Lost [H.S.] CZ

-31-

Ahooj! Konečně je tu nový díl :D Chtěla bych se vám omluvit, že jsem nepřidala minulý týden a že přidávám až dnes místo pátku, ale nebyl vůbec čas :D já to nechápu :D Nicméně, jak jste si už asi všimly, je nová obálka na Lost :3 doufám, že se vám líbí :3 Už to nebudu zdržovat, díky za všechno! Jste super, že to pořád čtete :)

-K-

Ráno mě vzbudilo hlasité bušení na dveře. Otevřela jsem oči a následně si je promnula.

„Charlotte" uslyšela jsem hlas mé mámy vycházející z druhé strany dveří.

Vymanila jsem se z Harryho objetí a .. Harry! Rychle jsem se napřímila a podívala se na něj. Ani nepostřehl to hlasité bušení a dál klidně spal. Vypadal rozkošně.

„Charlotte, přijdeš pozdě do školy" znova zabušila a já vystřelila z postele. Potichu jsem se dostala ke dveřím, které jsem nejdřív odemkla (ještěže jsem je včera zamkla) a pootevřela je tak, aby máma nemohla nakouknout do pokoje a spatřit spícího Harryho, a vklouzla do chodby a následně dveře zavřela.

Přeměřila si mě pohledem a položila mi ruku na čelo.

„Jsi úplně bledá, není ti špatně?" starostlivě se optala.

Popravdě se můj žaludek od noci ještě zcela neznormalizoval.

„V noci jsem zvracela" odpověděla jsem a ona sundala svou ruku.

„A proč?" svraštila obočí. Nepodezírala mě z toho, že bych se opila a pak kvůli tomu zvracela, byla to otázka pečující matky o své dítě. Poznala jsem to z výrazu jejích očí.

„Asi jsem snědla něco špatného, nevím" zalhala jsem.

„Dobře, tak si běž ještě lehnout, dneska do školy nepůjdeš. Nechceš udělat nějaký čaj s bylinkami?" zeptala se.

„Ne, díky" vděčně jsem se usmála.

„Kdybys něco potřebovala, jsem dole. Dnes nejdu do práce, mám volno" řekla a zamířila ke schodům.

Otevřela jsem dveře a vešla do svého pokoje. Znovu jsem zamkla, zavřela oči a opřela se o dveře.

Bože.

Jak teď asi Harry opustí náš dům, aniž by ho máma uviděla?

Měla bych ho vzbudit? Říct mu, aby vstával a šel do školy?

No, nemyslím si, že by do školy šel, když nejdu já.

Po chvíli jsem otevřela oči a vrátila se zpátky do postele. Hned co jsem dolehla, ucítila jsem, jak mě jeho ruce objaly.

Byl to nádherný pocit.

Políbil mě na lopatku. Cítila jsem to i přes tričko, které jsem měla na sobě. Potom si položil hlavu na mé rameno a já spokojeně zavřela oči.

*

Když jsem se vzbudila podruhé, uviděla jsem Harryho, jak se jenom v boxerkách plouží ke dveřím.

„Kam jdeš?" promluvila jsem na něj a on se otočil. Usmál se, řekl

„Na záchod" a šel ke mně, aby mě mohl políbit.

„Máma je dole" řekla jsem.

„Dám si pozor" ušklíbl se a políbil mě na čelo. Pak se otočil, došel ke dveřím, které odemkl a opatrně vykoukl, aby zjistil, jestli je vzduch čistý.

Po chvíli se vrátil a zalezl zpátky do postele. Lehl si na záda a já se přitulila k jeho hrudi. Začal mě hladit po vlasech a já obkreslovala jeho tetování na hrudi.

„Dnes se asi budeš muset seznámit s mou mámou" řekla jsem.

„Jo" potvrdil.

„Měl bych být nervózní?" optal se.

„Nejsi její typ" odpověděla jsem a koukla se mu do očí.

Díval se na mě pobaveně.

„Tomu nevěřím" zasmál se.

Nebyl by to Harry, kdyby nedal najevo svoje sebevědomí.

A popravdě je to jedna z mnoha vlastností, které mě na něm přitahují.

„Opravdu" zasmála jsem se.

„Jakej je její typ?" zeptal se a já si zpátky položila hlavu na jeho hruď.

„Byla by nejradši, kdybychom s Amber chodily s těmi kluky, co nosí brýle, nechutné oblečení a mají rovnátka" zasmála jsem se. Harry udělal to samé.

„Se šprty" řekl za mě.

„Ano" potvrdila jsem.

„Ty se zcela vymykáš definici šprta, takže už víš, proč nejsi její typ. Ale na druhou stranu jsem si jistá, že ji okouzlíš svým šarmem" dodala jsem a zvedla hlavu. Usmíval se.

„Opravdu?" svůj úsměv ještě rozšířil.

„Ano" políbila jsem ho.

„A jsem tvůj typ?" zeptal se s úšklebkem.

Usmála jsem se „Jistěže" a Harry mě políbil.

*

Právě jsme opouštěli můj pokoj vstříc k oficiálnímu představení Harryho mé mámě. Nevím, jestli byl Harry nervózní, ale já rozhodně byla. Ještě nikdy jsem rodičům svého kluka nepředstavovala, protože to nebylo nutné.

„Nebude divný, že vyjdu z tvého pokoje?" zasmál se.

Svraštila jsem obočí a řekla

„Trochu. Ale myslím, že si toho nevšimne"

Otevřela jsem dveře a společně jsme sešli schody.

Měla bych ho chytit za ruku? Sakra, nevím, co dělat.

Naštěstí to Harry udělal za mě a vzal mě za ruku.

„Mami?" zvolala jsem a zamířili jsme ke kuchyni, kde by měla být.

Nechápu, proč jsem z toho tolik nervózní.

Ten nervózní by tu měl být Harry a ne já.

„Jsem v kuchyni" zvolala nazpět.

„Mami" zastavili jsme se.

Otočila se s nožem v ruce, protože něco pravděpodobně krájela.

Když Harryho zbystřila, věnovala mi nechápavý pohled.

„Tohle je Harry, můj.." znejistila jsem a podívala se na Harryho, který se usmíval a vypadal naprosto normálně.

Bože, jsem asi nenormální.

„Kluk" dokončila jsem s pohledem na Harryho a usmála se na něj.

„Harry, moje máma"

Máma položila nůž, utřela si ruce do zástěry, kterou měla na sobě, a Harry natáhl ruku. Pohledem zavadila o jeho potetovanou ruku a trochu znejistila. I přesto se na něj usmála a potřásla s jeho rukou.

„Rád vás poznávám" řekl s úsměvem.

„Já tebe taky" usmívala se.

To je dobré znamení.