83.kapitola

119 23 12
                                    

Říci, že byla Elizabeth na dně svých sil, by bylo velmi slabě řečeno. Hnědovláska věděla, že už příliš dlouho nevydrží. Vlastně byla sama překvapená, že ji ještě neobklopila černota. Nacházela se v bodě, kdy by si doopravdy přála, aby to s ní Romanovová skončila. Jenže Betty věděla, že tak udělá pouze a jenom tehdy, až začne prosit. A to ona udělat nemohla. Nedopřeje jí to. Nechápala, co na ní Bruce viděl. Byla vražedkyní. Bruce by přece s někým takovým nebyl. Bruce byl příliš čistý na to, aby se byť jenom nacházel v její přítomnosti.

I Natasha věděla, že toho její sokyně už moc nevydrží. Jakmile se do mučení pustila, bylo pro ni těžké ovládat se. Před pár minutami ji nechala konečně být. Stále nebyla rozhodnutá, jak s ní naloží. Tak moc ji chtěla zabít. Zlomila by jí její útlý krček a s klidným srdcem by poslouchala, jak křupne. To by byla rajská hudba pro její uši. Mohla to udělat? Jistě, že nemohla. Na druhou stranu, Bruce by se to přece nemusel vůbec dozvědět. Odvede jej odtud pryč dřív, než se probudí. Poté si spolu promluví a za tímhle už se nikdy neotočí. Rudovláska věděla, že takhle to nefunguje. A už vůbec ne v jejím případě. Minulost ji vždycky dříve či později dožene. A ona nechtěla mít ve skříni dalšího kostlivce. A zatímco přemýšlela o svém dalším kroku, opatrně si odvázala obvaz z ruky. Byla tu už přes dvě hodiny a bodná rána nebyla tak hluboká. Touhle dobou už by měla být zahojená.

Její počínání z posledních sil sledovala Betty, kterou nabila nová energie, když nemohla zahlédnout ani jednu jedinou stopu po bodné ráně. To nebylo možné. Viděla sice trochu rozmlženě, ale tohle by nepřehlédla. Studovala biochemii. Tohle nebylo možné. Pokud jste tedy byli obyčejný člověk.

„Ty jsi- ty jsi vylepšená," zachraptěla Betty ztěžka.

Natasha jí věnovala úšklebek. „Ovšemže ano. Jak by asi obyčejná agentka mohla držet krok s nejmocnějšími hrdiny světa. Jak by se asi Rusko mohlo spokojit s dalším méněcenným agentem. Těch měli hromadu. Samozřejmě, že chtěli něco nového. Něco lepšího. Něco mnohem lepšího, než měla Amerika," odfrkla si. Betty byla první, kdo na to přišel. A to jen proto, že ji na to přijít nechala. Byla mimo, takže pokud by se čirou náhodou dostala ven živá, nikdo jí stejně neuvěří. A kdyby mluvila až příliš... nehody se stávají.

„Ale jak?" nechápala Betty. Proč to ještě nikdo nevěděl? Tohle přece nebyla věc, kterou by mohla před okolním světem ukrýt.

„Vážně se na tohle musíš ptát? Zrovna ty?" zasmála se pohrdavě. „Bylo to sérum. Chtěli si vytvořit svého vlastního Kapitána Ameriku, ale neuměli vytvořit tak dobré sérum, jako měli Američané. A proto, než vyvinuli něco lepšího, podávali to v Rudé komnatě. Nadlidská síla, nadlidské smysly a vysoká psychická odolnost. Ale konec plků. Zajímá mě jen jedna jediná věc. Už to chceš skončit?" zeptala se skoro až sladce, což bylo v jejím případě mnohem více děsivé, než kdyby promluvila svým typickým ledovým hlasem.

„Jestli očekáváš, že budu prosit, pleteš se," ušklíbla se pro změnu hnědovláska, neboť věděla, že to ji dopálí. A měla pravdu.

Rudvlásčina tvář se proměnila v kámen. Její vytrvalost ji překvapila, ale pouze na pár vteřin. Její zabití stejně bylo riskantní. Další kostlivec v už tak plné skříni. „Budiž, ať je po tvém. Budeš moci odejít, ale po svých nohou už nejspíše ne. Nechám ti na sebe památku, která ti bude dennodenně připomínat, co by se mohlo stát, pokud by ses rozhodla mi ještě někdy zkřížit cestu. Věř tomu, že pokud se my dvě ještě někdy potkáme, živá z toho nevyvázneš. Ba naopak, zvolím tu nejpomalejší a nejbolestivější smrt, kterou znám, a nechám tě trpět. Rozumíme si?"
Betty nepatrně přikývla. Byla zaskočená tím, že ji nezabije. Bude to až o pár dní později, kdy si bude přát, aby tohle místo neopustila živá.

Natasha si upravila rozsah elektrického napětí a věnovala hnědovlásce poslední pohled, než jí přiložila ruku ke krku a aktivovala náramky. Betty téměř ihned upadla do bezvědomí a Natasha si konečně oddechla. Bylo po všem.

•••

Tony byl nervózní. Nejednalo se o žádnou velkou misi. Skoro by řekl, že to byla jedna z nejprimitivnějších, které kdy podstoupili. Problém byl v tom, že tady šlo o Petera. Jeden krok vedle a mohlo se mu něco stát. A to nemohl dopustit.

„Klid, Tonesi, bude to fungovat," promluvil vyrovnaně Rhodey, který seděl vedle něj na místě spolujezdce. Na zadních sedadlech seděl Steve se Samem a dokonce i s Buckym, kterého se Tony rozhodl alespoň malinko tolerovat, ale plnou důvěru v něj rozhodně ještě neměl. Všichni tři měli na rukou elektrická pouta, která Tony vyřadí z provozu ihned, jak budou uvnitř. Loki zůstal doma s Pepper a Michelle, aby na ně někdo dal pozor, ale kdyby se cokoliv pokazilo, byl připravený přispěchat jim na pomoc.

Tony zastavil u brány a stáhl okénka. „Jedu za Rossem," oznámil téměř až otráveně vojákovi.

„Jste ohlášen, pane?"

„Máme s Rossem takovou tradici. Vždy jeden k druhému chodíme neohlášeni," ušklíbl se, zatímco se snažil uklidnit. Rhodey měl pravdu. Bude to fungovat. Všechno bude v pořádku. Všichni budou večer sedět doma a užívat si rodinný večer.

„Lituji, pane, ale nemohu vás pustit bez ohlášení."

„Děláte svou práci, chápu to. Pojďte blíž," pobídl jej a stáhl okénka i u zadních dveří. „Vidíte, kdo se mnou sedí v autě? Kdybych věděl, že budu moci přijet, pouze pokud se předem ohlásím, samozřejmě, že bych dal předem vědět, že se zrovna dnes chystám dopadnout muže, po kterých Ross tolik touží," sdělil mu sarkasticky a zase okénka u zadních dveřích zavřel, když viděl vojákův šokovaný výraz.

„Omlouvám se, pane, hned vám zvednu závoru a snížím bloky," zamumlal voják a rychlým krokem se vrátil k budce. Pár vteřin na to měli volnou cestu k Rossovým laboratořím.

„Všichni víte, co dělat?" zeptal se Tony, když zaparkoval a otočil se k ostatním čelem.

Nebyl to jejich nejlepší plán, ale byl jediný, který měli. Tony měl svůj nanooblek a Rhodey mohl mít jako jediný zbraň, jakožto člen americké armády. Kapitánův štít a Samovy věci měl u sebe, jako zadržené zbraně, tudíž jakmile je pustí z pout, budou k nim mít volnou cestu. Jediný neozbrojený byl Bucky, ale Tony měl tušení, že ten si poradí i bez zbraní.

Zbývalo jen, aby šlo všechno podle plánu a případné nedostatky zůstanou bez povšimnutí.

•••

Blížíme se do finále tohohle dílu😎 a protože většina z vás asi už tuší, že bude i trojka, a protože už k ní máme i cover, rozhodla jsem se, že bude vydávání zase častější🔥

Ďáblův učeň ✔ | ᵖᵉᵖᵖᵉʳᵒⁿʸ ˢᵖⁱᵈᵉʳˢᵒⁿ ²Kde žijí příběhy. Začni objevovat