Útěk

1.5K 31 4
                                    

Vypravěč
Na jihu Francie se rozprostírá nemalé království. Vládne mu král Eduard a jeho žena Samantha. Mají společně dvě dcery. Jedna je odjakživa poslušné děvče a její jméno je Eleanor.
Druhá je prostě svá. Jmenuje se Katherine.
Eleanor je hubená a hnědovlasá dívka s oříškovýma očima. Je jí 20 let.
Katherine je dívka s úzkým pasem a daleko hubenější než její sestra. Je to křehká dívenka s havraními vlasy a smaragdovýma očima. Brzy oslaví své 19 narozeniny.
Král Eduard chtěl, aby se jeho království rozrostlo, a tak rozhodl, že svou prvorozenou dceru provdá za prince a budoucího krále ze sousedního království, je to mocná země a vládne jí dobrý král.
Katherine
Ráno jako každý den mi služebná pomohla obléct si šaty. Oblékla jsem si tmavě modré šaty. Služebná mi učesala vlasy, spletla je do pěkného copu a do nich dala ozdobnou čelenku. Zapla mi náhrdelník a náušnice.
Vydala jsem se po boku s mou služebnou do jídelního sálu, kde všichni společně snídáme, obědváme a večeříme. Otec a matka už v sále byli a seděli u stolu. Uklonila jsem se jim a sedla si ke stolu. Za chvíli přišla má sestra, uklonila se a poté se posadila. U stolu bylo až podivné ticho než ho otec prolomil.
"Eleanor." pověděl otec.
"Ano otče?" zeptala se.
"Rozhodl jsem se tě provdat za prince a budoucího krále ze sousedního království." řekl a já na něj pohlédla.
Eleanor vstala od stolu, zakřičela, že si ho nevezme a utekla pryč.
Vstala jsem od stolu, protože jsem už dojedla a také jsem chtěla jít za Eleanor. Uklonila jsem se a odešla za Eleanor. Zaklepala jsem na dveře, ale nikdo neodpověděl. Pootevřela jsem dveře a uviděla, jak Eleanor pláče do polštáře.
"Eleanor." promluvila jsem tiše.
"Nech mě samotnou." vzlykla.
Zavřela jsem dveře.
Teď potřebuje být chvilku sama. Pomyslela jsem si.
Prošla jsem kolem mé komnaty a zamířila do knihovny. Je tam ticho a klid. Můžu si tam v klidu číst. Nikdo mi neříká co si mám číst jako u Eleanor. U ní se počítá s tím, že bude královna, a také je na to od malička připravovaná. Také jsem se musela vzdělávat, ale na mé vzdělání se nekladl takový důraz. Já vyrostla s knížkami a stájemi.
Četla jsem si Romea a Julii při svitu svíce. Dnes jsem ji dočetla a uložila zpět na své patřičné místo. Hledala jsem jinou knihu na čtení, ale pak jsme si řekla, že bych se mohla jít projít do mého oblíbeného altánu v zahradách. Seděla jsem v altánu do večera. Když se setmělo vydala jsem se zpět do zámku a rovnou do jídelního sálu. Otec už seděl u stolu a já se také posadila, když přišla matka.
"Nechce s nikým mluvit." pověděla a sedla si na židli naproti otci. Najedla jsem se a odešla do své komnaty. Šla jsem se vykoupat a oblékla si noční košili. Lehla jsem si do postele a usnula.
Ráno mě vzbudila služebná, šla jsem se vykoupat. Oblékla do růžových šatů. Chtěla jsem jít za matkou, ale všimla jsem si smotaného dopisu na mém stole.
"Nech mě o samotě." řekla jsem a služebná odešla.
Otevřela jsem dopis a začala číst.
"Milá Katie, až tohle budeš číst, pravděpodobně už budu na útěku. Věděla si o mé tajné lásce, utekla jsem s ním. Utečeme daleko, aby nás otec ani ten krutý princ nenašel.
Opatruj se a neměj o nás obavy, budeme v pořádku. Až po nás pátrání utichne a my budeme v bezpečí a daleko odtud, napíšu ti dopis.
Mám tě ráda, tvá sestra Eleanor."
Ukápla mi slza a dopis jsem schovala do truhly, kterou jsem následně zamkla na klíč. Uslyšela jsem dveře a pohlédla na ně.
"Neříkala jsem ať mě necháš samotnou?!" prskla jsem.
"Říkala, ale váš otec vás volá na snídani." pověděla.
Nic jsem ji na to neřekla a prošla kolem ní. Zamířila jsem do jídelního sálu, když jsem vešla uklonila jsem se otci a matce, kteří seděli u stolu. Poté jsem se posadila. Otec a matka měli nic neříkající výrazy ve tvářích. Poté se na mě otec podíval a pravil : "Eleanor utekla..."

Královská povinnost - STARÁ VERZEWhere stories live. Discover now