Lost [H.S.] CZ

-85-

Ahojtee! Konečně se mi podařilo dopsat díl! :D Nebudu to zdržovat, jenom vám chci poděkovat za vaši podporu a pochopení :) Možná to není tolik poznat, ale moc si toho vážím! :)

PS. Nevím, jak to chodí na anglických svatbách, takže to je čistě moje představivost, takže to když tak omluvte :D

Mějte se krásně!

-K-

Zack mi nabídl rámě, do kterého jsem s úsměvem poté zavěsila svou ruku, a společně jsme sešli zbytek schodů.

„Co je, Harry? Tys tam zamrzl?" zasmál se Zack, když si všiml, že za námi Harry nešel.

„Myslím, že jsi mi ukradl moji pozici" řekl Harry a sešel do přízemí.

„Nestěžuj si" odpověděl mu škádlivě.

Vešli jsme před dům, kde už postávalo několik lidí, včetně Jackovy matky, Alice. Tu jedinou jsem znala. Ale skutečnost, že jsem tam znala úplné minimum lidí, mi překvapivě vůbec nevadila. Zpočátku jsem se cítila trochu nesvá z toho, že mi přišlo trochu nezdvořilé jít na svatbu lidí, které jsem vůbec neznala, ale co jsem měla ve své situaci dělat? Harrymu na tom hodně záleželo, protože se jeden z jeho nejlepších kamarádů rozhodl učinit životní rozhodnutí a Harry mě chtěl mít jednoduše po svém boku, a já ho nechtěla odmítnout jenom kvůli svým morálním zábranám. A kdybych jeho pozvání odmítla, cítila bych se až příliš sobecky.

„Kde je Jack?" zeptala se nějaká dívka, přičemž střídala pohled mezi Zackem a Harrym. Vypadala velice mladě, v jedné ruce držela nějaká lejstra a v druhé si nervózně hrála s propiskou. Tipovala jsem ji na organizátorku celé svatby.

„Během chvíle by měl přijít" odpověděl Zack rychle.

„Panebože, už takhle máme zpoždění!" rozčílila se a zadívala se do svých lejster.

Naprosto jsem její rozčilení chápala. O to víc, že to bylo hlavně kvůli nám.

„Zajdu pro něj" nabídl se Harry a odešel.

„Kdo to je?" zašeptala jsem Zackovi.

„Má na starost celou svatbu, aby šlo vše podle plánu" odpověděl.

„Takže organizátorka" zkonstatovala jsem.

„Přesně. Nemohl jsem si vzpomenout na to slovo" zasmál se a mně vystřelily koutky do mírného úsměvu.

„Zapomněl jsem její jméno, což mě dost štve, protože je to vážně kočka" postěžoval si.

Jakmile to Zack dořekl, ve dveřích se objevili Harry a Jack.

„To bylo rychlý" zkonstatoval Zack potichu, abych to mohla slyšet jenom já.

Znala jsem Zacka teprve pár minut a už teď jsem věděla, že je to velmi komunikativní a upovídaný typ člověka. Ale už jen tím se mi jeho povaha zamlouvala.

„Tak tedy můžeme vyrazit" zvolala organizátorka nahlas, aby ji všichni slyšeli, a společně jsme se dali na cestu.

Kromě Harryho a Jacka se ke mně a Zackovi přidali také Alex s Annou.

„Myslím, že už jste mě potrápili dost, ne?" zeptal se Harry a my se Zackem se zasmáli, načež se k nám poté přidal i Harry.

„Předávám ti štafetu" odpověděl Zack a moje ruka opustila jeho rámě.

„Kámo, tu už jsem dávno vyhrál" řekl, vzal mě za ruku a letmo se na mě usmál.

Cítila jsem se zvláštně, ale nevěděla jsem přesně proč. Věty, které teď oba vyslovili, na mě zanechaly nějaký dopad, který jsem nedokázala vysvětlit ani jakkoliv popsat.

Ale tyhle myšlenky jsem zahnala hned po tom, co kluci začali rozebírat Jackovy bývalé přítelkyně. Bedlivě jsem naslouchala.

Nebyla to moc dlouhá diskuze, protože během dalších tří minut jsme byli na místě konání svatby. Byla to odlehlá velká louka, kolem níž se dokola tyčil les, posetá obrovským množstvím květin, což působilo nesmírně magicky a nádherně. Uprostřed té louky stál jednoduchý dřevěný oltář, který byl taktéž osetý květinami. Přesně těmi samými, které byly po celé louce. Možná to pro někoho mohlo působit jako detail, ale já to opravdu oceňovala, protože dle mého názoru tímhle malým detailem ten oltář skvěle zapadl do prostředí. U oltáře byly po obou stranách židle, na které jsme měli posadit a čekat, než samotný obřad začne.

S Harrym jsme seděli v druhé řadě na straně, kde bude poté stát ženich. Vedle nás seděli Alex s Annou a vedle nich Zack.

Mezitím, než se všechno ostatní dochystalo, nám organizátorka sdělila, jak to bude celé probíhat a dala nám pokyny, co máme dělat. Přišlo mi to zbytečné. Jako by nikdo snad nevěděl, co se dělá na svatbách. Zřejmě chtěla mít všechno dokonalé, čehož jsme jako svatebčané byli součástí.

„Je to tady kouzelné, viď?" zašeptala jsem Harrymu, který pokývl hlavou.

„Tipni si, proč se berou zrovna tady" odpověděl mi taktéž šeptem.

„První rande?" vypadlo ze mě naprosto spontánně.

„První rande na louce?" zopakoval to a začal smát.

„Bylo to to první, co mě napadlo!" řekla jsem na svoji obranu a začala se smát taky.

„Uznávám, nebyl to moc dobrý tip" dodala jsem v pauzách smíchu.

Snažili jsme se to nějak tlumit, ale moc se nám to nedařilo, takže jsme si vysloužili několik výstražných a nepříjemných pohledů od neustále mluvící organizátorky. Ta holka mě opravdu začínala lézt na nervy.

„Ne, první rande to nebylo" řekl, když se uklidnil, ale rty měl stále zkreslené do úsměvu.

„Nenech mě už dál tipovat. Sám jsi viděl, že v tom úplně nevynikám, protože vždycky řeknu to první, co mi přijde na mysl" řekla jsem tišším hlasem.

„Jejich první sex" řekl a já na něj vykulila oči. Otočil na mě hlavu, tím spojil naše pohledy a kývl.

„Tady?" zeptala jsem se nevěřícně.

„No, ne přímo tady-" prstem ukázal na zem a pokračoval: „ale někde v tamtěch místech" tím samým prstem ukázal na místo louky, které se už křížilo s lesem.

„Stačí, Harry, tohle už vědět nepotřebuju" řekla jsem se smíchem a svou rukou mu tu jeho stáhla k tělu.

„Celkem netradiční důvod" zhodnotila jsem nakonec.

„Je to geniální" zareagoval.

Během několika sekund konečně skončil nekonečný projev „dokonalé" organizátorky, která si neodpustila poslední nenávistný pohled na naši adresu. Naschvál jsem se na ni přátelsky usmívala, abych jí dala najevo, že jsem si z jejích pohledů nic nedělala.

„Už bylo na čase. Vůbec jsem ji neposlouchal" promluvil vedle mě sedící Alex.

„Přes to, že jsem chtěl, tak jsem ji poslouchat nedokázal, protože jsem se soustředil jenom na to, jak byla krásná" řekl Zack, načež se celá naše řada zasmála.

„Nebyla ani trochu hezká" odporoval mu Harry se zkřiveným obočím.

„To říkáš jenom proto, že vedle tebe sedí tvoje holka" řekl nazpátek Zack a Harry poraženě zakroutil hlavou.

Otevřel pusu, protože chtěl dát pokračovat v diskuzi, ale byl vyrušen, protože se lidé začali zvedat. Zpozorněli jsme a všichni do jednoho se řádně postavili.