Lost [H.S.] CZ

-3-

Ahojte! Hned na začátek bych vám chtěla moc poděkovat za to, že čtete můj příběh. Opravdu mě zajímá váš názor, takže když budete mít chvilku, napiště mi prosím komentář, co si o tom myslíte a jestli bych měla případně pokračovat. Moc mě to potěší. Děkuju! -K- 

Seděla jsem na své posteli a přemýšlela, co bych měla udělat. Měla bych mu poděkovat? Nebo to zkrátka nechat být? Ze všeho nejdřív jsem si zapnula mobil, který se mi včera vybil.

Měla jsem asi 16 nepřijatých hovorů od Jess. Proto jsem rychle vytočila její číslo a zavolala jí.

 „Charlotte? Žiješ proboha?" zněla divně.

„Proč bych neměla žít?" zasmála jsem se nad tím do telefonu.

„Vůbec nevím, jak ses včera dostala domů. Málem jsem umřela strachy! Ani jsi mi nebrala mobil! Víš jaký to bylo, Charlotte? Ze zoufalství jsem volala i Amber, která mi to samozřejmě nebrala" rozčílila se.

„Tak promiň, ale já si nic nepamatuju.. Teď jsem se dozvěděla, že mě včera domů odvezl Harry a nemám páru proč" řekla jsem zmateně.

„Aha.." řekla překvapeně.

„Neudělala jsem tam nějaké trapasy, že ne?" radši jsem se zeptala Jess, než abych to slyšela od někoho jiného.

„Ne, jen jsi měla až moc dobrou náladu" začla se smát. Přidala jsem se k ní.

„V kolik se pro tebe mám stavit na ty nákupy?" ptala se zvídavě.

„Sakra! Úplně jsem ti to zapomněla říct. Babička má narozeniny, takže máme oslavu. Zkoušela jsem přemluvit mámu, ale dělala, jako bych nic neříkala. Zase měla tu svoji náladu" řekla jsem sklesle.

„No tak nic.. Nevadí. Zítra nemáš čas?" zeptala se aktivně.

„Jo, zítra by to snad šlo" řekla jsem a znovu se mi udělalo špatně.

„Jess, promiň, ale budu muset končit. Jdu zvracet" položila jsem to a rychle běžela na záchod.

 *

„Charlotte? Jsi tady?" křičela matka přes dveře na záchod.

„Jo" řekla jsem krátce, protože mi nebylo dvakrát do řeči.

„Zase zvracíš?" ptala se starostlivě.

„Jo" řekla jsem a cítila, že přijde další várka.

„Chceš zůstat teda doma?" zeptala se, jako by věděla, jak mi je. Určitě tenhle pocit znala.

„Asi jo"

„Tak my jedeme. Kdyby něco, okamžitě volej, ano?" právě teď bych chtěla vidět její výraz.

„Jo"

„Tak ahoj" řekla a zaklepala na dveře.

„Ahoj a pozdravujte babičku"

 *

Když jsem se konečně zvedla od záchodu, tak jsem si šla vyčistit zuby a potom jsem napsala SMS Jess.

Nakonec mě nechali doma, protože viděli, jaká je ze mě troska. Stavíš se? Nákupy nedám.

 Za chvilku mi přišla odpověď.

Okey. Budu tam do hoďky.

Chtěla jsem se odsprchovat od celého včerejška, tak jsem si zašla do sprchy. Ve včerejšku jsem neměla vůbec jasno a to se mi nelíbilo. Začala jsem přemýšlet, proč mě Harry odvezl domů. Vypadal, jako by mě zrovna moc v lásce neměl, ale i přesto mě odvezl domů? To se mi moc nezdá. Co si o tom mám myslet? Vlastně co bych si o tom mohla myslet, když si to ani nepamatuju? Asi se ho budu muset zeptat. A hlavně mu poděkovat.