Královská povinnost - STARÁ VERZE

Zákeřná Chloe

Lucas mě chtěl znovu políbit, jenže já se nenechala. Odstrčila jsem ho od sebe a vylezla z postele. Lucas se na mě nechápavě podíval a také vstal.
"Tohle je špatně Lucasi." řekla jsem zoufale a on se ke mě přiblížil na což jsem začala ustupovat.
"Nechala ses, takže ti to nevadilo." odpověděl a zastavil se těsně přede mnou.
"Já jsem vdaná, pochop to." pravila jsem a vzdálila se od něj.
"Když si mě líbala, bylo ti jedno, že si vdaná." řekl a začínal mě rozčilovat.
"Byla to chyba Lucasi, chyba! Nic víc a já už to znovu neudělám." zvýšila jsem trochu hlas.
"Zkusíme to?" zeptal se s úšklebkem na tváři a udělal krok ke mě.
"Nebudeme nic zkoušet. Já jsem vdaná, šťastně vdaná." pravila jsem a lhala sama sobě, i on to určitě poznal, že lžu.
"Jistě jsi tak strašně šťastná, a proto si tu v pokoji sama. Kdepak máš manžela, se kterým si tak strašně šťastná?" řekl sarkasticky a tiše zatleskal.
"Jsi šťastná, a proto se líbáš se mnou? Ten tvůj manžel je s tebou taky tak strašný viď? Proto bude mít dítě s jinou!" řekl a já mu dala facku.
"Jdi k čertu Lucasi! Nechápu jak jsem tě kdy mohla milovat." pravila jsem a znechuceně se na něj podívala.
"Nenechám tě být, říkal jsem ti to. Našel jsem tě a už tě neopustím. Já tě miluju a ty to máš stejně jinak by ses tu se mnou nelíbala." pravil a já zakroutila hlavou.
"Byla to chyba, prostě zkrat." odpověděla jsem mu a on se ke mě znovu přiblížil. Podíval se na mě těma medovýma očima a prohrábl si vlasy. Držela jsem se, abych mu neskočila kolem krku. On ví jak mě má znervóznit a toho jsem se nejvíc bála. Pomalu se mi dostává pod kůži, ale to já nesmím dopustit.
Jednou rukou jsem ho od sebe chtěla odstrčit, ale on mi ruku chytil a přiložil si ji k srdci.
"Cítíš to? Bije jen pro tebe." zašeptal tiše a já vymanila ruku z jeho sevření. On si mě přitáhl za pas k sobě a já se snažila ho od sebe odstrčit.
"Lucasi, pusť mě!" zvedla jsem hlas a snažila se ho od sebe odstrčit.
"Nech ji na pokoji!" pravil někdo a já pohlédla ke dveřím. Uviděla jsem Chrise a v duchu mu děkovala za záchranu. Rychlým krokem zamířil k nám a Lucase ode mě odstrčil. Ten zavrávoral, ale nespadl.
"Vypadni odtud." sykl na něj Chris a nepatrně si mě rukou posunul za sebe.
"Ještě jsme neskončili Katie." řekl Lucas, úšklíbl se a odešel. Nezapomněl za sebou prásknout dveřmi. Opřela jsem si čelo o Chrisovo rameno a oddychla si.
"Děkuju ti." zašeptala jsem tak tiše, že jsem si nebyla jistá zda mě vůbec slyšel. Otočil se ke mě čelem a trochu mi prsty pozvedl bradu, aby mi viděl do očí. Potom mě sevřel v objetí a já překvapením spustila ruce podél těla.
Pak jako kdyby do něj blesk uhodil, pustil mě a šel pryč. Stála jsem tam jako tvrdé Y a hleděla na jeho vzdalující se záda.
"Chrisi." řekla jsem tiše a on se zastavil, ale netočil se.
"Dělej si co chceš." řekl a pokračoval v cestě.
"Tak proč si sem přišel, když si mám dělat to, co chci?" zeptala jsem se a on se zastavil. Chvilku tam stál, ale pak odešel. Vůbec nic jsem nechápala, jediné co po dnešku vím, že potřebuji dlouhý a bezesný spánek. Zalezla jsem si tedy do postele a zavřela oči. Za malou chvilku jsem konečně usnula.
Když jsem se vzbudila, byla nejspíš půlnoc. Pootevřela jsem oči a zjistila, že spím na něčí hrudi. Vylekaně jsem se posadila a pohlédla vedle sebe. Měsíční světlo ozařovalo Chrisovu klidně spící tvář. Na tváři měl lehký úsměv a ve spánku si mě rukou přitáhl zpět k sobě. Položila jsem si hlavu na jeho hruď a trochu hlavu zaklonila, abych mu viděla do obličeje.
Prohlížela jsem si ho a musela se trochu pousmát nad jeho rozcuchanými vlasy. Zavřela jsem oči a za chviličku zase usnula...
Do tváře mě uhodilo světlo a já otevřela oči. Polekaně jsem se posadila a podívala se na druhou stranu postele. Byla jsem zmatená a nevěděla jestli to byl jenom sen. Zhluboka jsem se nadechla a vstala z postele.

Chloe
Ráno jsem se vzbudila se špatnou náladou. Přes to jsem si oblékla ty nejhezčí šaty, které jsem dostala darem od Chrise. Sešla jsem dolů z mého pokoje oblíbenkyně dolů k ostatním děvčatům. Naproti mi hned šly Chantal s Nicol.
"Musím vás něco říct." zašeptala jsem, když jsem před nimi zastavila. Obešla jsem je a šla do rohu místnosti, kde jsem se usadila na polštář. Holky šly za mnou a posadily se naproti mě.
"Tak povídej." řekla dychtivě Nicol.
"Ta královna mě začíná dost štvát. Včera večer jsem šla za Chrisem, ale on nebyl u sebe v pokoji. Zkusila jsem to i v noci a šla za ním, jenže u sebe znovu nebyl." pravila jsem popuzeně.
"Takže si myslíš, že byl u ní?" zeptala se Chantal.
"Ano a to nesmí! Ona nesmí otěhotnět! Chris se k ní nemůže vrátit a o to se postarám." zašeptala jsem.
"Jak to chceš udělat? Půjdeš večer za Chrisem?" zeptala se Chantal znovu.
"To ano, aby na mě nešlo podezření." řekla jsem tiše i se tiše zasmála.
"Podezření?" zeptala se nechápavě Nicol.
"Zbavím se jí." pravila jsem tiše.
"Jak to chceš udělat?" zeptala se Chantal a já že šatů vyndala ampulku s průhlednou tekutinou.
"Tohle jí naleji do pití." pravila jsem.
"Co to je?" zeptala se Nicol.
"Dala mi to lékařka, pár kapek ti nic neudělá léčí to, ale větší množství tě může otrávit." zašeptala jsem tak tiše, že to slyšely jen ony.
"Chceš ji zabít?!" zeptala se šokovaně a tiše Nicol.
"Chci, aby mi zmizela ze života a aby byl Chris už napořád můj." zašeptala jsem zlomyslně a pohlédla na průhlednou tekutinu.
"Udělám to hned. Nechci ji tu." řekla jsem a zvedla se. Holky se také zvedly a pohlédly na mě.
"Jedna z vás mi musí pomoct." pravila jsem a Nicol s Chantal si vyměnily pohledy.
"Pomůžeme ti." řekly zároveň a já se škodolibě usmála. Vyšly jsme z pokoje a šly do jídelního sálu.
Byly tam připravené talíře a poháry. Chantal jsem podala lahvičku.
"Jděte do kuchyně, tam vezměte dvě různé nádoby s vodou. Do jedné to nalijete a z té pak budete nalévat Kate. Zbytek té vody pak někam vylejete, aby to neohrozilo někoho jiného." pravila jsem a obě přikývly. Potom jsme společně odešly z jídelny. Šla jsem za Chrisem a spolu s ním jsem šla na snídani. Sedla jsem si po jeho boku a sama pro sebe se usmála. Můj plán byl geniální.
Dnes večer už Kate žít nebude...