Střípky a odštěpky

Deník noční pumpařky, část VI.

Protože dneska ráno už jsem začala rozepisovat OT, tak sem teď dohodím palubní záznamy do tý doby, nevím, kdy se k tomu zase dostanu... a taky teď nejspíš na 24 hodin upadnu do kómatu, než vyrazím na páteční noční.

***Krizi mívám jen zhruba od čtyř odpoledne do osmi ráno druhej den... pohoda.***

15.2. středa

0:52 - pracovala jsem a pracovala, tak si jdu dát pauzu na čaj.
Jak už jsem možná zmiňovala: když se cejtím osaměle, jdu vytírat. Je to spolehlivá mokrá magie. A funguje bez ohledu na denní či noční dobu.
Jenom si asi začnu dělat čárky pokaždý, když uslyším nějakou variantu na "jé, nedostanu hadrem?!"
Ne, nedostaneš hadrem.
Jednak je mi šumák, jestli to pošlapeš, buď to vytřu ještě jednou, nebo to nechám na další směně. A jednak mám chuť dávat hadrem především lidem, kterejm nedochází, že některý hlášky jsou vtipný sotva napoprvý, že oni s tím první nepřišli a vůbec, kdybych někoho vážně přetáhla, bude to mopem!
Pokud je ti blbý šlapat na čerstvě vytřenou podlahu a musíš to nějak vyjádřit, stačí prostý "pardon" a já se usměju a vysvětlím, že sem takhle lákám lidi schválně. :)

1:05 - tak, a teď se tu za trest neukáže až do rána vůbec nikdo. To mám za to držkování.

2:10 - pekař je cyberman! Jezdí každý ráno přesně ve 2:00 a navíc opakuje pokaždý přesně stejnej postup: "Dobrej." -kafe- "Díky. Nashle."
A to jsem dneska nahodila nestandardní: "Dobrej večer. Teda, ráno, hehe, žejo, ono už je ráno." Nic! Je to sakra robot! ŠOKUJÍCÍ!

4:43 - první třetina Pekelnýho Týdne je skoro za mnou. (Budu z toho mít PTSD - Pekelno Tejdenní Strašnou Depku!) Ale ještě si nebudu fandit... Sakra, v duchu jsem doma u ntb a ranní večeře a v posteli a chrápu. To je nebezpečný. Takhle mě sežerou tyhlecty mimoslunečnosoustavní věci a robotický pekaři.

Optimista od přírody jsem, vyloženě.

21:27 - nechci to zakřiknout, ale dneska to vypadá na ideální provoz. Jenom mám už teď kvalitně vymleto.
Hehe, na Óčku Xindl X - Anděl. Takový stručný shrnutí některejch andělskejch spn shipů, vlastně. :D Kdysi jsem tu písničku strašně nesnášela, ale nějak jsem jí přišla na chuť.
A stavil se tu P., můj dětskej ženich ze základky, akorát nepřijel s tágem, ale pickupem jedný expediční firmy. Což mě tak zmátlo, že jsem ho pozdravila jako regulérního zákazníka a přepnutí do obvyklýho "nazdar voe, jak to šlape" mi málem zavařilo mozek.
"Hej, cože jsi změnil auto?"
"No, mám novou práci."
Neviděla jsem ho asi tejden, tak jsem si říkala, že to bude proto.
"Ale končím s tím," pokračoval P.. "Je to děsnej voser. Jsem rozvez 300 balíků, jsem špinavej, zpocenej a stejně nestíhám. Vracím se k taxíku, jako, tohle nemá smysl."
"Aha, aha," vrkala jsem chápavě. "A jak to děláš dlouho?"
"Dneska jsem nastoupil."
Já vím, že by mě za následující výbuch smíchu nejradši zaškrtil, taky bych se na jeho místě nejradši zaškrtila, ale jak se tvářil totálně zdrchaně, domláceně a ukřivděně... uááá! :D

23:41 - lepší než včera, nálety jsou vedeny po krátkejch dávkách, takže stíhám i v jedný osobě, jenom jsem se ještě nezastavila. A půlku PT mám skoro za sebou, teď si jen najít čas na psaní. Po půlnoci musím udělat důkladnej úklid, na pánech nějakej alfasamec zase značkoval teritorium... no, a až přestanu myslet na to, jak bych dotyčnýmu nejradši to jeho stříkátko zauzlovala (a pořádně utáhla), vrhnu se na tu kapitolovou osnovu. Jo. To udělám.

A pak, s hlavou plnou Daleků pozdravím podezřelýho pekaře zvučným EXTERMINATE! Jestli tohle nevolá lidskou reakci, je jasný, že jde o robota. (A bude to fikanější, než do něj píchat špendlíkem, což, přiznávám, byla taky jedna z možností, který mě napadly...)

16.2. čtvrtek

2:07 - pekař mě dostal. Ani jsem nestačila rozjet testovací akci, když začal sám: "Vy jste tu taky pořád, koukám..." A radil mi, že se mám naučit spát jen dvě hodiny, a budu mít volný celý dny, a to se vyplatí, že on to tak dělá.
Kurňa, sice mě zmátl, ale pořád zůstává podezřelej. Jako by věděl, že se na něj chystám.

Čtou mi myšlenky! Čtou mi přes kameru lodní deník! Uááá!

Tak se uklidníme...
Ale... a spát jen dvě hodiny denně.

Robot!

- následuje dost chaotická změť poznámek k OT, do kterejch se mi podařilo tak zažrat, že jsem málem nespočítala směnovou uzávěrku a na týpka, kterej si přišel koupit cigára, jsem poměrně dost dlouho jen tupě zírala, skoro do mě musel šťouchnout.
No, postel už čeká. A divoký sny o epic bitvě Castiela s Daleky. :D