S pouty jako andílek

44 KP.

Jamie netušil, jak dlouho hltal ty hebké polštářky, ale horko mu stoupalo do tváří a zase z nich pomalu slízalo po těle dolů. Točila se mu hlava a dech docházel, přesto se cítil neuvěřitelně krásně.

Sebastian si dával záležet a postupoval pomalu. Líbal ho jemně a láskyplně. Brunet ani netušil, že je toho muž schopný, jenže teď tu byl tím. Ležel pod ním a nechával ho vést polibek, který sám začal.

Ani se nenadál a muž z něj stál tričko. Bloudil rukama po Jamieho těle a hladil každý záhyb a sval, který našel. Brunet ovšem nebyl spokojený s tím, že je pouze on polonahý a začal se pomalu dobívat i pod oblečení svému společníkovi. Sebastian se udýchaně usmál a poslechl tiché přání.

„Si překrásný..." zamumlal Jamie a začal hladit jizvy, které muž vystavil jemu na oči.

„Když si to myslíš," odvětil Sebastian nejistě a začal laskat brunetův útlý krk. Pomaloučku postupoval dolů a vychutnával si lahodné zvuky, které se drali z brunetova hrdla.

Cítil, že je Jamie vzrušený stejně jako on. Těsné kalhoty ho tlačili spolu s boulí, která o obě dávala vědět v Jamieho kalhotách. Pomalu zamířil rukama dolů a zahákl palce za kalhoty, že je stáhne a zahodí někam na druhý konec místnosti, když o naléhavě chytil jeho drahý.

„Já nechci já... Ještě nikdy jsem... Chci si to pamatovat," zamumlal celý rudý a odvrátil od Sebastiana pohled. Ten se jen usmál a políbil nezkušeného společníka na čelo.

„Dobře... Ale zbavit tě té nepříjemnosti můžu ne?" zapředl jemně a během Jamieho přemýšlení ho začal laskat po břichu, aby odvedl pozornost od negativní odpovědi. Brunet zasténal a s položením na gauč vzdal protesty, když mu kalhoty začali mizet z těla.

Zbytek měl v jakési mlze. Vzpomínal si, jak ho pohltilo líbezné teplo spolu s vlhkem. Vnímal i uvolňující slast a hlasité projevy spokojenosti. Pak už jen věděl, že ho muž líbá na líčko a bere do náruče, nechávající oblečení v obýváku. Byl krásně vyčerpaný a spal prakticky za chodu.

O to větší šok po ránu bylo, když se probudil na Sebastianově hrudi zcela nahý. Trhl sebou a prudce se posadil, než mu najel obrázek Sebastiana, jak s omámeným výrazem kouří a polyká.

Bolela ho hlava, ale to ho neodradilo od zděšeného vyjeknutí a odcouvání z postele dolů. Sebastian nelibě zavrčel a přetočil se na bok.

„Proč řveš?" zachrčel nelibě, jelikož mu hlava nehezky pulzovala.

„My jsme. Ty si. já... Ono. Proč?" vydal ze sebe zděšeně brunet a zakryl se spěšně peřinou.

„Jestli myslíš, zda sme spolu spali tak ne. Prosil si mě, že si to chceš pamatovat," odvětil Sebastian a nelibě se k Jamiemu otočil.

„Poval sem s tou peřinou... Je mi zima," zabručel a zase zavřel unaveně oči. Jamie se zvedl a váhavě si sedl na kraj postele. Byla pravda, že Sebastian na sobě měl kalhoty a jeho nic nebolelo.

„Mám žízeň..." špitl nejistě.

„To já taky, ale ještě víc mě bolí palice, takže neser. Poď sem, a ještě se de spát," zachrčel muž a stáhl si Jamieho k sobě, aby se mohl zase zabalit do peřiny.

Brunet zrudl, když pocítil teplo druhého těla. Jak byl jediný nahý cítil se poněkud nepříjemně, ale dokázal si připustit, že by ještě spal.

Ovinul proto kolem pevné hrudi paže, a ještě na chvíli zavřel oči.