Střípky a odštěpky

Drabblení s Áďou

Áďa mě vyzvala k psaní drabblí na témata, která vymyslí, takže... Tady to je.

První téma je Cesta neznámou krajinou.

Áďa:

Pode mnou znělo dunění kopyt. Z dálky ke mně doléhal zpěv a křik ptáků. Kolem mne se obtáčel vítr, a šuměl mi kolem uší. Nade mnou se shromažďovaly šedivé, až do černa zbarvené mraky. Vedle mne se míhala nízká, řídká tráva, místy přerušovaná šedivými a černými kamínky. Je zvláštní si uvědomit, že ty černé vlastně nejsou kameny, ale zatuhlá láva. Přede mnou a mojí klisnou se tyčil obrovský vulkán. Jeho jméno bylo Askja - stejné jako jméno mé klisny. Byl obrovský, mohutný a úchvatný. Dívala jsem se na něj s obrovskou úctou a pokorou. Vlastně celá tahle krajina vypadala, jako kdybych se ocitla na jiné planetě. Celý tenhle ostrov se skládá z vulkánů, které jsou hned vedle ledu a sněhu. Vítejte na Islandu - ostrově koní, papuchálků, kamenů, ohně a ledu.

Oliver:

Tyčí se kolem, pilony ztracených chrámů. Když procházíš mezi nimi, probouzí posvátnou bázeň. Jaký bůh tu mohl dlít, strážen jejich majestátem? Nemáš tušení, avšak pokračuješ tiše, kroky tlumí mech, kdykoli praskne větvička, srdce se ti rozbuší.
Už jsi na cestě, pod nohama drobné kamínky. Kam ta cesta vede? Znovu si nejsi jistý odpovědí, Náhle se před tebou tyčí smutná silueta hradu.
Po zádech ti běhá mráz, ale bezpečně se dostaneš dál, necháš tajemnou zříceninu za sebou.
A náhle se proti tobě vyřítí černý panter-
Počkat.
Mlha začíná opadat, před tebou z ní vystupuje tvůj dům a naproti ti běží kocour.