Uplakaná Chloe

525 21 0
                                    

Chris
Hádal jsem se s Lucasem, ale Kate nás okřikla. Obešla stůl a chtěla jít pryč, jenže se opřela o stůl. Chvilku jsem si ji zkoumavě prohlížel a přemýšlel. Obešel jsem stůl a sáhl jí na ruku, kterou byla opřená o stůl.
"Kate." řekl jsem tiše. Ona ke mě trošku pozvedla hlavu, a pak se jí podlomily nohy.
"Kate!" vykřikl jsem a těsně nad zemí ji chytil.
Vzal jsem ji do náruče a nesl do mého pokoje. Jednoho strážného jsem poslal pro lékařku. Druhý mi otevřel dveře mého pokoje a já ji opatrně položil na postel. Sedl jsem si k ní a chytl ji za ruku.
Za malou chvíli se ve dveřích pokoje objevila lékařka. Vešla dovnitř a mířila k nám, zvedl jsem se z postele a ustoupil stranou.
"Co se stalo?" zeptala se lékařka.
"Po snídani jsme si chvilku povídali a potom omdlela." pravil jsem.
"A snídani snědla?" zeptala se.
"Moc toho nesnědla." řekl jsem.
"Pila něco?" zeptala se znovu.
"Dva poháry vody." odpověděl jsem. Lékařka vyndala nějakou ampulku, otevřela ji a namočila v ní tyčinku s kouskem vaty. Byl to takový štiplavý zápach. Lékařka tyčinkou hýbala Kate u nosu.
To ji stoprocentně musí probrat. Pomyslel jsem si.
Odněkud přišla Helen a přinesla větší misku. Podala ji lékařce a ta ji položila vedle Kate. Už jsem se začínal bát, že se Kate neprobere, ale pak trochu zakašlala. Lékařka jí hned podala misku a Kate se do ní vyzvracela.
"Kde je voda, kterou pila?" zeptala se.
"Přineste královnin pohár." pravila směrem k Helen a Helen hned šla.
"Co s ní je?" zeptal jsem se.
"Je možné, že se ji někdo pokusil otrávit." řekla a já na ni vyjeveně zíral.
"Otrávit?!" zvedl jsem hlas a ona přikývla. Tyčinku v lahvičce namočila znovu a zopakovala to samé ještě jednou. Kate se znovu vyzvracela. Teď jsem si všiml, že má u rtů krev. Do pokoje přišel James a za ním stál Nicolas.
"Co se stalo?" zeptal se hned James.
"Zvrací krev Jamesi, krev." řekl jsem a do dveří vešla Helen. Jamese jsem začal ignorovat a otočil se na lékařku. Ze své brašny vyndala malou mističku a něco do ní nalila, byla to nějaká průhledná tekutina. Potom do ní nalila i obsah poháru a trošku s miskou zahýbala, aby se obsah v misce smíchal.
"Ve vodě byl jed." řekla a misku mi ukázala. Voda byla tmavě zelená až do hněda.
"Jed?" zeptal se šokovaně James. Otočil jsem se na něj a šel k němu.
"Pojď se mnou." pravil jsem a chytil ho za rameno. Vyvedl jsem ho na chodbu a zavřel dveře do pokoje. Otočil jsem se na něj a uviděl ho jak si mnul rameno.
"Auu." řekl.
"Promiň." odpověděl jsem.
"Kdo by chtěl Kate otrávit?" zeptal jsem se.
"Nikdo tě nenapadá?" zeptal se a já to moc nepochopil.
"Jak to myslíš?" zeptal jsem se zamyšleně.
"Kdo si myslíš, že by chtěl Kate ublížit?" zeptal se.
"Nevím." odpověděl jsem a on se zamračil.
"Mysli přece Chrisi. Koho Kate ohrožuje? Komu překáží? Jediný kdo by jí chtěl ublížit je Chloe!" řekl popuzeně.
"Nemyslím si, že by toho byla schopná." pravil jsem a zamyslel se. Párkrát jsem Chloe slyšel, jak se o Kate vyjadřuje.
"Je to pěkná svině." řekl James a já sklopil pohled.
"Necháš ji, aby si dělala co chce? Nebo, aby se pokoušela zabít Kate, tvoji Katie?" zeptal se James a já se na něj podíval.
"Co mám, ale dělat? Kdyby to byl někdo jiný nechal bych ho popravit, jenže ona je těhotná, chápeš? Nemůžu dělat nic." pravil jsem.
"Nemůžeš nic dělat? Jsi král Chrisi. Můžeš dělat všechno a já ti jako tvůj nejlepší kamarád říkám, nenechávej to bez trestu. Ustoupíš jednou a potom budeš ustupovat pořád." řekl James a odešel.
Vešel jsem zpět do pokoje a první pohled padl na Kate ležící na posteli. Byla bledá a na rtech měla trochu krve, kterou jí lékařka právě utřela. Jak jsem tam Kate viděl, naštval jsem se a měl chuť nechat Chloe popravit. Otočil jsem se a šel za Chloe. Byl jsem skoro nepříčetný a rozhodl se, že Chloe alespoň pořádně seřvu.
Rozrazil jsem dveře do pokoje konkubín a všechny se na mě polekaně otočily. Potom se rychle seřadily do řady a uklonily se mi. Prošel jsem pokojem a vyšel schody nahoru. Když jsem byl nahoře, všiml jsem si, že ze zdola mě všechny konkubíny pozorují. Ignoroval jsem je a vešel do pokoje Chloe. Smála se tam se svými kamarádkami, ale jak si mě všimly, uklonily se mi.
"Nechte mě tu s Chloe." řekl jsem naštvaně a ony se na Chloe podívaly. Stály tam a dívali se na ní.
"Vypadněte!" zakřičel jsem a ony se na mě polekaně podívaly. Potom odešly a zavřely za sebou dveře. Chloe se ke mě přiblížila, ale já ji jednou rukou odstrčil. Zatvářila se ublíženě a zkřížila ruce na prsou.
"Kdo si myslíš, že si?! Jak si můžeš dovolit otrávit svoji královnu?!" zakřičel jsem.
Ona vylekaně zvedla hlavu a párkrát zamrkala.
"Já nikoho neotrávila." odpověděla.
"Nelži mi tu Chloe! Kdo jiný by chtěl Kate ublížit?!" zakřičel jsem.
"Nevím co ti napovídala, ale..." začala jenže já ji nenechal domluvit.
"Nic mi nemusela povídat! Viděl jsem co zvracela, viděl jsem jak omdlela i lékařka mi potvrdila, že Kate vypila jed. Co si jí to dala za svinstvo?!"
"Nic jsem jí neprovedla. Jestli se náhodou neotrávila sama." řekla klidně.
"Jak si můžeš dovolit říct něco takového o své královně?! To jsi opravdu tak hloupá? Nezapomínej, že pořád si v přítomnosti krále, takže se budeš chovat uctivě, jak ke mě, tak i k mé manželce. Nemysli si, že když porodíš chlapce, budeš cennější než Kate. Ona je má právoplatná manželka a tvá královna, na to nezapomínej!" zakřičel jsem, Chloe si přede mě klekla a začala plakat.
"Jestli jsem se něčím provinila, odpusťte mi to." prosila a po tváři jí tekly slzy.
"Uvědom si, že oproti Kate nejsi nic! Nemáš žádné právo ani postavení na to, aby ses tak chovala! To, že ses stala oblíbenkyní ti dodalo odvahu k takovému chování?! Tak rychle jako ses stala oblíbenkyní, tak rychle z tebe může být prach." zase jsem zakřičel a snažil se trochu uklidnit.
"Chrisi..." řekla a vzlykala.
"Tvé provinění je velké a buď ráda, děkuj bohu za to, že jsi těhotná, jinak bych neváhal a tuhle vlastizradu potrestal smrtí!" zakřičel jsem poslední věc a odešel z jejího pokoje. Nezapomněl jsem třísknout dveřmi...

Královská povinnost - STARÁ VERZEWhere stories live. Discover now