Ďáblův učeň ✔ | ᵖᵉᵖᵖᵉʳᵒⁿʸ ˢᵖⁱᵈᵉʳˢᵒⁿ ²

39.kapitola

Ticho. Peter pohledem propaloval díru do země, zatímco Rhodey jej sledoval s povytaženým obočím. Na vteřinu mu to připadalo, jako by se znovu ocitl na koleji MIT s mladým Tonym. Jenže tohle byla mnohem vážnější situace a jeho synovec k tomu neměl evidentně co říct. Někdy si přál, aby se svému otci tolik nepodobal, Bůh věděl, že jeden Stark byl víc než dost.

„Jak myslíš, nemusíš mi říkat, co tě to zatraceně popadlo, nech si to pro rodiče," promluvil pevným hlasem. „Tones mi volal a žádal po mně, abych na tebe dal pozor. Tak nechám práci a vyrazím se podívat na svého oblíbeného synovce, jak soutěží ve vědomostním desetiboji. Představ si to překvapení, když váš tým nastoupil a tys tam nebyl. Nemohl jsem tě najít. Nikde. Zmizel jsi z radaru a když se znovu objevíš, tak lezeš po Washingtonově monumentu. Víš, jaký jsem měl strach?!"

Peter mu konečně věnoval pohled. Rhodey v jeho očích neviděl ani špetku viny nad tím, co udělal. Znal ten pohled. Příliš často jej vídal u Tonyho. „Asi není šance, že to našim neřekneš, co?" zeptal se tiše. Věděl, že to byla zbytečná otázka, ale třeba měl aspoň malou šanci.

„Oh, to si piš, že jim to řeknu, a i kdybych jim to neřekl, do večera se to objeví v médiích. Jsem překvapený, že se ještě neozvali," informoval ho a hodil na zem tašku, které si předtím Peter nevšiml. Teď jí ale věnoval veškerou svou pozornost. Na čele se mu objevila vráska, když tašku identifikoval jako svou vlastní.

„Co to má být?"

„Beru tě domů. A to tak, že okamžitě," odpověděl stále svým plukovnickým hlasem. Za těch patnáct let, co Petera znal, věděl, že na něj mléko a med neplatí. Taky očekával, že bude naštvaný, ale i to jej vždycky přejde. Nechtěl být ten, kdo ho seřve, ale taky neměl v úmyslu ho chlácholit. Tohle byl průšvih enormních rozměrů a Peter za to ponese následky. Doufal jen, že se Tonymu podaří udržet si chladnou hlavu.

„Nemůžu jen tak zmizet! Jsem tu se školou," začal protestovat.

Rhodeymu se na tváři usadil 'to myslíš vážně' výraz. „To ti dnes problém nedělalo. Nicméně, všechno je zařízené. Ve škole jsem zapsaný jako jeden z tvých zákonných zástupců, takže tě mohu bez problému odvést," připomněl mu fakt, na který se dalo lehce zapomenout, neboť jej Rhodey vyzvedával ve škole dohromady asi tak třikrát.

„To je fakt neuvěřitelný," zabrblal si pod nosem a zvedl tašku ze země.

„Ovšemže," odfrkl si Rhodey a rozešel se k autu. Po cestě napsal rychlou zprávu Tonymu. Neřekl mu nic konkrétního, jen to, že Peter zmizel, ale už ho našel a že ho veze domů. Zbytek si budou muset vyřešit sami. On se do toho rozhodně plést nehodlal. Už takhle ohrožoval svůj status nejlepšího strýce.

Peter se nabručeně posadil dozadu a okamžitě otočil hlavu tak, aby měl výhled z okna. Rhodey jej pár vteřin sledoval ve zpětném zrcátku, než s povzdechem upřel oči na silnici a rozjel se směr New York.

•••

Tony nakonec svou snoubenku na večeři nedostal. Místo toho s ní zůstal v kanceláři dlouho do noci a snažili se spolu najít řešení. To se jim podařilo až dnes ráno, načež mu Pepper odsouhlasila oběd, jenže v této fázi se jednalo o něco mezi pozdním obědem a brzkou večeří. No, vážně, Pepper o něm neustále prohlašuje, že je to hrozný workoholik, ale sama přitom není o nic lepší.

„Vážně se omlouvám, ale musela jsem udělat ještě poradu," omluvila se asi po páté Peper, když vešli do restaurace, ve které jim Tony udělal rezervaci.

„Pep, lásko, už se prosím neomlouvej. Pojďme si prostě užít náš oběd lomeno večeři, ano?" navrhl a odsunul jí židli, aby se mohla posadit.

„Já jsem jedině pro," řekla s úsměvem.

„Skvěle," skoro až vykřikl Tony. Občas bylo opravdu těžké přesvědčit Pepper, aby na chvíli úplně vypnula a jen si užívala to, co se právě odehrávalo.

Tonyho mobil, ležící na stole, zapípal, čímž oznamoval nově příchozí zprávu, což by Tony normálně nechal být, protože byl na rande se svou milovanou, ale zahlédl Rhodeyho jméno, které se objevilo na obrazovce, takže neváhal ani na vteřinu a vzal si telefon do ruky, aby si mohl přečíst, co mu jeho kamarád píše.

Pepper se mezitím začetla do jídelního lístku, neb aby pravdu řekla, byla už celkem hladová. Stihla si ovšem přečíst jen pár předkrmů, než koutkem oka zaregistrovala modročervenou šmouhu. Momentálně se nacházeli v podniku, kam chodí převážně vlivní lidé, kteří jsou rádi v obraze, tudíž zde mají několik televizních obrazovek, na kterých po celou dobu běží nejnovější zprávy. Zvedla pohled k nejbližší z nich a s naprosto překvapeným výrazem sledovala, co se dnes stalo.

Spider-man dnes ve Washingtonu zachránil skupinu středoškoláků, hlásal titulek. Pepper ztěžka polkla a podívala se na Tonyho, který se mračil do telefonu.

„Tony," hlesla skoro neslyšně. Její budoucí manžel jí okamžitě věnoval svou pozornost, neb tón jejího hlasu znal až příliš dobře. Bezmoc, strach a beznaděj.

„Nemůžu... nemůžu dýchat," zasípala a pohledem znovu sklouzla k obrazovce. Tony ji následoval a během vteřiny vystřídal snad všechny možné emoce, když ve zprávách zahlédl jejich syna. Klidný zůstal jen proto, že věděl, že Rhodey už je s Peterem na cestě domů a taky proto, že jej teď Pepper potřebovala víc než kdy jindy.

Neváhal ani chvíli, chytl Pep za ruku a odvedl ji ven. Pozná panický záchvat, když jeden vidí. Jen si nikdy nepomyslel, že by tomu mohl být svědkem u Pepper.

„Pep, lásko, jsem tu s tebou. Teď se posadíme na zem, ano?" informoval ji o svých úmyslech, než se s ní opatrně posadil. Ani jeden nebyl oblečen k tomu, aby vysedával na špinavém chodníku, ale to teď nehrálo roli. „Musíš dýchat zhluboka."

„Nemůžu..."

„Ano, můžeš. Pep, jen se musíš soustředit. Vím, že to zvládneš," snažil se ji uklidnit. Musel ji přivést na jiné myšlenky. Na nějaké, které nezahrnují jejich syna, neboť on byl součástí toho, co atak vůbec způsobilo. „Vzpomínáš si na to, jak jsme spolu poprvé tancovali? Měla jsi na sobě ty nádherné modré šaty, které jsi ode mě dostala k narozeninám. Přísahám ti, že v ten moment jsme tam byli jen my dva. V ten moment pro mě nikdo kolem neexistoval. A dodnes si vyčítám, že jsem tě nechal stát na tom balkoně. Měl jsem se vrátit s tvým extra suchým martini s extra olivami. Měl jsem tě ten večer políbit. Ale nic z toho jsem neudělal. Sebral jsem na to odvahu téměř až za rok, když jsi řekla, že nás opouštíš," vyprávěl a pozorně u toho svou snoubenku sledoval. Vypadalo to, že ho poslouchá, neboť se její dýchání vracelo do normálu. „Miluju tě," vydechl a políbil ji na čelo.

„Proč sedíme na zemi?" zeptala se zmateně.

„Právě si prodělala panický záchvat, Pepper," sdělil jí něžně a pomohl jí vstát.

„Ach tak," zašeptala roztřeseně a Tonymu bylo jasné, že si vzpomněla na to, proč se u ní záchvat v první řadě projevil.

„Všechno je v pořádku. Rhodey už veze Petera domů," vyhrkl dřív, než by se mu zase zhroutila.

„Co ho to napadlo?" vydechla a pevně jej objala.

„To nevím, ale až se vrátí, vyřešíme to," ujistil ji. Petera teď čeká velmi dlouhé období, kdy si na sebe oblek Spider-mana neoblékne.