Jestli bylo něco o čem by Jamie svědomitě řekl, že nenávidí, byli to bouřky. Nesnášel, jak hromy duněly a blesky rozsvěcely oblohu. Vždy se obával, že spadne nějaký strom na dům, kde zrovna je a on umře naprosto hloupě pohřbený pod živly přírody.
Ani tu noc se necítil o nic lépe. Chtěl nechat Sebastiana klidně spát, jelikož na rozdíl od něj ho nějaká bouřka absolutně nezajímala, jenže ono to jaksi nešlo. Kdykoliv se Jamie přitiskl k pevnému tělu a zavřel oči, připraven spát, ozval se hlasitý hrom a všechny sladké sny zadupal do země.
Zakňučel a schoval se Sebastianovi pod paži, v tichém přání, aby to přestalo.
„Jamie... Co to vyvádíš?" zabručel rozespale Sebastian a na bruneta se ohlédl. Zvykl si sice, že ho často Jamie ze spánku vytlačí na kraj postele, ale tohle už bylo něco jiného. Brunet se totiž na něj nelepil, aby se přitulil, ale aby se stal jeho součástí s domnění, že bude v bezpečí.
„Promiň. Nechtěl jsem tě vzbudit," zamumlal Jamie v odpovědi a vyděšeně sebou trhl, když se za okny opět ozval déšť. Sebastian překvapeně zamrkal a vydral z hrdla pobavený smích. Natočil se na bok a opřel hlavu o loket.
„No to mě poser. Snad se nebojíš bouřky?" popíchl svého společníka pobaveně. Jamie mu věnoval ublížený pohled a schování pod peřinu.
„Ty si truhlík... Nic to není, jen rychlá přeháňka. V údolí se to sice rozléhá, ale pravá čina je úplně jinde," podotkl a přitáhl si bruneta za pas k sobě. „Nemáš se čeho bát," zašeptal a začal sázet jemné motýlí polibky na Jamieho tvář.
„Ale co když na nás spadne strom? Nebo do nás uhodí blesk..." nedal se Jamie vystrašeně.
„Tak tě budu chránit vlastním tělem," odvětil muž jakoby nic a zamotal si se svým druhem nohy.
„Pokud ale nechceš spát můžeme jenom tak ležet. Nevadí mi to," navrhl, když viděl, že hromy stále děsí jeho milého. Jamie chvíli neprotestoval, jenže když se začal Sebastian dobývat pod jeho spací tričko znejistěl.
„Sebe, co to děláš?" zašeptal roztřeseně a do šera pokoje se zadíval do azurových očí.
„Jamie... Stejně jako ty respektuješ moje hranice já budu ty tvoje. Neudělám nic, co by si mi nedovolil," pověděl vážně a líbil bruneta na čelo. Jamie se uculil a spokojeně zapředl. Věřil, že mu Sebastian nelže a nezajde nikam dál pokud mu nedovolí. Hlodala ho ovšem jedna věc.
„Proč si se doteď držel dál? Mohl si se ke mně takhle mít těch několik dní předtím," hlesl a opět se od muže odtáhl. Sebastian zavrčel a opřel si čelo o Jamieho prsa.
„Protože jsem se bál... Nechtěl jsem se k tobě tolik poutat, protože kdyby si lhal a skutečně mi chtěl ublížit jenom by to bolelo," pověděl rezignovaně.
„A co tě přesvědčilo se ke mně mít?" pokračoval brunet neodbytně. Viděl, že by Sebastian ocenil, kdyby si nechal hluboké otázky na den a neotravoval v noci, kdy měli původně spát.
„Nevím Jamie... Netuším to, ale chci tě. Chci vědět, že jsi tady se mnou a že mě máš rád," pověděl tiše a konečně ukojil Jamieho zvědavost. Dostavily se sice obavy, jelikož takové přehodnocení situace se nestane z minuty na minutu, ale už se nevyptával.
Byl vděčný, že mu řekl muž aspoň to, co řekl. Dočista zapomněl na nehezkou bouřku za okny a jen si užíval Sebastianovi přítulnosti, která se jinak moc nedočkal.
आप पढ़ रहे हैं
S pouty jako andílek
लघु कहानीI mistr tesař se někdy utne a tato utnutá chyba má teď na krku ten nejhorší trest ze všech. Jeden z nejlepších nájemných vrahů dostal za úkol zbavit se jisté nechtěné osoby. Problém nastává, když od vedení dostane špatné instrukce a jeden jistý mla...
