Královská povinnost - STARÁ VERZE

"Měl jsem o tebe strach"

Chris
Je večer, Katie se stále neprobrala, ale z nejhoršího je venku. Na večeři jsem nešel, vykoupal jsem se a lehl si vedle Kate do postele. Lehl jsem si na levý bok a díval se na spící Kate. Za chvilku jsem usnul.
Vyšel jsem ze svého pokoje a šel na balkon. Cestou jsem potkal kamarádku Chloe a ta se u mě zastavila.
"Jako kdyby se po Chloe slehla zem. Nikdo nic neviděl a nikdo nic neví. Za to určitě může Kate. Určitě ji nechala popravit." řekla.
"Co s tím má společného?" zeptal jsem se nechápavě, ona se zamračila a odešla. Šel jsem dál.
Vešel jsem na balkon a zastavil se ve dveřích. Byl krásný den a modré nebe bylo bez jediného mráčku. Všiml jsem si dívky stojící zády ke mě. Měla vlasy barvy havraního peří dlouhé až ke štíhlému pasu. Byla oblečená do dlouhých, bílých, volných šatů.
"Katie?" zeptal jsem se tiše, přistoupil blíž a ona se na mě otočila. Zelené oči byly zality slzami, ale i přes to měla nepatrný úsměv na tváři.
"Co jsi Chloe udělala?" zeptal jsem se a ona se zasmála.
"Copak chybí ti?" zeptala se a já k ní přistoupil blíž.
"Co si s ní udělala Kate?" zeptal jsem se znovu a jí ukápla slza.
"Vzal si mi mou lásku, nechal si Lucasovi setnout hlavu. Takže teď i já tobě seberu tu tvou. Nikdo kromě mě, žádná živá duše neví, kde Chloe je. A ani se to nedozvíš." řekla a zasmála se. Podlomily se jí nohy a já ji pohotově chytil. Podívala se na mě svýma zelenýma očima a mírně se usmála.
"Nikdy se to nedozvíš." řekla tiše.
"Kate! Řekni mi to, řekni mi kde je." pravil jsem, ona se usmála a ukápla jí další slza.
"Vzala mi tě. Když jsem se pak... znovu zamilovala do... Lucase..., nechal si ho popravit." řekla a nadechla se.
"Vezmu ti teda tvoji... milovanou. Jako ty mě. Tak na mě... alespoň nezapo...meneš." dostala ze sebe a trošku zakašlala.
"Kate! " řekl jsem a ona se na mě podívala.
"Co se stalo s Chloe?" zeptal jsem se a ona se lehce usmála.
"To neví... nikdo jiný..., kromě mě, a proto... se to nedo...zvíš." pravila a nadechla se.
"Chloe... nebude mít... ani hrob. Jako... Lucas. Řekl si mi..., že to přebolí a bolest... přejde že zapomenu. Čas přešel... hodně času... a já nezapomněla. Ty taky... nezapomeneš..., nepřejede tě to... jako mě..." vydechla, hlava ji klesla a po tváři jí stekla poslední slza. Uslyšel jsem zvuk skleněné lahvičky dopadající na podlahu.
"Kate, Kate!!!" vykřikl jsem a pak klesl  na kolena. Svíral jsem ji v náručí a po tváři mi tekla jedna slza za druhou...
Otevřel jsem oči, prudce si sedl a zrychleně dýchal. Podíval jsem se vedle sebe na Kate a trochu si oddychl. Opřel jsem se o pelest postele a hlavu pootočil směrem ke Kate. Díval jsem se na ni a sledoval jak klidně spí. Chytil jsem ji za ruku a dlouho ji pozoroval, až jsem nakonec usnul.

Katherine
Měla jsem zavřené oči a snažila se je otevřít. Celé tělo mě bolelo a hlava mi třeštila. Po veliké námaze jsem oči konečně otevřela a pohlédla do šera. Rozhlédla jsem se po pokoji a uvědomila si, že to je Chrisův pokoj. Pootočila jsem hlavu napravo a uviděla spícího Chrise. Byl opřený o pelest postele a spal. Měla jsem sucho v krku, tak jsem se pomaličku pokusila posadit. Chris se okamžitě vzbudil a podíval se na mě.
"Jsi vzhůru." řekl a oddychl si.
"Potřebuješ něco?" zeptal se.
"Potřebuju se napít." pravila jsem tiše a on se zvedl z postele. Obešel ji a opatrně mi pomohl se posadit. Potom přešel ke stolu a tam nalil vodu do poháru, který mi pak přinesl. Trochu jsem se napila a pohár mu podala zpátky. Položil ho na stolek vedle postele a pomohl mi si zase lehnout.
"Prospi se." zašeptal a pohladil mě po ruce.
"Co se mi vlastně stalo?" zeptala jsem se tiše a on se zamračil.
"Otrávili tě." řekl.
"Tak jak to, že žiju?" zeptala jsem se a on se znovu zamračil.
"Někdy bych radši zemřela Chrisi." zašeptala jsem a on se zase zamračil.
"Spi." řekl a s lehkým úsměvem mě pohladil po tváři. Zavřela jsem oči a nemohla usnout, protože jsem přemýšlela nad tím, kdo by mě chtěl zabít. Napadla mě jedině Chloe.
Chris si lehl vedle mě a po chvíli na mě promluvil. Zřejmě si myslel, že už spím.
"Měl jsem o tebe strach." zašeptal smutným hlasem a mě se začaly míchat všechny myšlenky dohromady.
Podařilo se mi všechno na chvilku vypustit z hlavy a to byl ten okamžik, kdy se mi podařilo usnout.
Když jsem se pak vzbudila, uviděla jsem vedle postele Nicolase sedícího na židli. Za ním u zdi stál Lucas, který sebou cukl, když viděl, že jsem se probrala. Nicolas se na mě podíval a na tváři se mu objevil úsměv.
"Kate!" řekl vesele a já se posadila.
"Přinesu ti něco k jídlu." pravil a odešel. Chtěla jsem něco namítnout, protože jsem tu nechtěla zůstat o samotě s Lucasem, ale on už byl pryč. Lucas ke mě udělal pár kroků a starostlivě si mě prohlížel.
"Jak je ti?" zeptal se.
"Nemusíš se o mě starat." řekla jsem a zvedla k němu hlavu.
"Já, ale chci." pravil a připadal mi jako tenkrát. Sedl si ke mě na postel a nahl se přeze mě ke stolku, aby mi podal pohár s vodou. Chtěla jsem se napít, ale on mě políbil...