Střípky a odštěpky

Prázdná

Proč jsem se toho bála?
Proč jsem se tomu bránila?
Chvíli přetížení, přepětí a
zkratu!

Spálený emoce.
Ve větru popel citů.
A prázdno.

Nic mi neublíží.
Nic se mě nedotkne.

Kámo, když tu teď padneš
mrtvej jak rock'n'roll,
pokrčím rameny.

Možná jsem rozbitá.

***

Nechci bejt spravená.

Pro horký dny jako ten dnešní;
toulavej vořech - já,
na kraji silnice,
slunce praží.

Pot štípe do očí.

A ten pohled.
Že bejt to ve filmu...
Hoďte tam, sakra, zpomalenej záběr!

Jenom pět sekund.
Kolem projíždí:
život, kterej jsem mohla mít.

Řídíš ty, kterej
mě nenávidíš.
Vedle ona, kterou
ani neznám.
A na zadní sedačce,
jen záblesk plavejch vlasů,
dítě, který
mi nedovolíš vídat.

Život, kterej jsem mohla mít.

Život, kterej nikdy nebyl pro mě.

***

Stíny se prodloužily,
jeden z nich ukrývá
smutek
a lístost
a lásku
a žal
a touhu.

Pokrčím rameny.

Necítím

žádnou

zátěž.

Můžu jít dál.