Nic než čekání

318 14 0
                                    

Christian
Kolem Kate pobíhali lékaři a snažili se něco udělat s ránou, kterou měla v zádech.
Šíp jí Henry vyndal těsně po tom, co omdlela a všichni jsme jen doufali, že nebyl otrávený.
Já jsem tu teď nervózně postával u dveří a díval se na Kate, která ležela na břiše na posteli a byla bílá jako stěna. Šaty měla rozepnuté, takže byly vidět její holá záda a stále krvácející rána.
Jedna z přítomných lékařek ulomila hrot šípu a vhodila ho do nádoby s nějakou tekutinou.
,,Je otrávený!" zhrozila se a misku odložila stranou.
Tahle věta se mi ozývala v uších stále dokola a dokola, než přišel do místnosti Henry a luskl mi prsty před obličejem.
,,Chytili jsme ho. Je zavřený v cele," řekl Henry a s obavami se podíval k posteli.
,,A už promluvil? Řekl, kdo si tohle objednal?" zeptal jsem se naštvaně a dál se díval na bezmocně ležící Kate na posteli.
,,Zatím nic neřekl," odvětil trochu posmutněle Henry.
,,Jdu tam, tady stejně nejsem nic platný," řekl jsem smutně a zamířil s Henrym do cely.
,,Tak kdo tě tím pověřil?!" uslyšel jsem Jamesův hlas a o chvíli později jsem viděl, jak mu James dal facku.
Onen muž tam ale před ním jen mlčky stál mezi dvěma strážnými.
,,Takže ty nebudeš mluvit?" zeptal jsem se a přistoupil blíž k nim.
Snažil jsem se o to, abych byl klidný, přestože se ve mně doslova vařila krev jen když jsem toho muže uviděl.
Chytil jsem ho oběma rukama za jeho oděv a hrubě ho strčil na zeď až se zakymácel a nakonec spadl na zem.
Znovu jsem ho chytil a zvedl. Pak jsem se ale už opravdu neudržel a dal mu pěstí, a pak další a další a další, dokud neměl celý obličej od krve.
,,Kdo ti to nařídil?!" zařval jsem po něm a držel ho pod krkem.
,,Já..." zamumlal.
,,Nevím," pokračoval.
,,Tak ty nevíš?!" okřikl jsem ho a dal mu další ránu.
,,Neviděl jsem mu do obličeje. Měl na hlavě kápi," zasípal.
,,Co přesně ti řekl?" optal jsem se, ale on mlčel.
,,Tak mluv!" vykřikl jsem znovu a opět ho udeřil.
,,Chtěl, abych vás zabil. Ať šíp otrávím a vy zemřete," zasípal znovu.
,,Říkal něco o nějakém králi Ludvikovi," dodal, když se nadechl.
,,K čertu s ním! Dělá nam problémy i z hrobu," pronesl jsem naštvaně a muže pustil. Ten pak spadl na zem, ale to mi bylo docela jedno.
,,Co to bylo za jed?" zeptal jsem se.
,,Nevím. Koupil jsem první, který jsem uviděl a na složení se neptal," odvětil a vyděšeně na mě hleděl.
Zaklel jsem a vyšel z cely.
,,Pověste ho," řekl jsem Jamesovi, který vyšel z cely za mnou.
,,Jak si přeješ," odvětil a odešel zpět do cely.
Šel jsem zpět do pokoje se podívat na Kate.
,,Jak je na tom?" zeptal jsem se, když jsem tam vešel. Všichni lékaři si už uklízeli své věci a nikdo mi zatím nic neřekl. Začal jsem se obávat, že Kate zemřela, když tu bylo takové tíživé ticho.
Přistoupila ke mně jedna lékařka já nervózně polkl.
,,Ránu jsme vypálili, avšak nedokážeme říct, zda se jed už nestačil rozšířit do celého těla. Krvácení ustalo a teď nezbývá než jen čekat, výsosti," řekla lékařka.
,,Takže je možné, že se z toho dostane?" zeptal jsem se s nadějí v hlase.
,,Záleží na tom, jak se s jedem její tělo vypořádá. Řekněme, že i královna musí chtít se s tím vypořádat," pravila lékařka a já se ustaraně podíval na Kate.
,,Děkuji vám, vám všem. Udělali jste, co jste mohli," řekl jsem po chvilku a oni postupně odcházeli.
Šel jsem ke Kate a klekl si na zem vedle postele. Chytil jsem ji za ruku a díval se na její bledý obličej, který měla položený na polštáři.
,,Bojuj Kate. Já tě prosím," řekl jsem zoufale. Stiskl jsem její ruku a neubránil se slzám.
Uslyšel jsem otevření dveří a podíval se k nim.
,,Christiane," pravil Henry posmutněle a vedle něj se objevil i James. Slzy jsem si druhou rukou setřel, zatímco oni popošli blíž ke mně.
,,To nemůže být konec ne?" zeptal jsem se a pohlédl na bezvládně ležící Kate. Pak jsem se podíval na Jamese s Henrym, kteří nevěděli co mají říct.
,,Kate to zvládne. Zvládla toho už tolik," řekl po chvíli James a snažil se o to, aby se povzbudivě usmál. To se mu ale moc nedařilo, protože ani on o tom nebyl stoprocentně přesvědčený.
,,Klidně běžte, já tu zůstanu," řekl jsem jim a oni se na mě starostlivě podívali. Pak ale nakonec odešli.
Seděl jsem u Kate takhle jakou dobu.
Za okny už dávno padla tma a já tam pořád seděl. Opřel jsem si hlavu o postel. Za nějakou chvíli jsem podlehl únavě a usnul.
                      ***
Probudil jsem se ve stejné poloze jako jsem usnul. Seděl jsem na zemi u postele. Otevřel jsem pořádně oči a podíval se před sebe.
Kate tu ale neležela. Vyděšeně jsem se podíval kolem sebe. Nikde však nebyla. Vyběhl jsem tedy na balkon a rozhlédl se po zahradách. Zahlédl jsem jen uhlově černé vlasy. Jejich majitelka mířila ke hradní bráně.
Vyběhl jsem za ní ven.
,,Kate!" vykřikl jsem, když jsem byl tak pět metrů od ní a zastavil se.
Její černé rozpuštěné vlasy jí vlály ve větru. Měla na sobě čistě bílé šaty.
Otočila se na mě a usmála se až jí v očích zajiskřilo.
,,Christiane," řekla s úsměvem a šla ke mně. Zastavila v mé těsné blízkosti a pohladila mě po tváři.
Chytil jsem její ruku, kterou mě pohladila a políbil ji na její hřbet.
,,Katie, má Katie," řekl jsem a políbil ji na čelo, načež ona se jen usmála svým zářivým úsměvem.
,,Kate," ozval se najednou nějaký hlas.
Kate se otočila a já uviděl Daniela také v bílém oblečení.
,,To není možné," řekl jsem a nevěřícně se na něj díval.
,,Musíme už jít Kate," řekl směrem k ní a ona se na mě váhavě ohlédla. Potom se podívala znovu na něj.
Pustila mou ruku a šla za Danielem.
,,Kate!" vykřikl jsem za nimi a oni se u hradní brány zastavili. Kate s Danielem se na mě ohlédli a Kate se na mě usmála. Potom se otočili a šli dál.
,,Kate!" vykřikl jsem a skutečně se probudil. Začal jsem zhluboka vydechovat a snažil se zklidnit svůj zrychlený dech. Podíval jsem se před sebe a uviděl ležící Kate, která vypadala pořád stejně.
Na chvíli jsem se zaměřil na to jestli dýchá. Když jsem viděl, že dýchá, teprve pak jsem se trochu uklidnil.
,,Děje se něco Christiane?" přiběhl sem James a já se na něj polekaně podíval. Promlul jsem si oči, a pak se zvedl ze země.
,,Zdál se mi jen divný sen," odpověděl jsem mu. Pustil jsem ruku Kate a zamířil na malou chvíli na balkon.
,,Co se ti zdálo?" zeptal se James, když za mnou přišel na balkon.
,,Byla tam Kate a celá oblečená v bílém. Mířila ke hradní bráně, tak jsem se vydal za ní a zavolal na ni. Když pak ke mně přišla, tak mě s úsměvem pohladila po tváři a řekla mé jméno. Vzápětí se ale ozval hlas, který ji volal. Kousek za ní se objevil Daniel taky celý v bílém a řekl jí, že už musí jít. Ona pak šla s ním ke hradní bráně. Tam se zastavili a ona se na mě s úsměvem otočila. Pak prošli hradní branou pryč a nezastavili se, přestože jsem na ni volal," převyprávěl jsem svůj divný sen a nechtěl si připustit to, co by mohl znamenat.
James se zatvářil smutně a nic neříkal.
,,Chloe ji chtěla zabít, ti zrádci se jí snažili uškrtit a já během toho ani jednou nezapochyboval, že by to Kate nezvládla.
Teď, když ji takhle vidím, tam mám ale opravdu špatný pocit a veliký strach z toho, že bych ji mohl ztratit," řekl jsem posmutněle a podíval se do zahrad.
,,Vydrž to Kate, prosím," zašeptal jsem a podíval se na ni otevřenými dveřmi, které vedly na balkon.
Moc tě prosím Kate. Zůstaň tu se mnou...

Královská povinnost - STARÁ VERZEWo Geschichten leben. Entdecke jetzt