7. kapitola - Nervózní a naštvaný

19.4K 1K 17
                                    

Ryan

„Vyklop to, kde jsi byl?"

Bylo mi jasný, že to přijde. Zas tak blbej Dante nebyl. Vrátili jsme se asi před pěti minutama a Danteho kocovina už bohužel ustoupila.

„Co tě to zajímá?"

„Whoa....to mě poser. Ryan Reed má blbou náladu a přišel pozdě na schůzku. Budu si to muset poznamenat do deníčku."

„Kreténe."

„Nápodobně, kámo."

Obsadil jsem místo na pohovce s ledovým obkladem vzadu na krku. Kurevsky to štípalo.

„Jdi do hajzlu."

Už měl vážně zavřít hubu.....

„Tam už ale jsme....."

Jak pravdivé.....

„Kterej debil to do tebe napálil?..."

Jasně, nešlo si nevšimnou poškrábaného laku.....

„To bych taky rád věděl."

Kurva, doufám, že nemám otřes  mozku....

„Děláš si prdel!....Jak, že nevíš, kdo?"

Byl jsem nasranej, když jsem si vzpomněl na tu blondýnu, co mě srazila....sexy blondýnu

„Odjela dřív než jsem zjistil, kdo to je."

Čekal jsem další hromadu nadávek od Danteho, což se nestalo.

„Ona?...Musíš si dělat kurva prdel, že tě srazila ženská! Whoa....neuvěřitelný. Kolik jí bylo?"

Měl jsem držet hubu....

„Nevím, možná 17 nebo 18, možná i starší nevšimnul jsem si."

Právě jsem udělal jednu z největších kravin svýho života Dante byl hráč a to ten největší. Posadil se naproti mně s rukama sepnutýma na kolenou byl připraven.

„Byla sexy?...Barva vlasů?...Postava?....Výška?......"

„Do prdele, drž hubu. Blondýna, vysoká, zelený oči....."

„No, vypadá to dobře, chlape..já mizím.  A ty se snaž zapomenout na tvůj objev."

„Nemyslím na ní!...."

Fajn, neměl jsem to tak řvát....

„Když myslíš, mimochodem je tvoje...nestojím o holku, co srazila Ryana Reeda na motorce."

Emma

„Já, vím tati, že je to narychlo, ale mluvila jsem se Suze a nemůžu jí tady nechat."

„V pořádku, Zlato..domluvil jsem to. Dostaneme velký autobus. Teda vychází, to tak, že si budete nakonec moci vybrat.....je tam o pokoj navíc pro mě, ale budu muset trávit čas jinde, takže bude prakticky celý autobus jenom váš."

„To je úžasné, tati...moc díky. Stejně si myslím, že budeme trávit většinu času venku."

„Ehm, Emmo...napadla tě možnost, že odmítne jet? Chceš jí to říct dost narychlo, nechci aby byla zklamaná pokud bude reagovat jinak než očekáváš."

Mačkala jsem svojí deku v pěsti. Její reakce jsem se děsila, teď ze všeho nejvíc.

„Vím, tati....přemýšlela jsem o tom a doufám, že všechno půjde podle plánu. Nechci Suzannah ztratit."

Nenáviď mě!Where stories live. Discover now