Střípky a odštěpky

Drabblení s Áďou 7

Tak Áďa nahodila další téma, tentokrát prej optimistický, Duha. Enjoy.

Áďa:

Opět jsem se ponořila pod hladinu. Řeka byla špinavá, takže nic nebylo vidět. Prudce jsem se vynořila, až to cákalo. V tu chvíli jsem začala cákat, dělat vlny a neskutečně jsem si to užívala. Sluníčko pražilo, a já už jsem musela z vody ven. Když mi byla voda po stehna, vzala jsem do dlaní vodu a hodila ji do vzduchu. S údivem jsem zjistila, že se přede mnou z kapek tvořila duha. Začala jsem o to usilovněji cákat, a duha sílila. Konečně přijdu na kloub tomu, kde duha končí! Klouzala jsem pohledem po duze. Pohled spočinul na... Mně? Já byla koncem duhy!

Oliver:

Mám tě rád, ať jsi holka nebo kluk.
Tvoje vlajka může mít libovolný barvy duhy. Mám tě rád, ať se ti líbí holky, kluci, obojí. Mám tě rád.
Nemám rád pokrytce, bigotní lidi, nemám rád ty, kteří povyšují nenávist na názor.
Ze všech barev duhy můžu mít rád kteroukoliv.
Duha neznamená vnucování čehokoli komukoli, neznamená ideologii, potlačující názory.
Duha je respekt a láska.
Jak by mi mohlo ublížit, že někdo někoho miluje?
Duha je pestrost samotné přírody.
Každá barva je krásná.
A já respektuju tvoji barvu, i v případě, že ty nerespektuješ moji. Duha je tu pro všechny. Příslib... Míru.