Střípky a odštěpky

Deník noční pumpařky, část VII.

Tralala, tralala, posledně jsem skončila k ránu, protože následoval už jen dvoustránkovej sloh poznámek k OT - sakra, až já to dokončím, asi sem někam prdnu i ty, protože takhle zpětně mi přijdou vážně srandovně zmatený. :D
Každopádně jedeme dál, rovnou na depresivní pátek... jo, po dni volna nemůže bejt nástup do práce veselej, logicky.

17.2. pátek
20:59 - nemám chuť na nic, ani na psaní. Včera jsem to zapíchla do půl sedmý večer, no, a od tý doby jsem naspala tak dvě hodinky, dohromady. Ne že bych se zařizovala podle pekařovy rady, přece si nenechám radit od robota, ale prostě to tak zase vyšlo.
Nejdřív se mi spát nechtělo, pak mi pořád někdo telefonoval a nakonec jsem musela jít objednat uhlí, takže tak.
A že jsem toho hodně napsala a udělala, jak jsem si na volnej den plánovala.
Vrrr, zase mám chuť sama sebe vylískat.
Ale při troše štěstí to za mě udělaj tyhle tři noční, aka zbytek Pekelnýho Tejdne.

-depkakecy, který jsem se nakonec rozhodla sem nedávat, protože by to nikoho nebavilo číst a navíc bych si zničila svoji pověst vtipálka a tak. Pozitivní fakt: je jich míň, než chaotickejch poznámek ke psaní.

22:57 - jo, dneska to bude fakt vtipná noc. Už ani sarkasmus nepomáhá, ani spousta lidí, co dokonce maj chuť komunikovat. A to se fakt snažím, abych to pohodářství a úsměv dostala zvnějšku i dovnitř. Hele, možná když se v tom přestanu rejpat, tak to zmizí samo...

- další nálož depkakeců, ale zase o něco kratší

0:35 - za směnu jedno cigáro. Not bad.

1:38 - tak dvě cigára, ok. Ale tohle se prakticky nepočítá. Chtěla jsem si dát čouda s empíkama, ale odvolali je - prej k nějakýmu mamutímu opilýmu vozíčkáři, co se svalil z vozíku a nemůže se dostat zpátky. Dobře, nemám ten nejvíc shitty job ve městě. Každopádně když se vrátili, proběhl pokus o cíčko a konverzaci č. 2, ale pokaždý někdo přijel, takže jsem z toho cigára měla asi tak šest šluků.
-ale tím líp. Bolej mě plíce, beztak. A zase tak zuřivě devastovat bych se nemusela.
- kafe a osnova další kapitoly.

- osnova několika kapitol, aby nebyla nuda

3:23 - jsem hotovka, total. Sice už jen nějaký tři hodiny, ale... no, jsem zvědavá, jestli doma ožiju a nastartuju ntb, nebo vyndám čočky a upadnu do postele v pracovních hadrech.

4:18 - výkřik kapitálkama, související s Opravdovou temnotou. Roztřesenej a skoro nečitelnej. Po čtvrtý hodině ranní by mi měl vždycky někdo zabavit propisku.

18.2. sobota
- večer a já vím, že sobota už byla ráno, ale... co už.
- ráno mě odvezla taxikářka Dáša. Od benzínky až ke vratům za pade. Snažila jsem se jí vnutit aspoň ještě dvacku, ale vykopla mě a odjela. Divnýýý... dobře divný.
- než jsem vyrážela do práce, byla jsem v koupelně udělat ze sebe člověka. Vylezla jsem a Tulla: "Jé, ty voníš, co to je?"
"Eeeh, no, jako vždycky, já se ničím jiným netento..."
"Takže David Beckham, jo? A prej že jezdíš makat na benzínku, ty si lítáš do Anglie, normálně!"
No jasně, odhalil mě. A můj soukromej tryskáč lítá na LPG, proto to umím natankovat.
- než jsem vyrazila, donutila jsem se sežrat rohlík a pár perníčků. Sachry mě okamžitě nakoply, wheee! A taky jsem odhalila důvod včerejší depky. Zase jsem dva dny nic nejedla. Jak jako proč? Protože jsem idiot, proto.
- přijela jsem do práce, tady klasickej Aniččí zmatek a bordýlek, ale taky TV naladěná na Nova Cinema. Prej na to nemám sahat, že je v tom nějakej fígl... tak OK.

20:38 - na chvíli jsem se zastavila kvůli kafi. Ale za moment dožunknu a jdu zase makat. Konečně jsem objevila ten správnej přepínač, co mi umožňuje fungovat víceméně na autopilota, zatímco se mi v palici vesele rojí potrhlý nápady.

- hromádka štěpin z OT

21:15 - přistihla jsem se, jak si zpívám: je jakááá je, trochu Osa, trochu Chiméééra... Do háje, ještě že ty kamery tady nesnímaj zvuk. Fakt jako. Ten můj autopilot má svoje mouchy, no.