Lost [H.S.] CZ

-49-

Ahojtee! Mám tu další díl LOST :) Zase přidávám o den dřív :D Nevím, jak je to možné, ale pátky mám poslední dobou celkem nabité. Moc bych vám chtěla poděkovat za vaše voty a komenty! :) Ani si nedokážete představit, jak mě to těší a jak jsem za to neskutečně ráda :) Takže ještě jednou děkuju!

K dílu jsem přiložila písničku, kterou si můžete pustit (poznáte kdy), abyste měli představu, jaká že je to písnička :D

Snad se vám bude díl líbit :) Když budete mít chvilku a chuť, dejte vědět do komentů.

-K-

Hlasitá hudba se hrnula z domu do našich uší, zatímco jsme stáli venku a já čekala, až Harry dokouří náš načatý iont. Vzdala jsem to. Nechtěla jsem to pokoušet. Jistota byla jistota.

Najednou začala hrát písnička The Time Of My Life a Harry zpozorněl.

„Je to to, co si myslím?" podíval se na mě a já s úsměvem kývla.

Byla to naprostá hitovka, která mě nutila vybavovat si úsměvné vzpomínky, které jsem měla spojené právě s touhle písničkou.

Harry típl ionta, jeho ruce se začaly pravidelně pohybovat a k tomu luskat, zatímco se ke mně přibližoval. Spojil naše pohledy, zatímco si pobrukoval text písničky, a když ke mně došel, chytil mě za ruku a vedl do domu.

Jakmile jsme tam došli, otočil si mě k němu, přitiskl se na mě, jeho druhou ruku přesunul na moje záda, načež jsme se ocitli v základním tanečním držení, které jsme ale moc nedodržovali, už jen kvůli tomu, co všechno za látky jsme dneska měli v krvi.

Vlnili jsme se v rytmu písničky, přičemž jsme vykřikovali její text, až jsem se divila, jak přesně Harry tuhle písničku znal. Z ničeho nic se mnou udělal otočku, a když jsem se dotočila, nastal refrén. Pustili jsme se, oba instinktivně zvedli ruce do vzduchu, propíjeli pohledem toho druhého a zpívali text. Naprosto jsem si to užívala, až jsem občas zavřela oči, abych to více procítila.

Harryho ruce vystřelily po mém pasu, který si k sobě prudce přitáhl. Cítila jsem každičký záhyb jeho těla. Ruce mu sjely dolů k mému zadku, já jsem svoje přesunula na jeho záda, takže jsem ho objímala, a přitom jsme se do rytmu pohybovali.

Cítila jsem se neuvěřitelně. Byla jsem v objetí s člověkem, kterého jsem bezmezně milovala a on miloval mě. Nahlas bych to nejspíš nevyslovila, ale ve všech koutech mé duše jsem naprosto přesně věděla, že jsem ještě nikdy nikoho nemilovala tolik jako Harryho. Moje srdce překypovalo láskou a já jsem za to byla neskutečně vděčná.

„Miluju tě" zašeptal mi, když písnička končila, můj obličej si vzal do rukou, zadíval se mi do očí a velice něžně a procítěně mě políbil. Všechen cit, který dal Harry do polibku, se přenesl na mě. Nebylo to vůbec vášnivé, bylo to naopak naprosto něžné, čisté, přírodní a plné lásky.

„Taky tě miluju" odpověděla jsem mu s úsměvem, když se ode mě odtáhl.

„Hned budu zpátky" zašeptal mi a odešel.

Sledovala jsem ho do té doby, než vyšel z místnosti. Jeho ladnou chůzi a dlouhé štíhlé nohy mu záviděla kdejaká holka. Klidně by mohl být model.

Z mých úvah o Harryho těle mě vyrušily něčí ruce, které mě zezadu objaly. Prudce jsem otočila hlavu a spatřila Ryana.

„Pojď si se mnou zatancovat" řekl a jeho hlavu mi položil na rameno.

Očividně už nebyl tolik při smyslech. Kombinace hodně alkoholu a trávy není příliš správná. Ani nevím, kolik množství těchto látek v sobě má. Tipovala bych, že málo rozhodně ne.

Kývla jsem a vymanila se z jeho sevření. Chytil mě za ruku a s neustávajícím úsměvem na tváři mě vedl k velkému stolu, který vypadal jako jídelní, a který se objevil v prostoru „parketu" vedle tancujících, opilých lidí. Ani jsem si nevšimla, že by tam byl.

Když jsme došli ke stolu, pustil moji ruku a vyskočil na stůl. Divila jsem se, že byl tak zdatný, že na to dokázal vyskočit i přes to, co už měl dnes za sebou. Jeho pohled se upřel na mě, nastavil ke mně ruku a pobízel mě, ať jdu za ním.

„Vylez nahoru. Podej mi ruku, pomůžu ti" řekl.

Vůbec mě nenapadlo, že celou tu dobu směřoval svůj záměr k tomu, že budeme tancovat na stole.

„Ryane, já-" nenechal mě dokončit větu a skočil mi do řeči. Zřejmě viděl moje obavy.

„Neboj se" Svou ruku ke mně ještě více protáhl, až jsem se bála, že tím přepadne, tak jsem ji popadla a s jeho pomocí se vyšvihla nahoru.

Dívala jsem se mu do očí a propadla mu. Jakkoliv jsem chtěla protestovat, nemohla jsem, kvůli tomu jeho pohledu. Byl tak bezstarostný, upřímný, přesvědčující a plný alkoholu. Měla jsem potřebu mu ve všem vyhovět, ale pohled, ze kterého by se mi podlamovaly kolena, který zdobil Harryho oči, to nebyl.

Chytil mě za ruce a začal s nimi pohybovat, zatímco stále udržoval oční kontakt. Viděla jsem jeho upřímný úsměv a to, že si celý dnešní večer užíval, bylo více než zřejmé.

Hýbali jsme se do rytmu hudby, koukali si do očí a smáli se na sebe. A protože jsem znala právě hrající písničku, tak jsem začala hlasitě zpívat její text a Ryan se ke mně hned přidal.

Zvedala jsem ruce a užívala si to. V mé krvi se začaly hromadit vlny adrenalinu.

Hudba najednou ještě víc zrychlila a ani my nezůstali pozadu. I přes to, že jsme stáli na stole a tím bylo možné, že se převrátíme, jsme začali skákat se zdviženýma rukama ve vzduchu.

Po chvíli mě Ryanovy ruce popadly za boky a otočily si mě k němu zády. Přitáhl si mě blíž k němu a tím se jeho rozkrok přitiskl k mému zadku. Začalo mně bušit srdce. Uvědomovala jsem si možná rizika ohledně toho, že by nás mohl Harry vidět, ale dělali jsme snad něco nekalého? Jednoduše jsem to brala jenom z přátelského hlediska a nic víc jsem v tom nehledala.

S Harrym jsme si momentálně věřili naprosto ve všem, takže od chvíle, co jsem si tohle uvědomila, se moje obavy vytratily.

Ryan položil svoje ruce na moje břicho a já ty svoje položila na ty jeho. Spolu jsme se tam vlnili do hudby a já ucítila, jak si svoji hlavu zase položil na moje rameno. Proč to udělal zase? Je to snad jeho nějaká úchylka nebo mám mimořádně pohodlné rameno nebo co to mělo označovat?

„Harry má neuvěřitelné štěstí" zašeptal mi do ucha.

„Doufám, že si toho váží" dodal.

Nevím, jestli to byl Harry, kdo tady měl štěstí, ale dle mého názoru jsem to byla já. Měla jsem to štěstí, že jsem poznala kluka, který se pro mě stal vším. Nedokázala jsem si bez něho představit absolutně nic. Byla jsem na něm závislá a nechápala jsem, jak jsem bez něho mohla fungovat. V té době jsem totiž nevěděla, že vůbec existuje taková závislost, protože jsem ji na vlastní kůži ještě nezažila, a velkolepá láska, která mě zcela pohltí.

Jistě, že jsem chodila s kluky, které jsem milovala a představovala si, že jsou pro mě ti praví, jenže to jsem netušila, že poznám Harryho.

Láska s Harrym byla naprosto odlišná od těch ostatních. Až teď jsem si zpětně uvědomila, že to, co jsem cítila k mým předešlým klukům, nebylo zhola nic v porovnání s tím, co jsem zažívala s Harrym. Nedalo se to popsat slovy, protože na tak silný a hluboký cit slova neexistovala.