S pouty jako andílek

38 KP.

„Co sis tím chtěl dokázat?" zabručel naštvaně Sebastian, když Jamie zmizel dolů do kuchyně.

„Vůbec nic," pronesl usměvavě Juro a udělal si pohodlí. „Přišel jsem tě zkontrolovat a zvednout tuhle pohřební náladu," dodal a stáhl si vlasy do nedbalého culíku.

Sebastian nikdy nechápal proč to dělá. Stejně stahoval jen pár pramenů u obličeje, a tak blbě, že při prudším pohybu měl všechno v obličeji zase zpátky.

„To furt nevysvětluje, co sis tím chtěl dokázat," zabručel Sebastian stále uraženě. Juro po něm hodil pohled a mírně se usmál.

„Přestaň se furt mračit drahý příteli. Jamie se celý týden snažil. Troufám si tvrdit, že nespal a kvůli tobě se naučil vařit. To že se trochu pobavil na tvůj účet není nic oproti těm týdnům tvé pruderní nálady a neschopnosti se rozhoupat. Máš ho rád nebo ne?" prohodil Juro s přísným výrazem. Sebastian sklopil hlavu a povzdechl si.

„Není tak jednoduché. Je hezký a když bych opomněl tu jeho občasnou hysterii, tak i milý, jenže mu nevěřím. Jednodušeji se zneužívá, než využívá," odvětil ledově. Juro si povzdechl a potlačil nutkání svého přítele praštit.

„Sebastiane Wixle Forde já přísahám, že tě jednou tak praštím, aby se ti konečně rozsvítilo," zavrčel Juro varovně. Zkřížil ruce na prsa a zavřel vzdorovitě oči.

Sebastian zamrkal a narovnal ramena. Bylo velmi nebezpečné, když Juro využil jeho celé jméno s tak přísným pohledem. Byl ovšem rozhodnutý se nedat tak snadno.

„A čemu by to pomohlo, hm? To že mu nevěřím praštěním nevyřešíš," odsekl a bolavě se zvedl. Juro nad tím jen pozvedl obočí, ale nechal toho tvrdohlavého mezka ať se rozbije.

'Když hodláš hrát blbého a nedostupného tak budiž. Já ti pomáhat nebudu,' pomyslel si popuzeně.

„Jenom chci podotknout, že tě má Jamie rád," prohodil, když se Sebastian plně soustředil na udržení rovnováhy na zraněné noze. Tohle prohlášení ovšem nečekal. Malátně se chytil zdi a zakolísal.

„Jak si na takovou blbost přišel?!"utrhl se na svého přítele. Juro se mírně usmál, aniž by se na Sebastiana podíval.

„Zkoušel mě líbat. Prý mě má rád, jenže já na něm viděl něco docela jiného. Nejspíš to popírá, ale dostat ses mu pod kůži. Tohle tvoje zneužívání a užívání mu ublíží a on ti to neodpustí," pronesl klidně blonďáček a konečně se na Sebastiana podíval. „Je mladý, Sebastiane. Sotva dovršil dospělosti nezná pravou tvář slepé lásky, ale ať už je nebo není zamilovaný svým chováním připomínáš Isaaca," dodal sebejistě.

Věděl, že vstoupil na ten nejtenčí let, který kdy existoval, ale odmítal dál nečině přihlížet, jak se Jamie žene do nevědomé pasti. Sebastian vyvalil oči a zalapal na prázdno po dechu.

„To odvoláš..." zašeptal a zjel pomalu k zemi.

„Nemám co bych odvolával. Ty si ho upřímně miloval, zatímco on si hrál s tvými city. Jamie tě má upřímně rád a ty se k němu chováš chladně a odměřeně. Usmíváš se jen když ho potřebuješ a odsuzuješ ho za všechno co udělal. Najdi mi pět rozdílu Sebastiane," pronesl pevně Juro a zvedl se z postele.

„Život je o důvěře. Někdy to vyjde a někdy se spálíš, ale o tom ten plamen v tvém srdci je. Když mu nedovolíš vzplát tak pohoříš celý," hlesl a odešel z pokoje.

Sebastian vyvaleně zůstal sedět na zemi a jen zíral. Právě ho Juro bez mrknutí oka přirovnal k někomu, kdo ho chtěl zabít, i když dlouhé měsíce předtím předstíral nehynoucí lásku.

'Přece nemůžu být stejný... Jen se bojím... Nechci se znovu spálit.'