Ďáblův učeň ✔ | ᵖᵉᵖᵖᵉʳᵒⁿʸ ˢᵖⁱᵈᵉʳˢᵒⁿ ²

32.kapitola

Týden, který strávila u rodiny Bartonových, se pomalu blížil ke konci. A Natasha, aby byla upřímná, za to byla vlastně docela ráda. Ne že by se jí u nich nelíbilo. Laura jí v mnohém pomohla a bylo úžasné zase vidět Clinta a pořádně si s ním promluvit. A děti jí dělaly samou radost. Po tetě Nat už se jim stýskalo.

Natasha by lhala, kdyby tvrdila, že jí Starkovi a Bruce nechybí. Chyběli. Byť byla s Pepper i s Peterem v každodenním kontaktu, a sem tam se ozvala i Brucovi, došlo jí, že pouhá konverzace přes telefon jí nestačí. Tolik si na jejich přítomnost navykla, že je nyní bytostně postrádala. Před lety, kdy ještě neznala Starkovy, by se s něčím takovým vypořádala velmi snadno. Tehdy jí nedělalo problém s někým navázat krátké pouto a potom třeba i bez rozloučení zmizet, udělat za vším tlustou čáru, a už se nevrátit, neozvat se. Jenže, jak už jednou řekla Pepper, teprve u nich poznala, co je to opravdová rodina.

„Takže paličák Stark se Kapitánovi pořád ještě neozval," prohodil ledabyle Clint, když vešel do pokoje pro hosty, který ten týden obývala Natasha. Z celého týmu Avengers k ní a k Wandě měl nejblíž, ne snad proto, že by to byly ženy. Ale protože si spolu prožili určité věci, které je sblížily. 

„Neházej to jen na Starka, ani Steve mu nedal vědět. Na jednu stranu je oba dva chápu, ale už by s tím mohli přestat a konečně si to vyříkat. Trvá to už moc dlouho. Chybí mi nějaká akce a náš tým," řekla mu a posadila se na postel.

Clint se ušklíbl. „Kromě Steva a mě máš z týmu všechny v jednom baráku, pokud teda počítám tu naši původní šestku. Jestli ti chybí nějaká akce, dej vědět Furymu. Určitě bude nadšený."

„Ty a Laura jste se vážně hledali. Ještě to zvážím. Možná bych měla spíš zůstat doma. Už vím, kde je moje místo."

„Že by se už i Natasha Romanovová rozhodla usadit?" dobíral si ji a šel se posadit vedle ní. Bouchla ho do ramene. „Stejně to je zvláštní. Naposled jsme tu byli, když jsme museli bojovat s Ultronem."

„Jako kdyby to teprve odstartovalo všechny problémy," povzdechla si Natasha. Lokiho invaze na New York byla jejich první opravdovou misí, a tehdy na ně všichni koukali jako na hrdiny, co na tom, že bylo poničeno město. Ale od Sokovie šlo všechno z kopce. „Tady se stalo tolik věcí..." A vzpomněla si na to, jak zde Brucovi vyjevila své city. Přišlo jí to tak dávno. A kde teď byli...

„To máš pravdu. No, rozumím ti, že se potřebuješ vrátit za rodinou. Já ostatně nejsem jiný. Stejně je to zvláštní, co? Kam jsme se všichni dostali. Stark má skoro dospělýho syna a bude se ženit. Thor má krátký vlasy a jedno oko a chce se usadit na zemi. Já mám rodinu, kterou jsem před váma utajoval tak dlouho, jak jen to šlo. A ty a Bruce jste se dali dohromady. Jediný, o kom nevíme momentálně nic, je Steve. Třeba se taky usadil, ačkoliv nám všem tvrdil, že jeho hodnoty už jsou někde jinde, než dřív. Ale to jsme říkali každej. Že se nechceme vázat a že nejsme rodinný typy. A hele, kde jsme teď."

Clint to shrnul dokonale. Najednou se Natasha nemohla dočkat, až bude zpátky doma.

•••

„Takže jak dlouho mám podle vás ještě čekat?" Thaddeus Ross už byl značně netrpělivý. Nový poslušný tým se superschopnostmi, který by nahradil Avengers a poslouchal by jeho příkazy, mu slíbili ještě nějakou dobu před tím, než Mary Fitzpatricková, která celý projekt zaštiťovala, zemřela. Od té doby už ale uplynulo několik měsíců a vypadalo to, že pracovníci se prakticky nehnuli z místa a uvízli na mrtvém bodě.

„Musíte být trpělivý, koneckonců, z původních pracovníků slečny Fitzpatrickové nám zbyl pouze jeden jediný, který se staral jen o nejprimitivnější věci... ti noví se musí zaučit, ponořit se do těch poznámek hlouběji, a také nesmíte zapomínat na to, že spousta důležitých výzkumů byla navždy ztracena. A jsou jen velmi těžko nahraditelné. I s tím málem, co měli, začínali prakticky od nuly, a proto je tu stálo mnoho přešlapů," vysvětloval skoro znuděně a díval se ven z okna na rušnou ulici.

„To sice ano, nicméně pořád k finálnímu výsledku nejste ani o krok blíž. Touhle dobou jsem měl už mít svůj slíbený neporazitelný tým," zavrčel ctižádostivý Ross. Po tváři muže s delšími hnědými vlasy přeběhl potutelný úsměv. S tím, že je projekt náročný a pracovníci jej zřejmě příliš nezvládají, neměl nic společného. Nicméně to bral nyní jako svou výhodu.

„Vaše tvrzení vám nevyvracím, nicméně jistě jste shovívavý a pochopíte to. Smrt slečny Fitzpatrickové není naše vina. Ona vedla celý projekt a pracovala na něm prakticky sama, věděla, jaké situace ji mohou zbrzdit, oproti nám tudíž měla výhodu -"

„Ano, a byla na celý projekt prakticky sama! A došla dál a rychleji než ten váš pověstný tým, o kterém jste mi sliboval, že mě nezklame!" zahřímal Ross a málem se vymrštil ze židle. Jeho společník nehnul ani brvou. Spíš ho celá situace bavila.

„Nemají takové zkušenosti jako ona. A jak jsem říkal, spousta materiálů a poznámek nám chybí. Nejdřív je třeba zaplnit ta prázdná místa, aby to celé vyšlo podle plánu a vy jste nemusel čekat ještě déle," poznamenal škodolibě. „Jsem si jistý, že dělají, co můžou. Musíte pochopit, že je to velmi náročný projekt." Ross cosi zabručel a mávl rukou směrem ke dveřím, na znamení, že má muž odejít. Ten mu ironicky popřál hezký den a zmizel. Na chodbě dlouze vydechl a protočil oči.

„Jak já toho chlapa nesnáším," zavrčel frustrovaně, když se připojil ke své společnici, která už na něj čekala a cosi hledala na svém telefonu. 

„Já ho nesnáším víc. Přesně proto s ním jednáš ty a ne já. Navíc, ty se ze všeho s tou svou pusou vždycky vymluvíš," ušklíbla se na něj. „Co Toomes? Nějaké zprávy?"

„Nic, co by tě potěšilo. Zřejmě je to idiot, co naprosto ignoruje rozkazy, ale potřebujeme ho. Musí nám přivést Starka. Bez něj ten projekt fungovat nebude."

„Jistě, potřebujeme ho pro projekt. Ale já ho také potřebuji, pro své osobní důvody," zavrčela a zatnula ruce v pěst. „Peter Stark se od Tonyho a Pepper příliš neliší. Připravil mě o všechno. A za to zaplatí."