Rozhodnutí

319 12 0
                                    

Katherine
Otevřela jsem s velikou námahou oči a podívala se před sebe. Uviděla jsem Elliota, jak u mě sedí na posteli.
,,Maminka je vzhůru," řekl s úsměvem a já se trochu pousmála, přestože mi to dalo dost zabrat. Celé tělo jsem měla jako v ohni a cítila, jak mě bolí jeho každý kousek.
Brigitte se na mě podívala a oči se jí rozzářili radostí. Vyběhla na balkon a něco tam zakřičela, ale tomu jsem nerozuměla. Pak proběhla pokojem a vyběhla z něj. Pomalu jsem se snažila posadit. Elliot mi opatrně pomohl a hned mě objal.
Během toho se dotkl mé závazané rány na zádech a já tiše sykla bolestí.
,,Katie!" uslyšela jsem Christiana a otočila hlavu, která se mi trochu točila.
,,Christiane," dostala jsem ze sebe a on se zrovna posadil na kraj postele.
Políbil mě na čelo, a pak si mě s obrovským úlevným úsměvem prohlížel.
O chvilku později do pokoje vešla Brigitte a za ní dvě lékařky.
,,Elliote, běž teď na chvíli do pokoje ano?" pravil Chris směrem k němu.
,,Chci tu být s maminkou," namítl a zamračil se na něj.
,,Neboj se, budeš, už vás nic nerozdělí. Teď ale běž pro své sourozence ať se na maminku také mohou podívat, dobře?" řekl Chris. Elliot s úsměvem slezl z postele a utíkal pryč.
,,Jak se cítíš?" optal se Christian a stiskl mou ruku.
,,Jako kdybych měla celé tělo v ohni, celé mě bolí," řekla jsem a snažila se postavit.
,,Nevstávej, musíš odpočívat," namítl hned Christian a podepřel mě, když jsem po postavení zavrávorala. Pomohl mi si zase sednout a obdařil mě starostlivým pohledem.
,,Když dovolíte výsosti," řekla jedna z lékařek směrem ke Chrisovi a on jim hned ustoupil. Položila jsem si dlaně na postel, zrovna ve chvíli kdy mi jedna z lékařek začala sundávat látku z rány.
Stiskla jsem bolestí povlečení, když se něčím dotkla rány. Dost to štípalo.
Druhá z nich mi sáhla na čelo a pak začala něco hledat ve své tašce, kterou si přinesla s sebou. Vyndala malou skleničku s jakousi zvláštně barevnou tekutinou.
,,Tři kapky ráno a večer, sníží to horečku," řekla a položila ji na noční stolek.
,,Ještě by to chtělo vlažnou koupel nebo studený obklad," dodala. Druhá lékařka mi zatím ránu znovu převázala.
,,Ted byste si měla lehnout, výsosti. Musíte co nejvíce odpočívat. Je možné, že při nějaké námaze by se jed mohl rychleji šířit," řekla druhá a já udělala to, co řekla. Strčila jsem si nohy pod přikrývku a pomalu se opřela o polštář a pelest postele.
,,A budu v pořádku? Nemůže ten jed způsobit nějaké následky?" zeptala jsem se a podívala se na jednu z lékařek.
,,Jelikož jste otevřela oči, tak myslím, že to nejhorší máte za sebou a že to nic nezpůsobí. Bude ale nějakou chvíli trvat, než se jed dostane z těla úplně. Teď musíme hlavně snížit horečku," odpověděla mi a já si trochu oddychla.
,,Děkujeme," řekl Chris směrem k lékařkám a ty přikývly. Potom odešly a Christian se ke mně opět posadil na postel. Chytil mě za ruku a s úsměvem mi ji políbil na hřbet.
,,Zvládla si toho v životě toho tolik a já vždycky věděl, že to zvládneš. Teď jsem měl ale opravdu strach, že bych tě mohl ztratit. Ještě se mi k tomu zdál divný sen," pravil se zachmuřeným obličejem.
,,Co se ti zdálo?" zeptala jsem se a pohladila ho po ruce.
,,Byla jsi v něm Kate. Celá jsi byla oblečená v bílém. Mířila sis to hradní bráně, tak jsem se vydal za tebou a zavolal na tebe. Když pak jsi mně přišla, tak jsi mě s úsměvem pohladila po tváři a řekla mé jméno. Vzápětí se ale ozval hlas, který tě volal. Kousek za tebou se objevil Daniel taky celý v bílém a řekl ti, že už musíte jít. Ty jsi pak šla s ním ke hradní bráně. Tam jste se zastavili a ty ses na mě s úsměvem otočila. Pak jste prošli hradní branou pryč a nezastavili se, přestože jsem na tebe volal. Potom jsem se probudil," převyprávěl mi Chris a já se na něj smutně podívala.
,,Měla jsem úplně ten samý sen před malou chvílí než jsem se probudila. Akorát na mě pak mluvil Elliot. Zastavila jsem se právě u hradní brány a slyšela jeho hlas, jak mi říká maminko. Ačkoliv jsem se rozhlížela do všech stran, neviděla jsem ho. Nevím co by se stalo kdybych tou hradní branou prošla. Myslíš, že bych umřela?" pravila jsem a podívala se na něj. Byl překvapený a v jeho očích jsem zahlédla strach.
,,Pak jsem se snažila otevřít oči a nakonec jsem je otevřela," dodala jsem a tím jsem ho viditelně uklidnila.
,,Co bych dělal, kdybys je neotevřela? Kdyby tě Elliot nevolal zpátky k nám?" zeptal se a já se k němu s námahou naklonila.
,,Řekni mi co potřebuješ a já ti to přinesu," řekl, když viděl, že se snažím naklonit k němu.
,,Jen tě chci obejmout," odpověděla jsem mu a pomalu obmotala své ruce okolo jeho krku. On omotal lehce zase ty své kolem mého pasu.
,,A už mě nepouštěj," zašeptala jsem a víc ho stiskla. Cítila jsem, jak mě bolí celé tělo.
,,Katie, nestěžuji ji si na to, že mě nechceš pustit, ale měla by ses zase opřít a možná s ei pokusit usnout," řekl a já se ho pomalu pustila.
Znovu jsem se opřela o polštář a pousmála se.
,,Mami," uslyšela jsem hlas Emily a podívala se za Christiana ke dveřím.
,,Pojďte sem broučkové moji," řekla jsem s úsměvem a všichni čtyři si vylezli ke mně na druhou část postele, kde v noci spí Christian.
Každého z nich jsem s úsměvem pohladila po hlavičce, přestože jsem byla opravdu už unavená.
Opřela jsem si hlavu o pelest. Avšak za chvíli mě přemohla únava a já usnula se svými dětmi a Christianem po boku.

Královská povinnost - STARÁ VERZEWhere stories live. Discover now