All the young dudes - cz překlad

65: Čtvrtý ročník - Leden

Středa, 8. Ledna, 1975

Brumbál měl pravdu - vražda rodiny Fraserových byla další den v každých novinách, následovaly články o zahájení války, o čemž se mluvilo zbytek vánočních prázdnin.

Bylo to poprvé, co Remus - a všichni ostatní - viděli znamení zla, a neměli ponětí, jestli se tohoto symbolu budou muset obávat do konce jejich životů. Černá lebka s rozevřenou pusou, ze které vycházel dlouhý had. Zřetelně připomínala Zmijozel, a hned jak byli zpátky v Bradavicích, tak se Sirius pokusil odstranit symbol hada ze svého kufru.

,,Opatrně, kámo." Řekl James, když místnost naplnil kouř ze Siriusova kouzla. ,,Ničíš tady rodinnou památku."

,,To je mi u prdele." Odpověděl Sirius, ještě jednou střelil hůlkou do zčernalého kufru. ,,Je to moje, a já nechci s tím znamením mít nic společného."

Nemělo cenu se mu to snažit vymluvit. Od Brumbálovy návštěvy u Potterových nechtěl mít Sirius nic společně s hady a se Zmijozelem. Celý rok používal kletby, aby mladší Zmijozely bránil, ale teď jako kdyby vyhledával problémy.

,,Ta válka není tady." Zkusil mu jednou říct Remus, po tom co byl třikrát za sebou po škole. ,,Brumbál nám říkal, ať na sebe dáváme pozor, ne abys začínal hádky."

,,Válka je všude." Odpověděl Sirius a James na souhlas přikývl. ,,Každopádně, ty můžeš mluvit, co ty a Snape?"

,,To," odpověděl Remus. ,,Bylo osobní."

Byla to pravda: Nebylo to tak, že nenáviděl Snapea kvůli tomu, že byl Zmijozel, nebo tak něco. Remus Snapea neměl rád, protože to byl zvídavý šťoural - a Snapea neměl rád nikdo, kromě Lily.

Vlastně, pomyslel Remus a podíval se na Lily na druhém konci místnosti, seděla vedle Marlene a snažily se na něco přeměnit pár bot, ani Lily se se Snapem už moc nebavila. Možná se rozhádali. Rudovláska se na něj podívala a usmála se. Usmál se zpět. James, který seděl vedle něj na ni zamával, Lily ale protočila očima a vrátila se ke kouzlu, na kterém pracovala.

,,To nevidí, jak moc jsem vyspěl?" Povzdechl si James a otočil stránku učebnice.

,,Nevím, jestli je muchlování se s mudlovskými holkami v kině zrovna vyspělé." Odpověděl Remus, zachraňoval knihu tím, že urovnával rohy stran, které James ohnul.

,,To jsem nemyslel." Usmál se James. ,,Prostě... celkově. Nechápu to, s Marlene vycházím v pohodě."

,,S Marlene jsi v týmu." Řekl Peter. ,,Máte spolu něco společného."

(Peter byl opravdu moudrý od té doby, co měl přítelkyni.)

,,No a co." Řekl pomalu James. ,,Myslíš, že bych měl přimět Lily k tomu, aby se přidala do týmu?"

Peter zavrtěl hlavou.

,,Proč nenajdeš něco, co máte oba společného? Třeba já s Desdemonou máme rádi šachy, a sýrové sendviče, a-"

,,Nemáme spolu nic společného." Řekl zasněně James. ,,Proto ji mám rád."

,,Nikdy z vás nic nebude." Odfrknul si Peter. James vypadal sklíčeně.

,,Neposlouchej ho." Řekl Remus. ,,Lidi spolu nechodí jen proto, že si jsou podobní, to by byla nuda. Protiklady se přitahují, a tak."

,,Jo, máš pravdu, Náměsíčníku!" Rozzářil se James. ,,Možná bych si ale měl zjistit, co má ráda..."

,,Eh... jo, to je začátek." Kývl Remus a vrátil se ke své eseji z formulí. S jejich posedlostí se už smířil: bylo jednodušší jim jenom všechno odkývat.