Královská povinnost - STARÁ VERZE

Bratr nebo Kate?

Lucase jsem od sebe odstrčila a dala mu facku. On se na mě vrhl a ležel na mě. Snažila jsem se vykroutit z jeho sevření.
"Nech mě na pokoji Lucasi!" vykřikla jsem a on mě políbil. Jednou rukou jsem mu bušila do hrudi a tou druhou jsem se snažila vyprostit z jeho stisku. Držel mi pravou ruku nad hlavou. Najednou sevření povolilo. Chris Lucase odhodil na zem. Lucas se postavil a chtěl Chrise uhodit, jenomže Chris byl rychlejší a Lucas schytal pěstí. Lucas se pomalu zvedal a držel se za roztržený ret. Nestihl se zvednout a Chris mu dal další ránu. Vstala jsem z postele a rychle si nazula boty, protože Chris začal Lucase mlátit. Chytila jsem ho za rameno a snažila se ho odtáhnout od Lucase.
"Né, Chrisi! Vždyť ho zabiješ!" vykřikla jsem a snažila se Chrise odtáhnout. Chytil Lucase pod krkem a přimáčkl ho ke zdi.
"Sáhneš na ni ještě jednou a zabiju tě." sykl Chris a Lucas se ušklíbl. Vypadl strastně, roztržený ret, z nosu mu tekla krev a krev měl i u natrženého obočí.
"Chrisi prosím." řekla jsem a táhla ho za rameno k sobě. Pustil Lucase na zem a ten se pomalu zvedl. Ušklíbl se na mě a pak odešel. Chris se třásl vzteky, ale jakmile jsem mu sáhla na rameno, jako kdyby se vztek trochu vypařil.
"Jsi v pořádku?" otočil se na mě a mnul si klouby na pravé ruce. Měl je od krve, ale nebyla to jenom Lucasova krev. Levou rukou mě přitáhl k sobě do objetí. Sklonila jsem hlavu a opřela si ji o Chrisovu hruď. Slyšela jsem jak mu zrychleně bije srdce. Už jsem si myslela, že Chris je takový jako býval a minutu později mě přesvědčil, že to tak není. Odtáhl se ode mne a zamračeně se na mě podíval.
"Řekneš mi konečně odkud bere tu troufalost na tebe sahat?" řekl.
"Kdysi dávno jsme spolu chodili, než jsem zjistila, že si tě mám vzít." řekla jsem tiše a sklonila hlavu.
"Takže já jsem jenom překážka mezi vámi?" zeptal se bez nějaké emoce.
"Ne Chrisi, tak to není. Milovala jsem ho, to ano, ale už je to pryč, dávno pryč. Musíš mi to věřit." řekla jsem a pohlédla na něj.
"Nejsem si jistý tím, že se ti dá věřit." pravil a odešel.
"Chrisi, prosím." řekla jsem a chytila ho za předloktí. On se mi vytrhl a odešel. Sedla jsem si na postel a začala plakat. Už toho na mě je moc, hrozně moc. Takhle jsem tam chvilku seděla, když přišel Nicolas a s tácem, na kterém nesl jídlo. Jakmile mě uviděl, tác položil na stůl mezi Chrisovi papíry a šel si sednout ke mě.
"Kate, copak je proč pláčeš?" zeptal se a posadil se vedle mě. Položila jsem si hlavu na jeho rameno.
"Já už nevím, co mám udělat. Celý život se mi hroutí jako domeček z karet a já nemám dost síly na to, abych ho dala zase do pořádku." pravila jsem a zavzlykala.
"Pověz mi co se stalo." řekl a já vstala.
"Povím ti to jindy, teď mě nech chvilku prosím tě o samotě." pravila jsem a on přikývl. Potom se zvedl z postele a odešel. Když se za ním zavřely dveře, převlékla jsem se z noční košile a obula si baleríny. Vlasy jsem si trochu rozčesala a vyšla z pokoje. Šla jsem pomalým krokem do zahrad. Vyšla jsem ze zámku a pořádně se nadechla čerstvého vzduchu. Chvíli jsem se procházela, až jsem se zastavila na dlouhé široké cestě, na které mi Chris řekl, že chce mě, jenom mě. Cítila jsem v očích slzy, a tak jsem se otočila, že půjdu pryč. Udělala jsem pár kroků a zastavila se, protože jsem za sebou uviděla stín. Otočila jsem se a vylekaně sebou škubla, když jsem před sebou spatřila Sebastiana. Chtěla jsem utéct, ale byla jsem tak paralizovaná, že jsem se nedokázala pohnout ani o píď. Zákeřně se usmál na někoho za mnou a rychle si mě přitáhl k sobě. Tak mě otočil a přiložil mi ke krku dýku. Před sebou jsem uviděla Chrise a několik vojáků.
"Nech ji být." řekl Chris.
"Nenechám, tomu se říká pomsta bratříčku." pravil Sebastian a mě přejel mráz po zádech. Teď jsem se už neudržela a na tváři ucítila teplé slzy.
"Jak je možné Chrisi, že jí stále chráníš i když tě podvedla a s tvým bratrem." řekl slizce Sebastian.
"Pusť ji Sebastiane, nedostaneš se odtud živý." řekl Chris a kolem nás se utvořil kruh tvořený z vojáků. Stále byli daleko od nás, zřejmě kvůli tomu, aby neohrozili můj život, ale ten už byl stejně někde hluboko pod černou zemí.
"Děláš to kvůli Melanie? Tím, že Kate zabiješ jí život nevrátíš." pravil Chris a udělal jeden malý krok k nám Sebastian mi dýku přiložil víc ke krku a já ucítila pár kapek krve jak teče po mém krku dolů.
"Ty si mi vzal mojí lásku Chrisi. Je to fér, když já ji zase vezmu tobě a Kate potom nebude mít ani hrob jako Melanie. Nechám ji hodit do moře jako krmení pro ryby. Budeme pak vyrovnání chápeš? Řekl si mi, že to přebolí a bolest přejde, že zapomenu. Čas přešel hodně času a já nezapomněl, ty taky nezapomeneš. Nepřejde tě to, jako mě." řekl a v jeho slovech jsem slyšela bolest. Nebudu litovat někoho kdo mě chce zabít a drží mi nůž u krku.
"Sebastiane, nedělej to."
"Jeden z nás dnes zemře a rozhodnutí je jenom na tobě Chrisi." pravil Sebastian.
"Kdo zůstane na živu? Tvůj bratr, který s tebou byl od narození nebo jen obyčejná holka, která tě podvedla? Kdo zemře Chrisi, já nebo ona...