Lost [H.S.] CZ

-28-

Ahooojte :3 Tak tady je ten slíbený díl :3 Na přání jsem ho přidala dřív, takže doufám, že se vám bude líbit :) Na straně máte Luka, který byl zmíněn v díle -26- :) 

Komentujte, votujte :3 Díky moc, jste SKVĚLÉ :3

-K- 

CHARLOTTE´S POV

„Jdu se osprchovat“ řekl bez jediného pohledu na mě, pustil mi ruce a rychle odešel pryč.

To jako vážně? Jde se osprchovat? Málem mě tady ojel opřenou o skříň a pak si bez jediného pohledu odejde? Co to je?

Podívala jsem se na svoje ruce, které ještě před chvílí drtil Harryho stisk, a promnula si je. Všimla jsem si, že na nich mám otlačené Harryho ruce. Kupodivu mě to ale nebolelo. Ani teď ani předtím. Vlastně mě to vzrušovalo. Jsem divná?

Podívala jsem se na mobil na hodiny, které ukazovaly, že je krátce po půlnoci, takže jsem si lehla do postele. Moje víčka se začaly zavírat a já se snažila přijít na to, proč se tohle stalo. Byla to snad moje vina? Udělala jsem něco špatně?

Ať jsem se snažila sebevíc, nepřišla jsem na žádné rozumné vysvětlení, což mě celkem deprimovalo. Po chvíli se začaly potichu otevírat dveře. Nechtěla jsem, aby věděl, že jsem vzhůru, takže jsem předstírala spánek. Sice jsem chtěla vidět jeho tělo, které bylo, předpokládám, jen v trenkách, ale přemohla jsem se. Zanedlouho jsem ucítila, jak se pod ním prohnula postel. Své tělo přitiskl na to moje a našel si mou ruku, kterou spojil s jeho.

„Promiň“ zašeptal mi do ucha a políbil na temeno hlavy.

 Po chvíli jsem usnula.

*

Zavřela jsem za sebou dveře našeho baráku a uviděla mámu.

„Ahoj“ usmála jsem se na ni a vzápětí mi zavibroval mobil na znamení přijaté zprávy.

„Ahoj“ upřeně se na mě podívala.

„Děje se něco?“ optala jsem se a zula si boty.

„Kde jsi byla?“ dala si ruce do boku.

„U Jess, Dylan vám to neřekl?“ podívala jsem se na mobil, kde byla zpráva od Jess.

„Myslím tím, kde jsi byla doopravdy, Charlotte“ řekla a tím mě celkem znervózněla.

„Nerozumím ti“ dál jsem to na ni hrála a přečetla si zprávu.

Máme problém. Tvoje máma ví, že jsi nebyla přes noc u mě.

Sakra. Sakra. Sakra.

Zvedla jsem pohled od mobilu a podívala se jí do očí. 

„Proč lžeš? Stojí ti to za to?“ zkřivila obočí.

„Mami, já..“ nevěděla jsem, co mám říct. Nebyla jsem na to připravená. Nepřipouštěla jsem si, že by to mohlo jednou prasknout, i když mě to mohlo napadnout, protože jsem pořád tvrdila, že budu spát u Jess, i když ta o tom neměla ani páru. Mohla jsem se na tom s ní domluvit, že? Trochu pozdě. Bože, jsem taková husa.

„Kde jsi byla doopravdy, Charlotte“ zopakovala svoji otázku, ale já mlčela.

„Někoho máš?“ zeptala se. Nechtěla jsem jí říct, že chodím s Harrym. Je to moje věc. Ne, že bych se za to styděla, to vůbec ne, ale nechci, aby se do toho montovala ještě máma.