S pouty jako andílek

20 KP.

„Juro? Co to tady je?" křikl Jamie zmateně, když vyhlédl z okna a všiml si minimálně půllitrové plechové nádoby.

„Asi mlíko... To vem, dneska je teplo i v lese," křikl Juro z kuchyně a zalovil ve skříňce pro pohodlnější nádobu.

Jen co donesl Jamie tu velkou zrůdnost otevřel víko a pomalu nalil všechno do nádoby.

„Netušil jsem, že si Sebastian nechává dovážet mlíko," prohodil Jamie zamyšleně.

„Nedaleko je jeden statkář, co má krávy. Má výborný mlíko a Seb od něj odebírá už pár let," sdělil Juro s úsměvem a schoval nádobu do lednice. „Počkej pár hodin. Až si sedne smetana poznáš pravý ráj na jazyku," vzdychl při pomyšlení na hutnou a velmi lahodnou smetanu.

„Spíš mě zajímá, co všechno si Seb obstarává sám," připustil Jamie s lehkou zvědavostí. Nevzpomínal si, že by Sebastian někdy táhl obří tašky s nákupem, což by bylo logické vzhledem k tomu, že je uprostřed lesa.

Juro se zamyslel a hodil si do pusy lžičku medu, nutno podotknout, že už z druhé sklenice.

„Upřímně... Přes léto mu nechybí nic. Zahrádku má, slepice jsou za domem... Jo pravda. Léčivo si musí kupovat. Pár bylinek má a takovýhle blbosti, které se dají sehnat v přírodě, ale potřebný prášky, obvazy a tak dále kupuje. To je ale asi tak všechno," sdělil a položil prázdnou sklenici do dřezu.

Jamie nad tím pozvedl obočí. Med byl sice výborný, ale představa že by měl spořádat své sklenice jako Juro? Brrr, zuby by mu vypadali při první sklence.

„To máš ale docela fuk. Kromě ne to stejně nikdo nejí. Sebastian moc na sladké není, a přesně z tohodle důvodu jsem tady!" usmál se vítězně a vydal se do skladu pro sklenici džemu.

„Stále mi nedává smysl, že vypadáš tak neodolatelně, i když do cpeš pátý přes devátý," prohodil rozmrzele. Juro se zvonivě rozesmál a vrátil Jamiemu do pusy lžičku jahodového džemu.

„Praxe chlapče, praxe. Dřív jsem neměl možnost takhle se vykrmovat, takže si to musím vynahradit. A co se týče postavy. Rád cvičím," prohodil a žuchl sebou na gauč. Jamie olízl rty od marmelády a odebral se do svého pokoje napsat další dopis pro bratra.

Netušil, zda mu ho Juro doručí nebo bude muset počkat na Sebastiana. Tak jako tak sepsal slušnou A4 papíru. Když měl napsáno a zašifrováno uvedl se a došel za Jurou, jestli by ho mohl donést k němu domů.

„Moc rád! Snad ale nevadí, že to přečtu. Asi víš, proč, že?" prohlásil a jemně se usmál. Jamie kývl a papír mu podal. Cítil se nervózní, ale věřil, že to skryl dobře. Sebastian si taky ničeho nevšiml.

„Tak já jsem laskavý jedlík jo?" zazubil se Juro pobaveně. Jamie zrudl a zbledl zároveň. Jak na to přišel? „To mi lichotí, Jamie. Doručím ho, pohlídej zatím pesany ano? Určitě budou mít hlad," odvětil, když psaní dočetl.

Brunet nechápavě zamrkal a od muže nejistě poodstoupil. On ho nepotrestá? Nebude se zlobit, že text na papíře je snůška lží maskující skutečné psaní?

„Buď tady opatrný," křikl na něj Juro, než za sebou zavřel dveře a nasedl do auta.