Naštvaná Chloe

552 18 0
                                    

Rose mi podala plášť a já si ho oblékla. Na hlavu jsem si dala kapuci a pohlédla na Rose. Zachytila můj pohled a přišla blíže ke mě. Chytila mě za obě ruce a povzbudivě se usmála.
"Vrať se až ráno." řekla, mrkla na mě na což jsem protočila očima. Pustila mě a šla mi otevřít dveře. Vyšla jsem na chodbu a otočila se na ni.
"Emily..." začala jsem, ale Rose mě přerušila.
"Postarám se o ni, neměj strach." řekla a já přikývla. Potom jsem se k ní otočila zády a udělala pár kroků dopředu. Uslyšela jsem jak se za mnou zavřely dveře. Nervózně jsem  podívala na špičky svých bot, pak zvedla zrak a zahleděla se do prázdné a tiché chodby přede mnou.

Chris
Seděl jsem u stolu ve svém pokoji. Probíral jsem se papíry, které se hromadily na mém stole. Celý pokoj byl osvětlen svícny, které hezky plápolaly. Od mé práce mě vyrušilo zaklepání.
"Dále!" pravil jsem a pohlédl ke dveřím. Dveře se otevřely a do pokoje vstoupil James.
"Chrisi, měl by ses trochu uvolnit a nesedět pořád u těch papírů." řekl.
"Musím ty papíry projít, sice se na to nesoustředím, ale to je fuk." odpověděl jsem a opřel se o opěradlo židle.
"Za chvilku přijde rozptýlení." pravil a lyšácky se usmál.
"Žádná ať sem nechodí, nechci!" odpověděl jsem popuzeně.
"Říkal jsem ti o těch dopisech. Musím ti sem nějakou poslat." pravil.
"Která má přijít? Dopředu ji upozorni, že se na nic nemusí připravovat. Nic nebude." pověděl jsem, lokty se opřel o stůl a zamračil se.
"Chloe." odpověděl a zamračil se. Znovu jsem se zamračil. Neměl jsem vůbec náladu na poslouchání Chloeiných prázdných, nesmyslných keců.
"Nedívej se na mě tak, podle pravidel na to má právo. Taky si za to můžeš sám. Přišla jsem jednou a už se jí nezbavíš." pravil suše.
"No jo, no jo." řekl jsem znuděně, protože mě už unavovaly tyhle narážky. Ano můžu si za to sám, neměl jsem si ji sem zvát a už vůbec jsem s ní neměl nic mít. James kývl hlavou a odešel. Vzal jsem si do ruky další papír, otevřel ho a přečetl si co na něm bylo napsané. Vůbec jsem se, ale na čtení nesoustředil, z čehož vzniklo, že jsem nevěděl, co je na papíře vlastně napsané. Přečetl jsem si onen dopis znovu a vzal si čistý papír, na který jsem začal psát odpověď.

Katherine
Stála jsem na chodbě před svým pokojem a jen se dívala do blba. Z mého "zamyšlení" mě vyrušil mužský hlas, přesněji mužské odkašlání. James se objevil přede mnou a ani nevím jak.
Podívala jsem se na něj a on se usmál. Vůbec jsem nechápala, co to na mě s Rose ušili za hloupost. Tohle nemůže dopadnout dobře. Šel přede mnou a já šla pomalu za ním. Nijak dlouhá cesta to nebyla. Prošli jsme chodbou ke schodům, vyšli je a zahli do chodby, kde se nacházel Chrisův pokoj.
Zastavil se až před dveřmi do Chrisova pokoje. Strážní stojící u dveří se na mě trošku překvapeně podívali, potom si mezi sebou vyměnili pohled a pokrčili rameny. Pohled na mě musel být jistě uchvacující. Zakuklenec se škraboškou na obličeji, moc hezké, že? James se ke mě pootočil a povzbudivě se usmál. Potom se zákeřně usmál na někoho na konci chodby. Otočila jsem tím směrem hlavu a uviděla upravenou Chloe. Nad jejím chvilku zmateným výrazem jsem se pousmála. Přišla blíže k nám a zamračeně si mě přeměřila pohledem. Pak se zamračila na Jamese, který se usmál.
"Něco se děje Chloe?" zeptal se a hrál hloupého.
"Poslal jste pro mě, že mám jít za Chrisem." pravila a povýšeně zvedla hlavu.
"Jaký pak Chris Chloe? Král, to si zapamatuj. Nikdo kromě královské rodiny nemá právo krále oslovovat jménem. Pokud vím, nejsi ani člen královské rodiny a ani jeho manželka, která si to dovolit může, takže pro tebe je to pouze král, je ti to dost jasné?" pravil a Chloe nakrčila nos.
"Jistě." pravila kysele a James od ní odvrátil zrak a pohlédl na mě.
"Chovej se uctivě, hlavu měj skloněnou a nemluv pokud tě k tomu král nevyzve. Udělej všechno co po tobě bude chtít a neodporuj. Takové štěstí má málokterá." poučil mě James.
Tohle říká každé, která tam jde?
Přikývla jsem a on na mě v Chloeiné nepozornosti mrkl. Chloe chvilku vypadala, že vybouchne vztekem.
"Měla jsem jít já!" ohradila se a zamračila se.
"Rozmyslel jsem si to, takže teď se vrať do své komnaty." pravil.
"Král ji stejně pošle pryč a zavolá si mě." řekla a založila si ruce na hrudi.
"O tom pochybuji. Vybral jsem z dívek mnohem hezčí než si ty Chloe. Teď se v klidu vrať do komnat. Bez hádek, bitek a skandálů, je to jasné? Jestli jen uslyším, že jsi udělala rozruch, nechám tě potrestat." pravil stroze.
"To nemůžete, čekám prince." řekla a povýšeně se usmála.
"Můžu hodně věcí, přej si, aby dítě bylo zdravé a teď se vrať, hned!" řekl výhružně a ona se zamračila.
"Ty běž dovnitř a nezapomínej na to co jsem říkal." pravil a strážní mi otevřeli dveře. Já vstoupila do pokoje a zastavila se po pár krocích. Dveře se tiše zavřely a já odvrátila zrak od svých bot a nervózně se dívala na Chrise píšícího dopis. Sundala jsem si kapuci, rozvázala šňůrku u pláště a plášť spadl k zemi. Vlnící se vlasy mi spadly do předu, sklonila jsem hlavu, a tak mi vlasy spadly do obličeje. Čekala jsem až si mě Chris všimne.

Chris
Psal jsem odpověď na jeden dopis a ignoroval otevření a zavření dveří. Myslel jsem, že už přišla Chloe. Zvedl jsem zrak a podíval se před sebe. Pak jsem se podíval zpátky na dopis a chtěl pokračovat v psaní, jenže jsem si nemohl uvědomit co jsem vlastně viděl. Takže jsem zvedl hlavu a podíval se na osobu stojící kousek přede dveřmi. Nebyla to Chloe. Měla skloněnou hlavu a černé vlasy jí spadly do obličeje. Trošku zvedla hlavu a já uviděl, že má na očích černou škrabošku. Měla na sobě béžové šaty s modrou krajkou, které zvýrazňovaly úzký pas a jisté přednosti. Je možné, že nějaká dívka v těch konkubínách o dvě patra níže má také černé vlasy jako Kate. Zavrhl jsem představu, že by to byla Kate, protože si myslím, že mi ještě neodpustila ty zlá slova, které jsem jí řekl. Sice mě dnes vyslechla a poslouchala to s čím jsem se jí chtěl svěřit, ale taková ona je. Je tu pro každého, který je ve zlé situaci, i když je na něj nahněvaná. Pak ještě trošičku zvedla hlavu a podívala se na mě. Trošku jsem pootevřel ústa údivem, protože jsem se díval do zelených očí, které vlastnila jen jediná...

Královská povinnost - STARÁ VERZEDonde viven las historias. Descúbrelo ahora