Královská povinnost - STARÁ VERZE

Bratrův pobyt

Christian
Na oslavu narozenin, přijel i můj bratr a bude tu u nás týden. Je tu první den a už jsme se kvůli němu zase hádali s Kate.
S bratrem jsme tak rozdílní, a ani si nejsme vůbec podobní s výjimkou očí, ty máme stejné, modré. To on je krutý, né já. Před čtyřmi lety se oženil s jednou dívkou, která napohled vypadala vychovaně a poslušně, byla i docela hezká, ale ve skutečnosti taková nebyla. Bratr se do ní zamiloval, jenže ona měla jen za úkol se s ním sblížit a nakonec ho zabít. Pokusila se o to. Vím, že jsem to tehdy neměl dělat, ale byla to vlastizrada a ta se trestá smrtí. Bratr na mě byl dlouho poté naštvaný a zapomněl co to je někoho milovat. Od té doby se k ženám chová strašně. Rok po téhle dívce se oženil znovu. Vzal si nějakou princeznu, ale ta po nějaké době zjistila, že je tak strašný, až nakonec spáchala sebevraždu. Bratra to vůbec nemrzelo a vzal si jinou. Tady tu poslední bratr ve vzteku sám zavraždil, protože zjistil, že od něj plánovala utéct. Od té poslední uběhly už dva roky a Sebastian je ještě horší. Mlátí ženy pokud se s ním nechtějí dobrovolně vyspat a když se s ním nakonec vyspí, zabije je. Já jsem ženu nikdy neuhodil a Kate bych nedokázal uhodit. Někdy jsem, ale také krutý.  Vím to, a proto se to snažím udržet co nejvíce pod kontrolou. Nechci totiž být jako můj bratr.
Dnes mi, ale Kate řekla něco co mi pořád dokola zní v hlavě :
"Jsi stejný jako tvůj bratr!"
Chtěl jsem se Katie omluvit za to jak jsem se k ní choval, ale Rose mi řekla, že se zamkla v komnatě, a že nechce s nikým mluvit.

Katherine
Ve svém pokoji jsem byla zavřená dva dny. Přemýšlela jsem a některé mé myšlenky doprovázely slzy. Chris za mnou nepřišel, neomluvil se. Jak řekl Sebastian, jsem mu naprosto ukradená.
Mám z něj trochu strach, ale neusnadním mu to. Radši zemřít, než ho poslechnout.
Je ráno a já se rozhodla, že už nebudu zalezlá v komnatě.
Z mého pokoje vedou dvoje dveře. Jedny do koupelny a druhé na chodbu. Šla jsem do koupelny, vykoupala jsem se a umyla si vlasy. Vylezla jsem z vany, osušila se a oblékla si spodní prádlo. (Prostě kalhotky)
V županu jsem šla zpět do pokoje a tam si oblékla černé šaty. Rozčesala jsem si vlasy a dala do nich čelenku. Nasadila jsem si baleríny a šla ke dveřím. Odemkla jsem je, otevřela je a uviděla Rose.
"Kate! Měla jsem o tebe strach, když jsi se tam zamkla." pověděla.
"Jsem v pořádku Rose. Jen jsem si potřebovala uspořádat myšlenky a být chvilku sama." řekla jsem a vyšla z pokoje. Šly jsme pomalu do jídelního sálu.
"Král se mě pořád chodil vyptávat, jestli jsi už neodemkla." pověděla po kousku cesty.
"Tak velevážený král se nestará jen o sebe? To je mi novinka." řekla jsem pohrdavě.
"Kate, on není zlý." řekla tiše.
"Neomlouvej ho Rose." pravila jsem a zastavila před jídelním sálem. Rose mi otevřela dveře a já vstoupila dovnitř. U stolu seděl Sebastian. Posadila jsem se na své obvyklé místo.
Sebastian se na mě podíval a namyšleně se usmál.
"Kdo umřel, že si celá v černém?" zeptal se Sebastian a zasmál se.
"Nemusím a nebudu odpovídat na vaše přihlouplé otázky." pověděla jsem a Sebastian se zamračil. Snídaně proběhla v naprostém tichu. Nehodlala jsem se s ním vybavovat. Chris na snídani nepřišel. Když jsem dojedla, zvedla jsem se od stolu a šla do knihovny. Cestou jsem procházela kolem nějaké místnosti. Dveře byly pootevřené a z místnosti se ozývaly hlasy. Přistoupila jsem blíže a pohlédla dovnitř. Byl tam Chris a spousta dalších mužů. Skláněli se nad nějakou mapou. Vedle bylo spoustu dalších papírů.
"Náš cíl by měla být Belgie. Na našich územích u severovýchodu se roztahují Belgičané. Spousta vzpour byla úspěšně potlačena, ale propukají nové, větší. Kdyby jsme dobili hlavní město, zasadili bychom jim ránu a Belgie by spadala pod vaši vládu." řekl nějaký a ukázal na mapu.
"Poslal jsem tam vojáky s generálem, měli potlačit vzpouru u hranic." řekl Chris.
"To ano pane, ale vzpouru se jim zatím nepodařilo potlačit. Generál si vzal pouze 1000 tisíc vojáků. Bude nutné zakročit a v tomto případě bychom měli zaútočit i na hlavní město. Ukázat Belgičanům kdo je tu králem." pověděl znovu.
"Co si o tom myslíte vy?" zeptal se a podíval se na ostatní.
"Zaútočit na hlavní město je dobrý krok." řekl další a ostatní přikývli.
"Rozmyslím si to. Nějaký jiný problém?" řekl Chris.
"Benátčané nechtějí platit daně, které jste jim nastavil, i když jsou naprosto stejné jako pro náš lid. Poslali jsme tam posla, každým dnem by měla přijít odpověď." řekl zase nějaký jiný.
"Dobře. Byli jste na trhu? Co říkali lidé, co si myslí?" zeptal se Chris.
"Lidé jsou s novým králem spokojeni. Někteří říkají, že jste lepší než váš otec. Jiní zase tvrdí, že jste mladý a budete dělat unáhlená rozhodnutí. Obchodníci si stěžují, protože benátské zboží se prodává více. Také si stěžují na vysoké daně." řekl zase někdo jiný.
"Našim obchodníkům daně snižte o třetinu a Benátčanům je zvyšte o dvojnásobek." pověděl rázně Chris.
"Jak si přejete." řekl, ten co mluvil před chvílí.
"Začněte s tajnými přípravami na tažení. Belgie bude za krátký čas naším územím." řekl Chris.
Jde do války? Proběhlo mi hlavou.
"Kdo vás bude během tažení zastupovat? Královna?" zeptal se někdo.
To už jsem se nedozvěděla, protože se za mnou ozvaly kroky. Leknutím jsem se otočila a uviděla...