Usmíření

549 18 0
                                    

Chris se na mě šokovaně podíval. Málem upustil košili, kterou držel v rukou.
"To chceš, aby ses mu podobal?" zeptala jsem se a on jakoby se probral z šoku. Rychle si oblékl košili a rychlým krokem vyrazil je dveřím. Odemkl a chytl za kliku. Pak se na mě otočil a já ho překvapeně pozorovala.
"Vlez si do postele." řekl a já na něj zaraženě hleděla.
"Prosím." pravil a já se pomalým krokem vydala k posteli. Sedla jsem si na ni, opřela se o pelest postele a přikryla se. Pak jsem sledovala Chrise jak otevírá dveře, od kterých pak trochu odstoupil.
"Stráže." řekl a jeden strážný vešel dovnitř. Onen strážný se ani nepodíval mým směrem, i když si myslím, že o mé přítomnosti věděl, jako kdyby se bál, že ho stihne trest smrti.
"Královniny stráže zavřené v cele pusťte. Řekněte jim, že mají na týden volno a pak budou nadále plnit své povinnosti. Také řekněte v kuchyni ať nám přinesou snídani. Najděte Jamese a řekněte mu ať za mnou na chvilku přijde. Teď můžete jít." řekl rázně Chris a strážný se uklonil. Udiveně jsem se na Chrise dívala. Když se strážný otočil a odcházel, založila jsem si ruce na hrudi a vylezla z postele. Po špičkách jsem našlapovala, protože mě studily nohy od studené podlahy. Sedla jsem si a na stůl a dala si nohu přes nohu. Na stole byl ubrus takže mi to nijak nevadilo. Chris se otočil k posteli, ale když mě tam neviděl, otočil ke stolu. Vyrazil ke mě a zastavil se přede mnou. Opřel se čelem o to mé a ruce si položil na mé nohy.
"Katie." zašeptal a já se usmála.
"Ano?" zeptala jsem se. Chris se ode mě trošku odtáhl, aby se mi mohl podívat do očí.
"To se vážně chovám jako on?" zeptal se a já zakroutila hlavou.
"Ne, ale někdy si prostě tvrdohlavý." řekla jsem a zadívala se mu do očí.
"Já vím, ale ty si taky pěkně tvrdohlavá." pravil a uchechtl se. Tomu jsem se musela zasmát, protože měl pravdu.
"Jsme oba stejně tvrdohlaví, takže co s tím budeme dělat?" zeptala jsem se a snažila se potlačit smích.
"Tak to nevím, ale vím, co bychom mohli dělat teď." řekl a zasmál se.
"Jo a co by to mělo být?" zeptala jsem se pobaveně. Chris mi položil ruce na pas a sjel dolů k mým bokům. Dala jsem mu ruce kolem krku a natáhla se pro polibek, který mi ochotně věnoval. Obmotala jsem si nohy kolem jeho pasu, on mě chytil pod zadkem a odnesl do postele. Chris mi odhrnul vlasy z krku a párkrát mě na něj políbil. Sundala jsem mu košili a odhodila ji na zem, když se ozvalo zaklepání. Chris zabručel a já ho pomalu pustila. Zaklepání se ozvalo znovu.
"Nejsme tu." křikl Chris směrem ke dveřím a já se tiše zasmála. Další zaklepání přinutilo Chrise, aby ze mě slezl a pomalu šel ke dveřím. Já se posadila a přikryla se peřinou, zatímco Chris otevřel dveře. Jeden strážný přinesl veliký tác s jídlem a položil ho na stůl. Potom odešel a místo něj přišel James. Chris potom zavřel dveře a zamračeně se díval na Jamese.
"Chápu, že se nejspíš ještě usmiřujete, ale na co máte noc?" řekl pobaveným hlasem.
"No jo prosím tě." řekl znuděně Chris.
"Prý si mě volal." pravil.
"Jo, chtěl jsem ti říct, že ten památník pro Emily nemusíš zařizovat." řekl.
"Proč?!" zeptala jsem se.
"Nenechala si mě domluvit." obrátil se na mě Chris.
"Nech jí vytesat jméno k Danielovi a otci na jejich náhrobní kámen. Jelikož Emily zachránila život někoho koho miluju nejvíc na světě, takže si tam zaslouží být." pravil Chris a tím mi vehnal slzy do očí.
"Chrisi." řekla jsem dojatě, vylezla z postele a skočila mu do náruče.
"Jo a Jamesi, na dnešek všechno zruš." pravil vesele Chris, když mě svíral v objetí.
"Jasně, ještě něco?" zeptal se pobaveným hlasem James.
"Postarej se s Rose o Emily, alespoň si to vyzkoušíš." řekl Chris a zasmál se.
"Celine nám pomůže." pravil James a mrkl na mě.
"Takže Chloe si teď myslí, že je tu Celine?" zeptala jsem se a James přikývl.
"Předejdeme problémům, které by nastaly, kdyby Chloe věděla, že jsi tu ty." dodal ještě na vysvětlenou.
"Tím pádem, ale ohrožujete Celine na životě, protože se jí Chloe pokusí zabít." pravila jsem a zamračila se.
"To se nestane. Postaral jsem se o to, aby neměla šanci něco takového provést." řekl James.
"A to si udělal jak?" zeptal se Chris a tím mě předběhl s tou samou otázkou.
"Jestli sis včera všimla Kate, tak s ní šli dva strážní, kteří ji hlídají ve dne v noci. Stejně tak ty její kamarádky máme pod dohledem. Takže je malá pravděpodobnost, že by ti ublížila Kate." pravil James a Chris se zamračil.
"Jestli se Kate pokusí ublížit, tak ji vlastnoručně zabiju a je mi jedno, že je těhotná." procedil Chris skrz zaťaté zuby.
"Ale Chrisi, to..." začala jsem, ale Chris mě přerušil.
"Neopovažuj se jí zastávat Katie." pravil Chris naštvaně.
"Tobě totiž ublížila nejvíc." dodal smutně a já ho pohladila po tváři.
"Já jdu, najezte se." řekl James a šel ke dveří, u kterých se zastavil. Chytil za kliku a otočil se na nás.
"Jo a nezničte tu postel." řekl James se smíchem a mrkl na nás. Potom odešel a zavřel za sebou dveře. Já se začala smát a Chris také. Pak si Chris sedl na židli a mě stáhl na svůj klín. Najedli jsme se a u toho jsme si vyprávěli všemožné veselé zážitky. Celý den jsme strávili sezením u krbu a povídáním si...

Královská povinnost - STARÁ VERZEKde žijí příběhy. Začni objevovat