Deník noční pumpařky, část IV.

99 11 7
                                    

5.2. neděle
VEČER
Tak tohle stojí za zápis: Tullatáta kvůli mě vyrazil už ve tři čtvrtě na šest a tím pádem jsem v práci včas!
Jo, a chci zkusit vydržet bez cigár.
Chci?
Sakra, prostě už nechci kouřit a chci se zase pořádně opřít do cvičení. Jednoduchý.
Dám to?
Jasně!
Heh, no, uvivím ráno.
20:00 - jo, ráno. Ten byl dobrej. Vydržela jsem celý dvě hodiny... :/
A tohle bude dlouhá směna. Nikde nikdo... vypadá to tady, jakože i kdyby začala apokalypsa (no jo, já s těma koncema světa prostě nedám pokoj), tak se o tom ani nedozvím. Hmmm... i když na ČT24 by to asi vysílali, žejo. Jen je tu otázka, jestli bych to rozeznala od záznamu jednání poslanecký sněmovny.
A teď už píšu fakt jen, abych něco psala, sakra... JO! Auto! Zákazník! Tak pojď a utrácej!
22:28 - ok, tak to tu trochu ožilo. Identifikovala jsem v jednom taxikáři kluka, se kterým jsem na základce "chodila" (vzhledem k tomu, že je o tři roky mladší, tak to vyznívá docela dost úchylně, no...) a pak se tu stavil Jirka, tak jsme prokecali půl hodiny.
Akorát teď na závěr jsem narazila na nepřekonatelnej rozpor, když hošík zmínil, jak se kámoší s píseckejma náglama. A jak s nima sice nesouhlasí a frajersky je provokuje, když si sedá ke stolu s dalším kámošem cikánem, ale že jsou to fajn kluci a krejou mu záda a do bitky by lepší parťáky nenašel a blábláblá, prostě NE. Sice jsem si ho soukromě neodepsala, protože jsem se ztratila v rozebírání řetězce přítel mýho nepřítele a tak dál, a vůbec je spíš... pragmatik, slušně řečeno, než nácíček, ale docela chlapec ztratil body.

8.2. středa
19:15 - tak jsem dneska naklusala už před pátou hodinou. Byla jsem si vyřídit občanku, chvíli jsem poseděla s T. v Pyramidě, bloumala jsem po městě, ale pak už se mi nechtělo zevlit někde v hospodě, tak jsem dovalila sem. No, chlapům - Radkovi a placaři Karlovi - spadly čelisti. Ne že bych byla tak prudce sexy, ale přece jen, co za zjeva chodí do práce dobrovolně o dvě hodiny dřív? Hehe, evidentně viviobluda.
Radek tak přehodil směnu už v pět a vyrazil si někam na véču. Což mu přeju, už to táhne pátej den v kuse a musí toho mít taky plný zuby.
S Karlem jsem měla víc času pokecat. A že se tu dneska stavil na obhlídku inspektor, takže o víkendu nejspíš dorazí ó nejvyšší z nejvyšších, aka generální. Ještěže tou dobou budu pokojně dělat polštářovýho draka a nechat se masakrovat/masírovat od Ádi.

9.2. čtvrtek
01:01 - a u stojanu č. 3 je na zemi černá skvrna. Někomu tekl olej nebo co. Zřejmě. Normální člověk by to uklidil nebo ignoroval. Vivík tu skvrnu pozoruje a dychtivě čeká, až začne žrát lidi.
03:38 - budliky budliky, vivík drhne hajzlíky!
-začali jezdit řezníci a ta blbá černá skvrna pořád nic nedělá! Jen se trochu zmenšila...

20:44 - čím dál tím líp. Vzbudila jsem se s bolavým břuchem - Rudá armáda útočí - jela jsem až šestým busem, překlusala město a v práci našla... ehm, změny. Tak jo, je jasný, že co se týče nařízení shora, nemá smysl ptát se proč. Akorát si můžu myslet něco o magorech, což činím.
Chápu, že není úplně OK mít krabici na účtenky vedle PC. Elektrika, bezpečnost, vylítne jiskra a tak. Dobře. Ale že nemáme mít koš na účtenky vůbec... jasně, máme je nutit zákazníkům. V tom případě ale potřebuju vyfasovat tu nastřelovačku, o kterou jsem žádala už při spuštění EET a zahájení politiky "ty účtenky jim prostě nacpěte!". A ucpávky do uší, jinak mi z tisícího opakování "pošlete to Babišovi, hahaha!" brzo jebne definitivně.
Ha, možná ty nevnucený účtenky máme rozžvejkat a spolknout, zbavit se důkazů. Jo, a rovnou tím zaženeme hlad, možná už navždy, a to se vyplatí.
Dál fakt, že v okolí pokladny a terminálů (a v dohledu kamery) nesmí bejt vůbec nic, včetně kalkulačky, razítka, podložky na psaní a stojánku na propisky, to už mi hlava nebere vůbec. A to jsem schopná jakž takž pochopit i vášeň některejch autorek pro *zvuk dávení* wincest!
Ale nemám dělat vlny (hlavně ne mexický), protože vedení nás může kdykoli sledovat a já nevím co. Orwell by se divil. Já ne. Jasně, v práci mám pracovat. Na druhou stranu - minimální mzda = minimální úsilí. Svoje si udělám, většinou i víc, a jestli někomu vadí moje čtení/psaní, ať mi políbí. Mám to na (vegan) salámu. Tak!
Nic, tohle je beztak problém skoro všude. A stejně tu nehodlám zkejsnout do důchodu, takže teď jen najít zdravou míru vlezte-mi-nazádismu a bude.
22:46 - ha, potvrzení toho, co jsem říkala. Když je co dělat, tak tu lítám jak Flash kříženej se Supermanem. Ale už to zase vypadá, jako když dávaj mistrák v hokeji, takže čas na kafe a lodní deník.
22:57 - i prd! Dneska je normálně provoz!
BTW, další typ tankisty experta - přetahovač. Najede si zásadně ke stojanu tak, aby měl přístup k nádrži na druhý straně auta. A pak pilně přetahuje... Což o to, většinou to hadice přežije, ale třeba ta naftová je taková... ztuhlá, takže se nenaroluje zpátky. A přetahovač klidně odjíždí, přičemž za sebou nechává past z hadice roztelený do půl cesty. Dalšího takovýho něčím přetáhnu, fakt už!
23:38 - konečně klid. Než se vrhnu na půlnoc a další povinnosti, napíšu pro vraniu Tajemství koláčovýho ponny-expresu...

-napsala jsem, vydala jsem, a už jsem se dohonila, takže příště bude valentýnsky... :))

Střípky a odštěpkyWhere stories live. Discover now