All the young dudes - cz překlad

135: Sedmý ročník - Společné plánování Pobertova vtipu mezi kolejemi

Středa, 15. Února, 1978

,,Nemůžu uvěřit tomu, že tu věc děláte tady." Řekl Christopher znepokojeně, když Remus otevřel učebnu formulí.

,,Nejlepší způsob, jak se vyhnout tomu být po škole. Kratiknot nás ji vždycky nechá použít."

,,Přesně! Je to tak nemravné!" Vyčinil Christopher, když vešli dovnitř.

,,Nemravní je naše druhé jméno!" Prohlásil James radostně.

,,Tvé druhé jméno je Fleamont, ty blbče." Vysmíval se mu Sirius. ,,A tohle místo je geniální, nikdo nebude nic podezřívat. Věděl jsem, že tvoje hodiny šprtů budou jednou užitečné, Náměsíčníku."

,,Remusův kroužek vlastně mnoha lidem pomohl." Řekl Christopher upjatě, složil si ruce na hrudi a opřel se o zeď.

,,Ale Chrisi, on si dělá srandu," zahihňal se Remus a položil svou knihu. Podíval se na hodiny. ,,Jsme tu hezky brzo, Jamesi, máš program?"

,,Cože?" James se otočil od tabule, na kterou kreslil obrovského lva s nápisem 'Nebelvír vede'.

,,To neřeš." Povzdechl si Remus.

,,Takže kdo další má pozvánku?" Zeptal se Christopher přes svou knihu (která se zničeno nic objevila - Christopher byl jediný, koho Remus znal, kdo dokázal odnikud vytáhnout knihu během tří vteřin).

,,Asi dvacet nebo třicet lidí." Řekl Remus. ,,Kdokoliv, kdo projevil zájem před Vánoci a zdál se důvěryhodný."

,,Vlastně to byl opravdu důsledný proces." Řekl James, teď stál na Kratiknotově stole a pokoušel se prsty dotknout stropu.

,,Jo, skoro jsme sem nepustili Červíčka." Vyštěkl Sirius se smíchem z okna, ze kterého se vykláněl a kouřil. Remus tam chtěl přijít, omotat ruce okolo Siriuse, ukrást mu cigaretu (která stejně asi byla jeho, zloděj jeden) a políbit mu krk. Ale ostatní měli za chvíli přijít.

,,Proč takhle Peterovi říkáte?" Zeptal se Christopher.

,,Jen přezdívka." Řekli současně.

Peter přišel krátce poté s Mary, Lily a Yasmin. Další byli šesté a sedmé ročníky z Remusova studijního kroužku a Dorcas - která se s Peterem prý pořád kamarádila. Maryin aktuální přítel, Havraspárský chlapec jménem Jonty Simmons, který vypadal, že nemůže uvěřit, že se sem dostal. A konečně, k Remusově nelibosti, se do místnosti došourala (se dvouminutovým zpožděním) Emmeline Vanceová a Roman Rotherhide.

Pak byla místnost dost plná a ozýval se natěšený šepot. Většina už tušila, proč tam byli, někteří byli zvědaví, ale úplně všichni byli fascinovaní z Pobertů.

Sirius a James tu pozornost zbožňovali, samozřejmě, a hned se stali středem pozornosti.

,,Tak, všichni víme, proč tu jsme," začal James svým hlasem famfrpálského kapitána.

Emmeline Vanceová ihned zvedla ruku.

,,Pardon, ale já ne..." 

Remus si netrpělivě odfrknul a Christopher, který seděl vedle něj, po něm hodil nechápavý pohled.

,,Já taky ne!" Dorcas také zvedla ruku, stejně tak jeden nebo dva šesté ročníky z Remusova studijního kroužku. 

,,Tak proč jste přišli?!" Zeptal se Sirius s pozvednutým obočím. Skupina dívek, která seděla vzadu, se zasmála. Remus si to v hlavě poznamenal. Pokusil se vyhnout zvaní tolika členů fanklubu Siriuse Blacka, ale to bylo téměř nevyhnutelné, když toto platilo na polovinu školy.