...little bit of SPN in my life...

219 27 12
                                    

Je to všude. Vážně.

Vlče si zpívá o démonech místo o Theovi, večer chce vyprávět o těch dvou bráchách (jasně, jsem asi příšernej rodič, když jí vyhovím, ale vezměte si ty starý, původní pohádky)...

A dneska jsme ji zaváželi k babičce, páč se omarodila a jít na paragraf si právě teď ani jeden z nás příšernejch rodičů nemůže dovolit. Po dlouhý době cesta nocí, A. má trochu teplotu, tak žvatlá, co jí na jazyk přijde, počítá světýlka, "Jééé, támhle hrajou hokej" - "Fotbal, Áďo, fotbal, na trávníku to bejvá fotbal..."

Normálka, nic, co by vybočovalo z přirozenýho řádu věcí.

Až projíždíme po mostě před Zátavím a zezadu se ozve: "V noci jsou strašidla, žejo? Že ve tmě žijou strašidla?!"

Eh...

"Žijou, žejo? Žijou, žejo?!" zní tak nadšeně, spíš než vystrašeně.

"Ano, Áďo," odpovídá tedy matka roku, "ve tmě žijou strašidla."

Následuje krátká debata plná tipů a rad, jak se strašidly případně zatočit. Až vlče prohlásí: "Nebo můžu utíkat, když tam budou strašidla. Já jim uteču."

"Taky řešení, no... a schovej se pod peřinu, když tě nebude ani kousek čouhat, tak na tebe nesmí."

"A když nebudu čouhat, tak uteču," dodá A. spokojeně.

Má v tom jasno.

A my s Garethem jsme dokázali vymyslet jen železnou, pohrabáčoidní slánku.



Střípky a odštěpkyजहाँ कहानियाँ रहती हैं। अभी खोजें