40 KP.

134 15 1
                                    

Sebastian doufal, že se Juro vrátí a nenechá ho nahého klečet na zemi u zdi, jenže nic takového blonďáček v plánu neměl. Minimálně to muži došlo, po deseti minutách nekonečného čekání.

Zmučeně zasténal a pracně se zapřel o zdravou nohu, aby se mohl doplahočit na potřebný záchod.

Když se povedlo zaslechl, jak bouchli hlavní dveře. V jednu chvíli ho popadla chuť Juru na čtvrtit Maxovi do večeře, než si připustil, že toho musí mít jeho přítel taktéž plné zuby.

Schoval se do koupelny a ztěžka oddechl u zdi. Tohle bylo únavné, a to nešel tak daleko.

„Sebastiane? Ty si v koupelně?" ozval se starostlivě Jamie. Jelikož nenašel muže v pokoji popadla ho mírná panika, než mu došlo, že po těch několika dnech musí Sebastian chtít na záchod a do sprchy. Sebastian jen souhlasně zabručel a zmoženě se usadil.

„Dobře... Převléknu postel, tak kdyby si cokoliv potřeboval křič. Juro vaří, takže nevím, jak tě uslyší," ozval se ještě Jamie, než zmizel.

Sebastian se zadíval na zem a povzdechl si. Ten kluk mu věnoval až nezdravě moc starosti.

Vykonal vše potřebné a zjistil, že mu to se sprchou nepůjde. Tělo s ním nechtělo spolupracovat a sprchový kout nebyl kamarád. Váhal hodně dlouho, než s povzdechem kapituloval a zavolal na Jamieho.

„Co se děje? Upadl si? Máš bolesti nebo potřebuješ zpátky do pokoje?" ozval se brunet spěšně.

„Nic takového... Jen. Asi se úplně sám neosprchuju," zabručel nelibě. Nerad si přiznával, že něco sám nezvládne. Za dveřmi panovalo hodně dlouho ticho, než se ozvalo Jamieho nejisté odkašlání.

„Ech no... Dobře. Zavolám ti Jura," hlesl rozladěně a Sebastian mohl jen hádat, že připomíná ve tváři čerstvě vykvetlou růžičku. Pro sebe se uculil a sedl si zase zpátky na své místo, jelikož ho už noha neudržela.

„A ty by si to nezvládl?" popíchl Jamieho zvědavě. Jak ho tak poslouchal, dostal neuvěřitelnou chuť to ukvičené štěně zlobit. Jamie za dveřmi vydal velmi zvláštní pisklavý zvuk podobný překvapenému zalapání po dechu a jakousi neznámou odpovědí.

„T-to nevím já... Nechtěl si abych tvoje jizvy viděl a.... napadlo mě, že by ti to bylo nepříjemné," hlesl nakonec vyvaleně, což ovšem Sebastian neviděl.

Dělalo mu starosti, jak moc je muž v koupelně schopný krýt své jizvy, i když vesměs nejde o nic tak světoborného. Dovedl si představit, že se za ně stydí a nechtěl ho vystavovat zbytečnému ponížení. Plus jemu samotnému udělalo problém na Sebastiana koukat, když byl úplně nahý. Připouštěl si, že ho to dovádělo do rozpaků a netušil kam by se koukal, aniž by to nevypadalo blbě.

„Už si je stejně viděl ne? Tak je to jedno," zabručel Sebastian lhostejně, přestože ho to trápilo.

Nesnášel své tělo, které přinášelo lidem jen otázky a zhnusené výrazy na tvářích.

Jamie se zhluboka nadechl a rozhodnutě se podíval na dveře. Pokud si s ním chtěl muž hrát nenechá se nachytat.

„Tak jo. Jdu dovnitř," hlesl nakonec a pomalu uchopil klidu do ruky. Vešel do koupelny a zrůžověl, jelikož Sebastian seděl poměrně uvolněně a jen vyčkával, zda se mu dostane potřebné pomoci.

'Vypadá jako ta nejkrásnější socha v muzeu' pomyslel si brunet nejistě a došel k muži, aby ho dovedl do sprchy. 

Podepřel Sebastiana pod zdravou paží a vydal se s ním ke sprchovému koutu, kde se zamyslel, jak na to.

„Máš v plánu se zmáčet ty génie?" prohodil Sebastian, když z Jamieho hodnou dobu nevypadlo nic kloudného. Brunet zrudl jak rajské jablíčko a odvrátil pohled.

„Já... no. Totiž. Neměl jsem v plánu," zamumlal nejistě.

„A co si měl v plánu? Dobelhat do sprcháče bych dokázal i sám," rypnul si Sebastian pobaveně. Jamie znejistil a ohlédl se ke dveřím.

Cože si to nalhával, že se nenechá nachytat na mužovu hru?

„Když já... To nejde," špitl nejistě a zvedl pohled. Zarazilo ho, že na něj Sebastian nehledí nijak výsměšně. Pouze unaveně.

„Je mi jedno jestli to jde nebo nejde. Potřebuju se umýt s tebou nebo bez tebe," pronesl klidně a odhodlaně se od Jamieho odstrčil.

Bohužel dlouho nevydržel. Zraněná noha mu podjela a k zemi se vydal tak nějak sám, aniž by si to přál. Jamie překvapeně vyjekl a pevně ho chytil dřív, než se stihl rozbít.

„Tak fajn. Vyhrál si," prskl brunet poraženě a váhavě od muže odstoupil, aby ze sebe mohl stáhnou tričko. „Nekoukej tak! Víc dolů nepůjde!" zavrčel, když na něj Sebastian povytáhl zvědavě obočí.

„Mě je to jedno. Ty se budeš muset převléct," podotkl jakoby nic.

'Lháři... Vidím ti na očích, jak lituješ,' pomyslel si Jamie a opět nabral nádech vycházejícího slunce. Vstoupil do sprchového koutu a zamyslel se jak na to.

„Stačí, když mě budeš přidržovat," zavrčel Sebastian nedočkavě, jelikož začínal mít té nerozhodnosti plné zuby. Jamie kývl a na muže se natiskl, aby ho přidržoval.

Jen co se dotkl hrudníkem mužových pevných zad mozek mu vypnul. Byl tak blízko! Cítil Sebastianovu pevnou šlachovitou postavu a dotýkal se jeho svalnatých zad.

'Bože... Má pevnější tělo, než se na první pohled zdá,' proletělo mu hlavou, než opatrně stiskl boky, za které muže přidržoval. Sebastian na vteřinu zatajil dech, než s Jamieho pomocí pustil do mytí.

Ani jeden za celou dobu neprohodil jedinou hlásku. Nebylo co by řekli.

„Tak jo, teď opatrně," hlesl Jamie, když se vydali ven. Sebastian se ho držel pevně za zápěstí a doufal, že se mu nohy nepodlomí úplně. Nakonec stejně musel většinu své váhy položit na Jamieho, který byl rád, že ještě oba stojí.

Sebastian pro něj byl nehorázně těžký a s tím minimem svalstva co měl, se nedokázal s mužem rovnat ani v nejmenším. Usadil ho na jeho místečko, kde ho našel i předtím a hmátl spěšně po ručníku, aby ho zabalil.

„Tak jo. To by bylo..." špitl Jamie úlevně a založil si ruce v bok. Od Sebastiana odpověď neočekával. Byl hotový. Vyčerpaný a zmrzlý.

„Skočím pro Juru... Donese tě do pokoje," hlesl Jamie a spěšně vyběhl z koupelny, kde z něj opadlo jakési těžké břemeno. Těžko se mu to přiznávalo, ale nedokázal po celou dobu v koupelně logicky myslet. Stále cítil na svém těle Sebastianovo teplo a pevné svaly.

Zatřásl roztržitě hlavou a seběhl dolů za blonďáčkem. Sdělil mu vše, co se dělo a požádal ho, zda by neodnesl polo spícího Sebastiana do pokoje. Jura se jen líbezně uculil a naklonil se k Jamiemu.

„Donesu ho rád... Ty by si měl ale pořešit své mokré oblečení. Jsi příliš průhledný," zaševelil nevině a nechal bruneta na pospas jeho rudým tvářím.   

S pouty jako andílekKde žijí příběhy. Začni objevovat