Ďáblův učeň ✔ | ᵖᵉᵖᵖᵉʳᵒⁿʸ ˢᵖⁱᵈᵉʳˢᵒⁿ ²

1.kapitola

Bylo to přesně tak, jak si myslel. Té noci už oka nezamhouřil. A protože byli stále na dovolené v krásné vile hned u pláže, musel zůstat ležet v objetí své lásky. Ne, že by jej to nějak moc trápilo. Chvíle v náručí Pepper si užíval, ale lhal by, kdyby řekl, že mu v ten moment nechyběl jeho únik do dílny.

S východem slunce se rozhodl, že byl čas vstát a jít připravit své, doufejme že budoucí ženě snídani do postele. Pobyt na klidném ostrově se jim rapidně blížil ke konci a on se stále nevyslovil. Byl ovšem přesvědčený, že dnes k žádosti o ruku dojde za každou cenu. Bruce a Natasha vzali Petera na celý den někam na výlet, takže k tomu měl perfektní příležitost. A když už byl u těch dvou, musel přiznat, že byl velmi překvapený, jak dva lidé, kteří vždy tvrdili, že rodina je něco, co nikdy mít nebudou, byli v posledních dnech uvolnění, jak je snad Tony nikdy nezažil. Osobně si uměl představit, že spolu někdy založí svou vlastní rodinu, i když oni by proti této myšlence jistě protestovali.

Tony si prohlédl své veledílo a s povzdechem zvedl tác ze stolu. Palačinky byly z jedné strany lehce připálené, ale on věděl, že Pepper to vadit nebude. Byla zvyklá na jeho kulinářské schopnosti a moc dobře věděla, že v nich příliš neprosperoval. Opatrně otevřel dveře do jejich dočasné ložnice a ani nebyl překvapený, když našel Pepper vzhůru, jak něco píše na tabletu. Ona si prostě plně nemohla nikdy odpočinout. Každý den trávila aspoň hodinu vyřizováním pracovních emailů.

„Co jsme si o tom říkali, lásko?“ položil spíše řečnickou otázku.

„A co jsem měla dělat, když jsem se probudila a tys vedle mě neležel?“ zeptala se s úsměvem na tváři a letmo na něj pohlédla, než odložila tablet na noční stolek. Tony položil tác se snídaní doprostřed postele a sám si sedl na kraj vedle Pepper s hrnkem černé kávy v ruce. Žaludek měl příliš stažený nervozitou, takže se ani nepokoušel něco pozřít.

„Je tu klid, možná bychom se měli v New Yorku porozhlédnout po něčem podobném,“ poznamenal Tony po chvíli ticha, kdy Pepper snídala a on se rozhlížel z velkého okna. Všude kolem nich byla příroda a on nějak netoužil po tom se vrátit zpátky do rušného centra New Yorku. Po všem, co v posledním půl roce zažili, jim klidná dovolená velmi prospěla.

„Doma nic takového nenajdeme. Koneckonců, bavíme se tu o New Yorku,“ poukázala na fakt a napila se kávy.

„Vždycky se můžeme odstěhovat z města,“ řekl a pozorně sledoval její reakci. Poslední měsíce všechny poznamenaly a on přistihl svou drahou polovičku, jak jí vždy povadne úsměv, když mluví o jejich budoucnosti. Jako by se snad stále bála, že se tu Mary znovu objeví, což jí nemohl mít za zlé. Sám o tom měl noční můry. „Pokud tohle má fungovat, musíš mi říct, když tě bude něco trápit.“

„Já vím,“ povzdechla si a naklonila se k němu, aby jej mohla políbit. Tony se chystal polibek prohloubit, ale ona se ve stejném momentě odtáhla. „Počkej, co tím myslíš, pokud to má fungovat?“ zeptala se zaraženě a on ztěžka polkl. Bylo to tady. Už nebylo cesty zpět.

„Pepper, víš, že spolu budeme navždycky, že ano?“

„Ne, pokud je tohle tvůj pokus o to se vyslovit,“ zamumlala a uhnula pohledem. Byla překvapená, že o tom vůbec začal mluvit, ale lhala by, kdyby řekla, že ji lehce nepíchlo u srdce nad způsobem, který zvolil.

„Nezáleží na tom, jak se tě zeptám.“

„Jak to?“ Copak každá dívka nesní o krásné svatbě, které předchází romantická žádost o ruku?

„Protože oba víme, že ať už tě požádám jakkoliv, nikdy to nebude podle tvých představ. Takže to prostě udělám podle mých představ. Myslel jsem si, že záleží na tom, co při tom řeknu nebo kde to udělám. Ale když jsi ode mě odešla, uvědomil jsem si, že to jediné, na čem záleží, je to, že mě děláš šťastnějším, než jsem myslel, že kdy můžu být. A že pokud mě necháš, strávím zbytek mého života snažením se, aby ses cítila stejně jako já. Abys byla ta nejšťastnější žena v celé galaxii. A vím, že jsem na to měl sebrat odvahu už před pár lety, ale příliš jsem se bál odmítnutí. Ale život bez tebe je něco, co nechci. Já ani Peter. Proto se tě ptám, jestli mi prokážeš tu čest a vezmeš si mě?“ dokončil konečně svůj monolog a doufal, že řekl všechno, co chtěl. Třesoucí se rukou vyndal prstýnek z kapsy a trpělivě čekal na Peppeřinu odpověď.

Pepper byla naprosto v šoku. A také se okamžitě zastyděla za své předchozí pocity, protože Tony měl pravdu. Na ničem z toho nezáleželo. Jen na tom, že spolu stráví zbytek svých životů. Oni dva a Peter. Jako opravdická rodina.

„Ano!“ vyjekla konečně s obrovským úsměvem na tváři a se slzami v očích. Vždycky si myslela, že Tony svatbu chtít nebude, ale tady byla. Muž, který už tak dlouho vlastnil její srdce, ji žádal o ruku.

A když jí Tony s obrovskou úlevou a nepopsatelným pocitem štěstí navlékl snubní prsten, konečně pochopila, že pro něj je ta jedna jediná. Že ji miluje stejně jako ona jeho.