Lost [H.S.] CZ

-58-

Ahoojtee! Konečně čtvrtek a s ním nový díl LOST! Moc vám děkuju za všechny voty, komenty, ale i přečtení! :) Moc si toho vážím a jsem strašně ráda, že se vám můj příběh líbí (doufám teda :D) :)

Mějte se krásně!

-K-

Mlčky jsme na sebe hleděli. Ani jeden z nás nechtěl to ticho přerušit. Nebylo to žádné trapné ticho. Bylo to ticho, které jsme si užívali díky přítomnosti toho druhého. Mapovala jsem všechny maličkosti jeho obličeje i přes to, že už jsem je všechny dokonale znala.

„Myslím, že když jsem odcházela, tak skončil poločas" pomluvila jsem, protože jsem věděla, že chtěl ten zápas vidět. A první polovinu neviděl mojí vinou, takže jsem cítila povinnost dopřát mu vidět alespoň tu druhou.

„Fakt?" vyjekl. Těkal pohledem mezi mnou a schody.

„Půjdu se osprchovat, a pak za vámi přijdu" řekla jsem.

Usmál se, letmo mě políbil a řekl:

„Víš, že jsi ta nejlepší holka, jakou jsem si mohl přát?"

Musela jsem se nesměle pousmát. Dostával mě do rozpaků. Ten jeho způsob pokládání komplimentů mě vždy dostával do kolen.

Rychle se rozešel ke schodům.

„Kdybys něco potřebovala, jsem dole" otočil se s úsměvem.

„Nejsem tady poprvé, Harry" zasmála jsem se.

Bylo to od něho milé navzdory tomu, že jsem tu už byla nesčetněkrát.

„Jo" řekl polovičním hlasem, až to skoro nebylo slyšet. Pokývl hlavou a seběhl schody, které bral po dvou.

Zašla jsem do jeho pokoje, kde jsem si vzala potřebné věci, a zároveň zjistila, že jsem si nevzala pyžamo, a přesunula se do koupelny. Raději jsem si zamkla, protože nějakého nečekaného hosta jsem opravdu nechtěla, a věděla jsem, že kdybych to neudělala, určitě by se to stalo. Tady bylo možné všechno. Ale i přes to jsem se v přítomnosti těchto kluků cítila víc než příjemně.

Odlíčila jsem se, svlékla se a vstoupila do sprchového koutu. Nechala jsem na sebe proudit teplou vodu, která mi obměkčovala všechny buňky v mém těle.

Přemýšlela jsem o tom klukovi. Co když se to rozhodne řešit? Co když s tím půjde na policii? Nikdy bych si neodpustila, kdyby měl kvůli mně Harry na krku nějaké policejní obvinění. Určitě by si s tím měl zajít do nemocnice na vyšetření, protože to bylo stoprocentně zlomené, ale opravdu bych ocenila, kdyby si důvod úrazu nechal pro sebe nebo si alespoň vymyslel nějaký jiný, ve kterém by nefiguroval Harry.

Uklidňoval mě fakt, že si s tím Harry neláme hlavu. Řekla bych, že mu bylo absolutně jedno, jestli se to ten kluk rozhodne nějak řešit.

Umyla jsem si tělo a vlasy, osušila se, zabalila do ručníku, posbírala si svoje věci a vyšla z koupelny. Kapky z mokrých vlasů mi stékaly po těle a do obličeje. Chtěla jsem rychle přeběhnout do Harryho pokoje, aby mě nikdo neviděl, ale na chodbě se objevil Nate. Skvěle.

Když si mě všiml, zarazil se a pohledem si mě přeměřil od hlavy k patě. Vzhledem k tomu, že jsem před ním stála pouze v ručníku, mi to moc příjemné nebylo.

Když se střetly naše pohledy, nuceně jsem se na něj usmála, načež mi úsměv oplatil. Otevřel pusu, jako kdyby chtěl něco říct, ale pak ji zase zavřel, protože si to rozmyslel. Uhnul pohledem.

„Conor je čurák" promluvil nakonec.

„Kdo?" nechápala jsem. Až teď se mi znovu podíval do očí.

„Ten kluk, co ho Harry-" vyslovil, ale já ho nenechala dokončit větu. Nechtěla jsem znovu slyšet to slovo, jež se vázalo s Harryho jménem.

„Aha. Nevěděla jsem, že se jmenoval Conor" přerušila jsem ho.

Conor. Krásné jméno. Škoda, že ho užívá takový idiot.

„Popravdě si to zasloužil. Nejen kvůli tomu, co ti řekl, ale už předchozí dny si o to koledoval" řekl upřímně, nadechl se a pokračoval:

„Je to typ člověka, kterému se extrémně mění nálady. Je horší než holka" řekl otráveně a protočil očima, načež jsme se oba zasmáli.

„Nevím, proč je takový, ale troufám si tvrdit, že má něco jako rozdvojenou osobnost. Někdy se chová úplně normálně, ale jindy jako absolutní kretén, což byl případ dnešního dne. Nemám ho rád" zakroutil hlavou.

„Myslíš, že to bude nějak řešit?" zeptala jsem se, protože mi tahle otázka poslední minuty drásala mysl.

„Určitě ne" zakroutil hlavou.

„Kdyby to začal nějak řešit, tak by se rozkřiklo, že dostal od Harryho do držky, o což on rozhodně nestojí, aby někdo věděl. S tím si vůbec nelámej hlavu" řekl a já si oddychla.

Uklidnilo mě to a už jsem o tom dál nepochybovala. Začala jsem to považovat za uzavřenou věc.

„Ten nos měl ale určitě zlomený" podotkla jsem.

„Nedivím se. Harry úplně vybouchl" zasmál se.

V té chvilce ticha, která se naskytla, jsem si vzpomněla, že před ním stojím pouze v ručníku. Úplně jsem na to zapomněla.

„Já-" řekla jsem trochu nervózně a ukázala na dveře Harryho pokoje.

Ani jsem nemusela dokončit větu a Nate ihned zareagoval pokývnutím hlavy. Ještě jednou jsem se na něho usmála, obešla ho a zašla do Harryho pokoje.

Otevřela jsem skříň a vytáhla z ní jeho černé tričko, které jsem chtěla použít jako pyžamo, protože jsem si to svoje zapomněla doma. To tričko jsem si přiložila k nosu a nasála jeho vůni. Bože, byla to naprosto neodolatelná vůně. Specifická právě pro něj. Musela jsem vypadat jako šílenec, když jsem tam k tomu čichala.

Potom jsem si oblékla kalhotky a jeho tričko. Opustila jsem pokoj a seběhla schody. Když jsem vešla do obýváku, uviděla jsem, jak všichni očima visí na obrazovce a čekají, zda padne gól nebo ne. Zničehonic všichni najednou vyskočili s rukama vyzdviženýma ve vzduchu a jednohlasně vykřikli: „Gól!" tak hlasitě, až jsem se lekla.

Harry pootočil hlavou a všiml si mě. Pohledem mě přejel od hlavy až patě přesně tak, jak to před tím udělal Nate. Jenže s tím rozdílem, že když to dělal Harry, nevadilo mi to. Vlastně mi to dodávalo sebevědomí. Viděla jsem, jak mu zvadl široký úsměv a na sucho polkl. Po několika sekundách jsem se na něj usmála, načež mi úsměv oplatil. Rukama provedl gesto, abych šla k němu. Prošla jsem kolem radostí jásajících kluků a mířila přímo k Harrymu.

Posadil se na sedačku a roztáhl nohy. Vzala jsem si deku, která tam ležela, posadila se do vytvořeného místa mezi Harryho nohama, přikryla se a zády se položila na jeho hruď. Svýma rukama mě zezadu objal a držel si mě u sebe. Na jeho ruce jsem položila ty svoje a ucítila, jak mě políbil do vlasů.

Kluci se začali vášnivě bavit o tom gólu, který před chvíli padl, zatímco já jsem vnímala pouze pravidelné zvedání Harryho hrudi.