S pouty jako andílek

64 KP.

3. září 

 Srdce se mi svíralo strachem celou cestu, přestože hrozně tupě tepalo a oznamovalo, že se nemám čeho bát. Jestliže je Juro mrtvý je mým úkolem pouze bratra pohřbít.

Nedovolím, aby hnil někde v chatě a kdejaký hmyz si na něm pochutnával.

U chaty jsem auto zaflekoval a vyběhl, jelikož před dveřmi stál Max vztekle štěkal. Nic mu nebylo, což znamenalo pouze jediné. Chránil osobu uvnitř.

„Hodnej kluk. Tak jdi, jdi... najdi Neko přiveď ji," poručil jsem mu a vyslal ho do lesa. Sám jsem přitom vlítl do chaloupky a málem to se mnou seklo. Všechno hrozně smrdělo krví, a přestože jsem počítal s tím, že to tu bude páchnout, zamotala se mi hlava.

Juru jsem našel u dveří jeho ošetřovny. Skácel se, když se pokoušel dostat k pomoci. Volal jsem na něj ještě, než jsem se vůbec ujistil, zda dýchá nebo ne. Vyděsilo mě, jak vypadal.

Byl příšerně potlučený a levé oko bylo úplně rozdrcené, ale dýchal. Hrozně těžce a sípavě, ale byl stále naživu. V jedno vteřině jsem poděkoval snad všemu božstvu všech náboženství.

„Vydrž... prosím tě jen ještě chvilku vydrž," požádal jsem ho úlevně a přenesl bezvládné tělo na ošetřovnu. Trvalo mi to trochu dýl, než jak by zvládl Juro, ale dokázal jsem ho udržet při životě.

O levé oko bohužel přišel a nejspíš chvilku nebude schopný chodit, ale v tuto chvíli má našlápnuto k uzdravení.   

30. září 

Pravidelně jsem kontroloval, jak se Jamie má a jak se mu daří. Musel jsem mít jistotu, že bude v pořádku a že bude ochotný pro své uzdravení udělat maximum. Bohužel se vzbudil teprve včera.

Co jsem tak zjistil se jednalo spíš o psychický spánek, než že by mu to nedovolovali zranění. Juro naštěstí nebyl tak tvrdohlavý a byl vzhůru po týdnu.

Připouštím, že jsem se rozbrečel, když na mě promluvil. Hrozně jsem se bál, že se jednoho rána vzbudím a on bude jednoduše mrtvý. Zářivě se na mě usmál a ujistil mě, že se cítí, jak nejlépe může.

Povyprávěl mi, co se stalo, takže jsem byl tak akorát v obraze. Muž se rozhodl, že ho nechá umřít pomalu, protože ho zbil Boxerem. Bil ho, dokud se nepřestal bránit. Z posledních sil se pokusil dobelhat k ošetřovně, ale omdlel s jakýmsi vědomým, že je to konec.

Viděl jsem na něm, že je mu z toho těžko, takže jsem netahal další informace. Měl jsem na práci něco důležitějšího.

Hledali mě doslova všichni. Kamkoliv jsem se vrtl nebo se podíval vysel tam na mě zatykač nebo varování, aby si na mě lidé dávali pozor. Věděl jsem, že to není z Jamieho výpovědi. Tomu jsem nevěřil a dělal jsem dobře.

Juro mě sice varoval, abych si dával pozor, ale na to nebyl čas. Musel jsem najít ty co si přáli smrt mých nejbližších. Nemohl jsem si dovolit riskovat, že jim zase ublíží. Nemohl jsem čekat, až si najdou Jamieho a dodělají ho.   

 18. října

Nemám upřímně čas vůbec na nic. Své zápisy flákám, ale pokud si dovolím na chvilinku oddechnout zemřu. Vím že ano a též vím, že se blížím. Udeřím do míst, kde to bolí nejvíc.

Pokud se mi to povede všichni budou v bezpečí. Skoro na papír nevidím. Mám oteklou tvář a nejspíš trvalou jizvu přes oko.

Naštěstí nejsem jako Juro, abych o oko přišel, ale i tak to bolí. Jsem jak balon. Zítra to přijde. Zaútočím na Achillovu patu. Juro pořád opakuje, abych se na to vykašlal a raději napsal Jamiemu že žiji a jak na tom oba jsme, ale to nešlo.

Vím, že mě sledují a pokud bych riskoval dopis může se jeho rodina stát středem zájmu zbytku celého Spolku.

Teď jen tiše sedím v chalupě, zatímco Juro spí nahoře v pokoji a modlím se, abych přežil.

Jamie miluji tě neskutečně moc. Prosím odpusť mi, jak jsem se choval.   

Jamie překvapeně zamrkal a zalapal po dechu.

Tady deník končí. Nic víc nic míň. Měl neskutečnou radost, že je Juro naživu, ale netušil, zda je naživu i Sebastian.

Malátně popotáhl a odložil deník vedle sebe. Poslední zápis se odehrál skoro měsíc dozadu. Nechtěl nad tím přemýšlet, protože pořád mohla být šance, že je Sebastian v pořádku a například mu deník sám poskytl.

Chtěl tomu věřit, ale pokud by tomu bylo, Sebastian by přece za ním přišel. Jistě by se nezdržoval s něčím tak hloupým, jako je deník, kdyby byl naživu.