All the young dudes - cz překlad

161: Válka - Krvavý měsíc

cw: gore, násilí

Remus strávil s Greybackovou smečkou celý měsíc, než dostal opravdový důvod odejít. Jedno ráno se vzbudil později aby zjistil, že je sám. Zmatený se posadil a rozhlédl kolem - zvykl si na to, že je okolo něj Castor a Jeremy a bez jejich tělesného tepla si připadal strašlivě odhalen.

,,Otec je povolal." Ozval se hlas ze tmy.

Remus pozvedl dlaň, aby vytvořil světelný plamen, jak ho naučil Castor. Bylo to jednodušší než lumos, ale ne tak zářivé. Gaius vylezl ze stínů jedné z komnat. Zadíval se na Remuse. ,,Otec ráno přišel. Povolal Castora a Livii. Jen je. Předpokládám, že Castorovi už je odpuštěno."

,,Budou za chvíli zpátky?" Zeptal se Remus opatrně a přitáhl si plášť k ramenům.

,,Nemyslím si." Přemítal Gaius. Pohrával si s něčím lesklým a pořád se na to díval, ,,Šli se setkat s Pánem Zla."

,,Cože?!"

,,Je skoro úplněk. Bude mít plány pro smečku."

,,...plány?" Remusovi v hlavě začala řinčet realita, jako roztříštěné sklo: jako autonehoda.

,,Víš," řekl Gaius, zřejmě nezaznamenal Remusovu krizi, ,,Vždycky mě zajímalo, proč otec přeměnil tři muže. Myslel jsem si, že možná chce, abychom se naučili být v čele spolu: sdílet břemeno zodpovědnosti. Ale teď si to uvědomuju. Chce, abychom soutěžili."

,,Co chceš, Gaiusi?" Remus vstal, narovnal se a připomněl Gaiusovi, že je větší a silnější, když chce být. ,,Mám ti zase zazpívat?"

Gaius se ušklíbl a zrudnul. Odstoupil zpět.

,,Ty nezvítězíš." Řekl. Hodil mu lesklý předmět k nohám a otočil se. Byly to Remusovy kapesní hodinky.

,,Hej!" Vykřikl Remus a natáhl se pro ně. Ale Gaius byl pryč. 

Remus se opřel o zeď a prohrábl si rukama své špinavé vlasy. Srdce mu tlouklo jako o život, rychle dýchal a začínal panikami. Kurva. Kurva, kurva, kurva.

Samozřejmě, že pořád pracovali s Voldemortem - válka nepřestala jednoduše kvůli tomu, že tam byl Remus. Připadal si hloupě a naivně - a nejhorší bylo, že i provinile. Měl být na zatracené misi! Ale vážně na Řád ani nepomyslel - ochrana smečky ho zajímala více než to, jak se dostat ke svým kamarádům: svým pravým kamarádům. A celou dobu o sobě Remus přemýšlel jako o oběti - když byl opravdu jen ten nejhorší druh zrádce.

Setřásl ze sebe svůj kožený plášť. Nechtěl vypadat jako oni.

Tak moc chtěl vidět Siriuse - po týdnech potlačování z něj ta touha vytryskla jako gejzír a nemohl ji zadržet a zatlačit ji zpátky. Sirius by věděl, co dělat - nebo by alespoň Remuse uklidnil.

Remus se podíval na své hodinky, jediné spojení s kamarády, které ještě měl. Zlato ztratilo svůj lesk, tak se je pokusil otřít o své špinavé kalhoty. Párkrát je otevřel a zavřel, přejel prsty po hladkém lístkovém motivu. Přestaly fungovat v den, co je použil k tomu, aby utekl z cely: vymačkal z nich všechnu magii jako z houby. Další zrada.

Když se mu alespoň uklidnil dech (Ježíši Kriste, co bych teď dal za cigáro) se Remus pokusil přemýšlet rozumně. Jeho první instinkt byl se co nejrychleji dostat pryč: jen vylézt z lesa a přemístit se.

Ale co potom? Vysvětlit Moodymu a Feroxovi, že po svých krásných týdnech pryč věci trošku zvrtly tak utekl při první příležitosti? Ne. Jestli se Greyback setkával s Voldemortem, muselo to znamenat, že plánují útok. Remus to nemohl dovolit.