Královská povinnost - STARÁ VERZE

Vše je nad slunce jasné

Projela jsem branou zámku, u které jsem viděla vojáky s naší vlajkou, což znamená, že tam kde jsou vojáci, tam je i jejich král.
Když jsem projížděla k zámku, viděla jsem, jak několik vojáků uklízelo mrtvá těla.
Dojela jsem až ke vchodu a tam seskočila z koně.
,,Zatím ho zaveďte do stájí. Potom ho musím vrátit," řekla jsem strážnému u dveří.
Mrtvá těla u vchodu již byla odnesena a pár služebných uklízelo podlahu od krve.
Proběhla jsem kolem nich a zamířila do svého pokoje. Když jsem však procházela chodbou k pokoji, uviděla jsem Christiana a zastavila se v pohybu. Jakmile jsem ho viděla, tak celé mé tělo zaplavila obrovská radost, která mi na tváři rozlila úsměv.
Šel mým směrem spolu s Nicolasem, Henrym, Jamesem a Andrém.
,,Musíme ji najít, ať už je kdekoli," řekl Christian odhodlaně, avšak žádný z nich si mě nevšiml, jelikož všichni hleděli do země.
,,Chrisi," zalapal po dechu Henry, protože si mě právě všiml a zatahal ho za rukáv.
Christian se podíval před sebe a jakmile mě uviděl, tak mu zajiskřilo v očích a na tváři se mu objevil úsměv.
Tváře ostatních byly zprvu překvapené, ale vzápětí se na nich taktéž objevil úsměv.
Rozběhla jsem se k Christianovi a objala ho. Trochu sykl bolestí z toho, jak pevně jsem ho chytila.
Objetí mi však hned opětoval, které bylo snad ještě silnější než to mé, ale to mi bylo momentálně úplně jedno. Po chvilce jsme se pustili a Chris se na mě díval jako na svatý obrázek.
,,André říkal, že tě nechali zabít," pravil Chris znepokojeně, ale přesto měl ve tváři úsměv z toho, že mě vidí.
,,Taky, že se o to pokusili, ale nějakým zázrakem jsem vyvázla a probrala se až někde v lese," odvětila jsem mu a začala si v hlavě přehrávat celou noc až do pokusu o mé uškrcení. To zapříčinilo zachmuřený výraz v mé tváři.
,,Povíme vám všechno, co se stalo. Jen se teď musím umýt a převléknout," řekla jsem a prohlédla si mé šaty.
,,Kde jsou děti?" zeptala jsem se a chtěla je vidět dřív než se půjdu převléknout.
,,V pokoji u děvčat," odpověděl mi Christian.
Hned jsem tam zamířila.
Když jsem tam dorazila, uviděla jsem smutnou Dianu, jež měla v náruči Daniela a vedle ní Helen s Emily se zamyšleným výrazem.
Kupodivu, celý pokoj děvčat, který byl obvykle plný smíchu, byl nyní jakoby zahalen do smutku.
Teď by se všichni měli radovat, že už je ráno a ta temná noc je za námi.
Rose s uplakaným výrazem ve tváři seděla vedle Diany na pohovce a držela v náruči svého synka. Vedle nich seděla i Chloeina služebná s prázdným výrazem ve tváři a už se ani nesnažila utišit plačící Amélii, která nejspíš plakala nad ztrátou své matky.
,,Co ten smutek? Měli bychom se radovat, že jsme přežili!" prohlásila jsem zvesela a všechny dívky na mě upřely svůj zrak.
Všem dívkám se ve tvářích objevila radost a vstaly ze svých míst, zatímco já jsem si to mířila ke svým dětem.
Políbila jsem na čelo Emily, Daniela, Amélii a pak i Elliota, který spal v náruči Katherine.
,,Jsme tak rády, že jste v pořádku," řekla Diana s úsměvem a já jí úsměv oplatila.
,,Kate, měli jsme strach, že se nevrátíš, když přišel jen Nicolas s Elliotem," řekla Rose a já ji pohladila po rameni.
,,Je to za námi," pravila jsem a usmála se.
,,Vezměte mé děti do mé komnaty a uložte je do postýlek. Já se musím umýt a převléknout," řekla jsem po chvíli a Diana hned přikývla.
,,Promiňte výsosti, ale co to máte na krku?" zeptala se Katherine opatrně a tím narážela na mou vybarvující se modřinu.
Pohlédla jsem na ní, pak na Rose a Dianu s Helen.
Jednou rukou jsem si přejela po krku a v paměti se mi vybavilo, jak mi omotávali provaz kolem krku.
Zhluboka jsem se nadechla a znovu se na Katherine podívala.
,,Od provazu," řekla jsem skoro neslyšitelně a svěsila ruku podél těla. Byla jsem si však jistá, že to lidé v mé těsné blízkosti slyšeli i přes plačící Amélii.
,,Nebudeme se k tomu vracet," řekla jsem hlasitěji.
Potom jsem se otočila a šla do svého pokoje.
Tam jsem si napustila vanu a smyla ze sebe ten pach krve, který provázel celou tu černou noc.
Umyla jsem si taktéž i vlasy, potom se usušila a oblékla si lehké černé šaty. Obula jsem si černé baleríny a u zrcadla si rozčesala své černé a pořád trochu mokré vlasy.
Položila jsem hřeben na stolek a přes zrcadlem si prohlížela svůj krk se světle modrou až do fialova barevnou čarou od provazu, která bude zřetelněji viditelná až tak zítra.
Přejela jsem prsty po oné čáře a zavřela na chvíli oči. V tu chvíli jakoby se mi znovu omotávala oprátka okolo krku. Celou noc jsem teď měla před očima. Leknutím jsem otevřela oči a nadechla se.
O chvilinku později vešel do pokoje Christian a přišel až ke mně.
Znovu jsem ho obejmula a on opět trochu sykl bolestí, přesto mi však objetí opětoval. Pustila jsem ho a prohlédla si ho.
,,Stalo se ti něco?" zeptala jsem se s obavami a on jen zakroutil hlavou.
,,Proč ta černá?" zeptal se a prohlédl si mě.
,,Za Chloe," odvětila jsem mu sklesle.
Přestože mi vadila, přestože byla otravná a přestože ke mně neměla žádnou úctu, tak jsem jí nepřála smrt. Už hlavně kvůli Amélii, je ještě tak malá a už ztratila matku.
,,Je to smutné. Amélie teď bude u náhradních matek," řekl Christian.
,,Nechal jsem nachystat nějaké jídlo na balkóně, pokud si ovšem nechceš jít odpočinout," pravil Christian a trochu se pousmál.
,,Dobrá, stejně bych šla na čerstvý vzduch," řekla jsem mu a společně jsme zamířili na náš prostorný balkón. Na zemi bylo několik polštářů a dva menší stolky s jídlem. Posadila jsem se na jeden polštář a Christian vedle mě.
Nalila jsem si do poháru vodu ze džbánu a on mě zatím celou dobu pozoroval.
Najednou mi prsty přejel po krku a já se na něj podívala. Chytila jsem ho za tu ruku, kterou se dotkl mého krku, položila ji na polštář a stále ho za ní držela.
,,Ti, kteří ti tohle provedli za to už zaplatili a král Ludvík za to zaplatí dvojnásob," řekl a já ho druhou rukou pohladila po tváři. Pak jsem se napila vody.
,,Nicolas a André mi řekli, co se dělo celou noc," začal Christian.
,,S mečem v ruce jsi chránila naše děti a celý zámek. Vzala si jim Elliota než ho dosadili na trůn.
A myslela si i na Amélii s Chloe," pravil.
,,Bez Nicolase a taky Andrého bych to nedokázala. Dost mi pomohli," odvětila jsem mu a pousmála se.
,,Oni říkali to samé o tobě," řekl a usmál se.
,,Všechno, co viděli i oni už vím. Vím, jak jsi odlákala ty zrádce, aby Nicolas s Elliotem mohli jít do sklepení. Ale co se dělo pak? To by chtěli vědět i Nicolas s Andrém," řekl Christian.
,,Můžou přijít jestli mi to chceš povědět," pravil a já přikývla.
Christian zavolal stráže a za chvíli přišel Nicolas, André, James a Henry.
Posadili se k nám a ustaraně si mě prohlíželi.
Začala jsem tedy povídat.
,,... poslední, co si pamatuji je, jak mi omotali provaz kolem krku. Pak jsem se ráno probudila v nějakém lese.
Našli mě muž se ženou a půjčili mi koně, abych se sem dostala a zbytek už víte.
Teď jestli vám to nevadí, šla bych si na chvíli lehnout," odpověděla jsem a všichni se zvedli ze svých míst. Sama jsem se také zvedla a trochu zavrávorala. Christian hned omotal ruku kolem mého pasu a starostlivě si mě prohlížel.
Všichni ostatní mlčky odešli. Henry mě však ještě před svým odchodem objal a zašeptal do ucha, že všechno teď už bude jistě v pořádku.
Christian mě pak odvedl k posteli, kde jsem si lehla a o za chvíli usnula bezesným spánkem.
***
Probudila mě Diana.
,,Výsosti, omlouvám se, že Vás budím, ale princezna Amélie je s náhradními matkami, které si s ní však neví rady. Stále pláče," řekl Diana a já se pomalu zvedla z postele.
,,Přines mi ji sem," řekla jsem a napila se z poháru vody, který byl na mém nočním stolku.
Po chvíli přišla Diana a v náruči nesla plačící Amélii. Vzala jsem si ji do náruče a trochu s ní houpala sem a tam. Políbila jsem ji na čelo a pohladila ji po hlavičce.
Netrvalo dlouho a Amélie se utišila, nakonec i usnula.
,,Ať přinesou kolébku. O Amélii se postarám sama. A kde je Elliot?" pravila jsem.
,,Spí vedle, výsosti," řekla a já přikývla.
Když strážní přinesli do vedlejší místnosti kolébku, šla jsem tam opatrně Amélii uložit.
Když jsem se potom vracela z vedlejší místnosti, do našeho pokoje přišel Christian.
,,Prospala ses?" zeptal se a já přikývla.
,,Našli jste Claris?" zeptala jsem se a on zakroutil hlavou.
V tu chvíli šla kolem Helen.
,,Claris?" zeptala se a já na ni pohlédla.
,,Ta tu není, výsosti. Z okna jsem viděla, jak odešla hradní branou," řekla a já byla překvapená.
,,Jak jako, že odešla?" zeptala jsem se.
,,Řekni strážným ať ji hned hledají ve městě," přikázala jsem a ona hned odešla.
Já jen nevěřícně zakroutila hlavou.
,,Proč by odcházela a nechala tu své dítě? Jistě se vrátí, možná šla jen navštívit matku do vesnice La Baffors, co je kousek odtud," řekl Christian.
,,La Baffors?" zeptala jsem se a on přikývl.
,,Tak teď je to nad Slunce jasné," řekla jsem naštvaně a Christian se na mě nechápavě podíval.
,,To všechno Claris. Ona se spolčila s králem Ludvíkem," pravila jsem.
,,To by neudělala," odvětil mi naivně Christian a já mu tedy pověděla o té věštbě.
,,Všechno se to splnilo. Claris si myslela, že bys ji potrestal a zřejmě jí došlo, že král Ludvík by se jí zbavil, a tak radši utekla před vámi oběma. Elliot by jí byl na cestě akorát přítěží, a proto ho tu nechala. Věděla, že jemu bychom neublížili a že bychom se o něj postarali.
Museli, ale však vědět, že jim to nevyjde a že se vrátíš," řekla jsem a on se zamračil.
,,Pokusili se mě zabít," řekl prostě a šel se posadit na postel.
,,Cože?" zeptala jsem se šokovaně, hned šla za ním a také se posadila na postel. Se znepokojením jsem si ho prohlížela a on mě chytil za ruku.
,,Neboj, nic mi není. Je to jen škrábnutí," řekl a já se zhrozila.
,,Jaké škrábnutí?" zeptala jsem se a on si rozpnul pár knoflíků u košile.
Trochu si ji stáhl z ramene a ukázal mi obvázané rameno.
,,Díky Henrymu a Jamesovi to není nic vážnějšího," řekl a košili si opět narovnal, ale už si ji nezapnul.
Trochu jsem si oddychla a opřela si ruce o postel.
,,Kde je Elliot?" zeptal se Chris a já se na něj podívala.
,,Vedle, spí. Je tam i Amélie," odpověděla jsem mu.
,,Měla by sice být u náhradních matek, ale nebyla k utišení a ony ji nedokázaly utišit, tak mě kvůli tomu vzbudila Diana a já ji nechala přinést sem. Za chvilku hned usnula a tak jsem se rozhodla, že tu bude s námi," řekla jsem a pousmála se.
,,Ty má Katie," řekl Chris a pohladil mě po tváři.
,,Měla jsem dvě děti, Christiane. Teď už mám čtyři. Samozřejmě pokud nenajdou Claris, což pochybuji a ani potom bych jí ho už nechtěla svěřit.
Budu jim všem matkou, jako kdyby byli všichni mí vlastní," pravila jsem a usmála se.
Christian mě láskyplně objal a já s klidem naslouchala tlukotu jeho srdce.