Střípky a odštěpky

DNP, část XVII

+ další TO NEVYMYSLÍŠ etuda.

1.4. sobota

01:39 - zastavila jsem se prakticky až teď. Cirkus na kolečkách, vážně... a to ještě nemám hotovej úklid na bistru, ale kašlu na to, udělám to zejtra, teď mám dost.

19:09 - tak jo, dneska to snad nebudou až takový stresy, doufám. Na úplnej klid to taky nevypadá, ale včerejšek byl pekelnej.

A ještě doma jsem si uvědomila, že vlastně DUBEN a DMD, a že jsem slíbila to tentokrát nezazdít, takže jsem po příšerným úsilí vyplodila pokračování Hydrofobního Mejdla.

19:28 - fajn, takže teď se mi začne chtít spát. Super načasování.

19:38 - a je to pryč. Definitivně. Protože co bylo tohle, sakra, za pacienta?
Tmavomodrá oktávka, stojan trojka. Chlap stojí a netankuje. Proč netankuje se vyjasní vzápětí, když přichází ke kase a táže se, jestli máme normální benzín, jestli je to teda Natural 95, a kterou hadici má použít, aby ho natankoval.
Což mě zmate, tohle se za dobu mojí služby ještě nikdy nestalo.
S pocitem, že bych měla bejt schopná odrecitovat mu technický parametry a chemický složení benzínu se snažím nějak vysvětlit, že je jedno, z čeho si to natankuje, protože logicky na obou pistolích je Natural 95, nic jinýho kromě nafty a plynu tu ani netankujem, takže asi jako v pohodě-
,,Jak asi? Já to potřebuju vědět jistě! Když se mi rozbije auto, tak budete mít průšvih."
Furt se usmívám a zkouším tu větu přeformulovat, ale...
,,Tak zavolejte šéfovi, ten to bude vědět."
OK. A taky bude mít strašnou radost, že ho otravuju v sobotu večer s takovou píčovinou.
Volám Radkovi.
,,Tak řekni pánovi, že máme dvě nádrže, jednu velkou, jednu menší, v obou je Natural 95, proto ty dvě pistole, a Natural 95 je normální Natural 95."
S úsměvem to pánovi odrecituju.
,,No, ale nejsou tam nějaký příměsi? Je to normální benzín, jo?"
Úsměv, vivíku, úsměv.
,,Páč u Penny tam dávají nějaký speciální ty... příměsi, tak se radši zeptám."
To víš, že se radši zeptáš... úsměv, kurva!
,,Je to úplně obyčejnej Natural 95, nic jinýho."
,,Tak já si teda natankuju... a fakt je to normální benzín?!"
Dejte mi někdo Oscara, pořád se usmívám.
Týpek teda natankuje, pro jistotu jenom asi za dvě stovky. Vyjíždím účtenku, podepisuju, s úsměvem mu ji podávám.
,,Ještě razítko!"
Přidávám razítko. Bez keců. S úsměvem, kterej si asi po týhle srandě budu muset z ksichtu uříznout...
,,Nashledanou, krásný večer přeju," dodávám.
Chlápek se pomalu vzdaluje od pokladny, asi tak desetkrát se otočí a: ,,Je to všechno? A to je všechno? To je všechno?"
Ne, ty debile, teď se svlíknu do půl těla a zatancuju ti hula-hula, asi!
Usmívám se a kývám.
A následně ho sleduju na kamerách, jak konečně odjíždí... když v zatáčce zpomalí, zatrne mi, že vyleze a přijde se ještě jednou zeptat, já ho zabiju a půjdu sedět... ale ne. Je pryč.
A já si jdu sundat ten podělanej úsměv, protože mi zatuhnul jak beton...

21:01 - a vivík propadá paranoie.
Včera jsem měla telefonát z dispečinku, chtěli vědět, kdo dneska v noci slouží a jméno, kvůli stáčení, říkali. Bylo mi divný, že v noci má přijet cisterna, ale co už... do chvíle, než se objevil tenhle šašek.
Co když ho poslali z vedení? Jsem ten proklínanej Nočňák, třeba měl vyzkoušet, jestli to neflákám... a já jsem mu neuměla podat chemickou analýzu Naturalu 95! Špehoun! Jasný!

21:45 - lítám tady jako pošuk, tolik ke klidnýmu večeru. A hlavně... jestli byl tamten idiot nastrčenej, nedává smysl, aby posílali dalšího, ale stejně podezřívám všechny!

22:47 - to se všichni posrali v kině, nebo co. Nestíhám pomalu doplňovat a nic... fakt jako ve dne, akorát že ve dne tu na to člověk není sám.