All the young dudes - cz překlad

129: Sedmý ročník - Instinkt

,,Ty jsi mu to řekl!" Remus políbil Siriuse hned, jak byli sami.

,,No, on na to spíš přišel..." řekl Sirius se smíchem, zatímco se nechával dotáhnout do jejich pokoje. Lily a James museli na prefektskou schůzi a Peter byl pořád po škole. Remus Siriuse dotáhl nahoru co nejrychleji mohl, na všechny bolesti a trable bylo zapomenuto.

,,Ale ty jsi mu to řekl." Trval na svém Remus a přejel jazykem od Siriusova krku k jeho klíční kosti. Sirius se zachvěl a kolenem se praštil o roh postele.

,,U Merlina," zalapal Sirius po dechu, když Remus pokračoval ve svém útoku a vylezl na něj. ,,Kdybych věděl, že na to budeš reagovat takhle, tak bych o tom Dvanácterákovi řekl už dáv-"

,,Drž. Hubu." Remus ho silně políbil na rty, ruce měl na Siriusově pásku.

I Remus byl trochu překvapený. Kdo by řekl, že ho tohle přiznání tak vzruší? Kdyby nebyl opatrný, řekl by o tom každému, koho potká.

,,Takže," řekl asi o půl hodiny později, když seděl ve svém spodním prádle na parapetu a zapaloval si cigaretu. Sirius pořád ležel v posteli a zíral na něj. ,,To šlo dobře?"

,,Hm?!" Sirius pomalu zamrkal, jako by měl těžká víčka. Remus se zazubil a vydechl kouř, pokusil se ho namířit na prasklinu v okně.

,,James. Co říkal?!" 

,,Myslím, že nejdřív řekl 'co to kurva děláte', ale pak to šlo lépe." Odfrknul si Sirius.

,,Ptal se na hodně otázek?"

,,Tak nějak. Asi tohle vůbec nečekal. Co Evansová?"

,,Asi stokrát řekla 'pane bože', ale smířila se tím dost rychle."

,,Dvanácterák taky. Ale ten blbec o tom za nás neřekne Červíčkovi, prý to máme udělat my."

,,No. To zní fér." Remus potáhl cigaretu, pak vydechl kouř do pokoje a sledoval, jak naplnil prostor mezi nimi. ,,Na co se ptal?"

Sirius zavřel oči a nadechl se.

,,Nic skandálního. Jak dlouho, kdy to začalo, proč jsem mu to neřekl... takové věci."

,,A co jsi říkal?"

,,Řekl jsem mu pravdu. Ubalíš nám cigáro?"

Remus už ho měl hotové. Podal mu ho. Sirius se přetočil na břicho a natáhl svou dlouhou, bledou ruku kouřem, aby si ho vzal, položil ho mezi své rty a lusknul prsty. Potáhl, pak se přetočil zpět a vydechl.

,,Jak ses cítil?" Zeptal se Remus, nebyl schopný odtrhnout pohled. Zdálo se to jako zázrak. Sirius Black, nahý, v mé zatracené posteli.

,,Právě teď? Úžasně, úplně vzkvétám." Mrknul na něj Sirius. ,,Ohledně Dvanácteráka? Jo. Dobře, myslím." Natáhl se a ruka mu zmizela pod jedním z polštářů. ,,Co je tohle?"

,,Jé!" Remus se začervenal a vyskočil z okenice. ,,Přišly mi zpátky nějaké dopisy. Od Feroxe. A, erm..."

,,Od Granta." Sirius zvedl pohled, který Grant poslal z Brightonu. Byla tam barevná fotografie s molem, modrým mořem a svítícím sluncem. Remus byl rád, že ho poslal. Bylo hezké si Granta představovat na takhle zářivém a veselém místě. Sirius pokračoval v kouření, když četl. ,,Vídá se s někým s hezkým tělem, ale chybíš mu?!"

Remus skočil na postel a pohlednici mu vytrhnul, pozvedl ji nad Siriuse tak, aby na ni nedosáhl.

,,Vídá se s něm s hezkým tělem a chybím mu. Rozdílná prohlášení."