Lost [H.S.] CZ

-75-

Ahojtee! Překvápko! Nový díl už ve středu :D Jde zase o to, že bych zítra nestihla přidat, takže to máte o den dřív. Moc bych vám chtěla poděkovat za ohlasy k minulému dílu! :) Moc mě potěšily!!! :) Takže kdybyste chtěli, určitě mi zase můžete dát vědět, budu ráda :) Děkuju moc za všechno!

Mějte se krásně!

-K-

Harry mi podal naše kelímky, které jsem mu před chvílí svěřila, a svůj pohled ze mě přesměroval na Eathana, který Harryho bedlivě pozoroval.

„Právě jsi nás vyrušil v celkem intimní chvíli, Stylesi. Že se nestydíš" provokoval ho Eathan.

„Jsem přesvědčený o tom, že by bez tebe Charlotte pár minut vydržela" dodal s ironickým úšklebkem.

Harry ho sledoval s ledovým klidem v obličeji. Co se ale dělo uvnitř něj, jsem nedokázala odhadnout.

„Pojď pryč" řekla jsem Harrymu, protože jsem neměla zájem o jakoukoliv nežádoucí scénu, která by klidně mohla nastat vzhledem k tomu, jak se Eathan choval.

„Je to ztráta času" dodala jsem snažíc se přemluvit Harryho, aby to nechal být.

Spojil naše pohledy se slovy:

„Máš pravdu" a usmál se.

Otočil se zády k Eathanovi, kterému se na tváři vykouzlil vítězný ale zároveň udivený úsměv. Nečekal, že to Harry nechá být.

Jenže když jsem se dala do kroku chtíc Harryho následovat, tak se Harry velmi rychle a obratně otočil zpátky čelem k Eathanovi a celou svou silou ho udeřil do čelisti. Nestačila jsem nijak zareagovat, pouze jsem vyjeveně vykulila oči.

Eathan to nečekal, takže kvůli tomu úderu ztratil rovnováhu a zakymácel se. Kdyby se nechytil vedlejší stěny, určitě by upadl na zem. Chytil se za zraněné místo na jeho obličeji a bolestně sykl.

„Ty čuráku!" s nenávistným pohledem zařval na Harryho.

„Řekl sis o to, kreténe" řekl Harry s patrným odporem v jeho hlase.

Eathan sundal ruku ze svého obličeje, na kterém jsem zběsile hledala stopy krve. Zahlédla jsem pouze menší ranku, která nevypadala nijak nebezpečně, ale byla jsem si téměř jistá, že se postupem času Eathanovi objeví na čelisti obrovská modřina.

Když se ale Eathan napřímil, všimla jsem si, že má ještě roztržený dolní ret, ale to už mě Harry tahal pryč od něj.

„Baví tě pořád jí stát za prdelí?" vykřikl Eathan na Harryho.

„Kokot" zamumlal si pro sebe Harry, zatímco jsme mířili zpátky k Louisovi, který stále stál na tom samém místě.

Stále jsem mlčela, protože mi nějak došla slova. Nedokázala jsem se vzpamatovat z té rychlosti, ve které se to všechno událo.

Když jsme došli k Louisovi, začal Harrymu tleskat.

„Pěkná rána, chlape" řekl uznale, načež jen Harry s úsměvem protočil očima a řekl:

„Nech toho"

„Jak je možné, že ses tam objevil přesně ve chvíli, kdy jsem potřebovala pomoct?" zeptala jsem se a podala mu jeho kelímek.

„Mám nadpřirozený schopnosti" zasmál se.

„Nebo jsi možná zapomněla na to, že jsem měl odsud fakt dobrej výhled a tím pádem o všem přehled. Byli jste jen pár kroků od nás" dodal.

„Ale víš, že jsi ho nemusel..." řekla jsem a naschvál větu nedokončila.

„Sama jsi mu chtěla dát facku" odporoval mi s menším úšklebkem na tváři.

„To ano, ale určitě by to nebyla taková rána jako od tebe" řekla jsem.

„Lott, zasloužil si to. Prostě to už přestaň řešit" odpověděl s klidným hlasem, čímž mě přesvědčil a já se v tom přestala babrat.

„O co vlastně šlo?" zeptal se Louis, načež jsem mu zkráceně převyprávěla všechny podstatné okolnosti a události tykající se vztahu Eathana a Jess, ale zároveň jsem nezacházela do větších detailů už kvůli Jess a jejímu soukromí.

Když jsem skončila svůj monolog, tak se jako na zavolanou k nám připojili Jess s Lukem a Natem. Vzájemně jsme se pozdravili a já se nenápadně podívala do koutku, který před několika chvílemi obýval Eathan. Díky bohu už tam nebyl. Nechtěla jsem, aby to pro Jess bylo ještě horší, než to bylo, přičemž jsem si byla skoro jistá, že kdyby věděla o tom, že tu Eathan byl a hlavně kvůli tomu, aby ji provokoval a kazil její nově vznikající vztah s Lukem, tak by to nemuselo dopadnout dobře. Nechtěla jsem si představovat, jak by na to mohla zareagovat, když i mě to vyvedlo z míry. Ale na druhou stranu jsem ji třeba považovala až za moc křehkou. Byla tu i možnost, že by se s tím vypořádala se ctí a vůbec by to neřešila. V téhle situaci jsem si vážně moc jistá nebyla, a proto jsem byla ráda, že radši Eathan odešel a předešel tak případným nedorozuměním.

Po několika minutách naší společné konverzace se u Nata objevila Lauren. Nahnula se k němu a něco mu zašeptala, přičemž těkala pohledem po nás všech. Zastavila se u Harryho a laškovně se usmála.

Jak já tu husu nesnáším.

Propalovala jsem ji pohledem, a když i ten její sklouzl na mě, tak ho okamžitě znechuceně odvrátila.

„Kdo to je?" pošeptala mi Jess.

„Strašná kráva" odpověděla jsem.

„Harryho bývalá holka a zároveň Natova sestra. Jmenuje se Lauren. Vůbec ji neznám, ale už teď ji nesnáším. A ona mě očividně taky moc nemusí" dodala jsem, načež na mě Jess nevěřícně vykulila oči.

Bylo jasné, že z nás dvou nikdy kamarádky nebudou, ale nemusela na mě být taková, jaká byla. Já jsem jí nic špatného neprovedla. A že chodím s jejím bývalým klukem, kterého chce nejspíš zpátky? Smůla. Život je krutý.