-29-

4.4K 229 6
                                    

Ahooj, je tu pátek a s ním i nový díl Lost :) Za prvé bych se chtěla omluvit za to, že jsem minulý týden nepřidala, ale byl neuvěřitelně hektický a já vůbec nestíhala. Doufám, že teď už to zase bude fungovat, i když s tímhle dílem to taky nevypadalo dost dobře, protože jsem vůbec neměla chuť psát vzhledem k tomu, že Zayn z 1D odešel. Každá určitě zná ten hrozný pocit.

Nicméně, doufám, že se díl bude líbit :)

Kdyžtak zanechte vote nebo koment :) Díky moc! :3

Btw: Tenhle nový způsob čtení na wattpadu je na nic, dělá mi to tam chyby, i když tam nejsou :D takže se za ně omlouvám :)

-K-

„Asi bych ti měla říct, jak to celé začalo" podívala se na mě svýma ubrečenýma očima.

„Nemusíš o tom mluvit, vážně" věnovala jsem jí soucitný úsměv.

„Chci ti to říct" zavřela oči a následně se nadechla, aby mi to mohla říct.

„Přistihla jsem Eathana, jak se líbá s jinou" řekla.

„Co prosím?" zaskočila mě.

„A to mi říkáš až teď?" vychrlila jsem na ni. Věděla jsem, že bych tohle teď neměla řešit, a už vůbec být na ni naštvaná, ale byla jsem zahlcená všemi těmi emocemi, že to zastavit prostě nešlo.

„Já vím, že to bylo ode mě hloupé, a za to se omlouvám, ale.." z oka se jí vykutálela další slza.

„Neplač, já se na tebe nezlobím" objala jsem ji, aby mi opravdu uvěřila. Neměla jsem to srdce, abych se na ni mohla zlobit. Byla úplně na dně.

„Otočil to tak, abych cítila tu vinu já. Tvrdil, že to kvůli mně mi vlastně zahýbal, a já tomu naivně věřila, protože jsem ho milovala. Nepřipouštěla jsem si, že by mi něco takového mohl udělat, takže to pro něj bylo snadné, abych se tomu poddala. Nechala jsem ho manipulovat se mnou, takže jsem ti nic neřekla, a radši si to nechala pro sebe" vzlykla.

„Bože můj" vypadlo ze mě.

„Co to je za člověka?" dodala jsem.

„Já vůbec nevím, co ti na to mám říct, Jess" znovu jsem ji objala.

Proboha, musela to pro ni být strašné. Ani jsem si to nedokázala představit. A Eathan? Nechápu, jak někdo takový může existovat a žít se sebou. Můj hněv na něj se ještě víc zvětšil. Jak jen může být někdo tak bezcitný, že by mohl udělat něco takového? Přiměl ji, aby si myslela, že to ona za všechno může, což nebyla v žádném případě pravda. Co to sakra je? Kde se to v něm vzalo? Tolik jsem mu předtím věřila, že je pro Jess ten pravý.

„Jak tě přiměl myslet si tohle?" optala jsem se, protože mě to zajímalo. Nedávalo to vůbec smysl a už vůbec jsem nechápala, jak mu to mohla Jess věřit. Vždyť to byla ta největší blbost, na kterou se mohl vymluvit.

„Tolik jsem ho milovala, že bych mu věřila úplně všechno, co by řekl. Nechápu, že jsem byla tak blbá" zasmála se.

„Potom jsem ale začala mít pochybnosti o jeho upřímnosti, takže jsme se kvůli tomu zase chytli. No, a pak to vyvrcholilo až k tomuhle" dívala se na svoje ruce.

„Hlavní je, že už to máš za sebou" povzbuzovala jsem ji. Potřebovala to.

„Když o tom teď přemýšlím, nechápu, jak jsem si mohla myslet, že je pro mě ten pravý" řekla.

Lost [H.S.] CZМесто, где живут истории. Откройте их для себя