Ďáblův učeň ✔ | ᵖᵉᵖᵖᵉʳᵒⁿʸ ˢᵖⁱᵈᵉʳˢᵒⁿ ²

36.kapitola

,,To je... geniální," vydechl obdivuhodně brýlatý muž a stále dokola si projížděl zakódované poznámky, jež mu jeho nový společník poskytl. Z jedné skleničky se rychle staly dvě a než se oba dva muži nadáli, našli brzy společnou řeč. ,,No opravdu! Zlobím se na sebe, že mne nic takového nenapadlo."

Druhý muž se ušklíbl a kopl do sebe zbytek whisky. ,,Časem by tě to možná napadlo, ale holt bys už nebyl první. Sledoval jsem tvou práci a pokud jsi opravdu tak dobrý, jak všichni tvrdí, tak bude radost s tebou pracovat. S tebou to posuneme zase o level výš. A vzhledem k tomu, že se geniálně vyznáš v oblecích ze Starkovy dílny..." Spokojeně pokýval hlavou a pozvedl skleničku, kterou před něj postavila barmanka, aby naznačil přípitek. ,,Až jí o tobě řeknu, bude nadšená. Karty zase začnou hrát v náš prospěch."

Zdálo se, že zaujal jeho pozornost. Přistrčil si brýle ke kořeni nosu a olízl si rty. ,,Jí?" poznamenal poněkud překvapeným hlasem. ,,Takže tvá nadřízená je žena?"

,,No, není to úplně moje nadřízená, já se v tom projektu tolik neangažuju... ona to celé vede a já jsem něco jako její mluvčí. A samozřejmě dělám spoustu podřadných prací, jako je například hledání nových rekrutů, s nimiž po nějaké době začne být nespokojená, takže je přinejlepším vyrazí," odvětil lhostejně. Tolik si na to zvykl, že mu to vlastně přišlo normální.

,,Přinejlepším?" zopakoval po něm a povytáhl obočí.

,,Záleží, s čím pracují," vysvětlil mu klidně. ,,Pokud se jim dostanou do rukou důležité poznámky, které potřebují k vyřešení problému, a které musejí využít v další fázi projektu, a ona pak s nimi přestane být spokojená... no, asi tě nepřekvapí, že za to zaplatí životem. Ale nemůžeme riskovat, že by někde něco vyzradili kámošovi u skleničky. Bohužel je to tak a nedá se jinak. Tajemství musí být uchováno."

,,Asi to bude znít zvláštně, ale začíná mě to lákat ještě víc," poznamenal pobaveně hnědovlasý muž. ,,Měl bych se bát o svůj život?"

,,Ty se nám budeš vážně hodit, takže pokud neuděláš nějakou blbost, bude to v cajku," mávl klidně rukou, jako kdyby se bavili o tom, co si uvaří zítra k obědu. Pohodlně se opřel a se zájmem si mladého muže prohlížel. ,,Jo, tohle jsme fakt vyhráli. Takže tě prosím, jestli se zamiluješ do šéfky, nic na ni nezkoušej a ani jí to neříkej."

Jeho společník se neubránil smíchu. ,,Tak tohohle se bát nemusíš. Něco takového hrozit nebude," ujistil ho zvesela a vytáhl levý koutek rtů do lišáckého úsměvu.

Tmavovlasý muž si spokojeně zamnul ruce. ,,No výborně, všechno šlape jako hodinky. To by chtělo oslavit, ne? Tenhle panák půjde na mě. Napijem se na nové spojenectví."

•••

,,Hele, vážně mě nemusíte doprovázet až k autobusu," prohlásil trochu nervózně Peter, když vystoupili z auta. Myslel si, že se tu s rodiči rozloučí a poběží za spolužáky. Přece jen, už tam na něj čekal Ned. A taky tam byla Michelle. A bohužel i Flash...

,,Já vím, ale říkala jsem si, že bys nás rovnou mohl seznámit s Michelle, je to skvělá příležitost," navrhla nevinně Pepper a položila synovi ruku na rameno. Ten se na oba rodiče nevěřícně podíval a Tony jen pokrčil rameny, jako že s tím nemá nic společného. Ale ve skrytu duše byl přece jen zvědavý na dívku, která se líbí jeho synovi.

,,Mami! To je fakt trapný," zamumlal Peter a ucítil, jak mu rudnou tváře. Doufal, že se MJ nedívá. Už teď bezpečně věděl, že si z něj Flash bude utahovat.

,,Tak už ho netrap, Pep," řekl pobaveně Tony a zastavil se. Pepper tedy rezignovala, ale i tak neustále pokukovala k autobusu a snažila se zjistit, která z dívek asi bude Michelle. ,,Tak, máš všechno? Na nic jsi nezapomněl?" otočil se na Petera a skenoval ho pohledem.

Peter kývl. ,,Snad jo. Holt se bez toho budu muset obejít, pokud mi něco bude chybět. Pozdravujte ode mě pak Nat a Bruce. A až dorazíme, tak vám zavolám," slíbil a krátce objal tátu a pak i mámu. Ta mu ještě dala pusu na čelo.

,,Opatruj se, zlatíčko. Budeme na tebe myslet a držet palce. A zbytečně nevyhledávej problémy," řekla mu Pepper a položila mu ruce na ramena. Starostlivě si jej prohlížela, jak už to tak matky dělají. Peter ucítil bodavý osten výčitek, protože ani jeden z rodičů netušil, že s sebou veze i svůj oblek. Do Washingtonu jel vlastně jen kvůli Toomesovi.

,,Já problémy nevyhledávám, problémy obvykle vyhledávají mě. To víš, jsem celý táta," mrkl na ni a všichni tři se zasmáli. ,,Neboj, mami. Já to zvládnu."

,,Já vím, že ano. A pokud byste náhodou prohráli, i tak na tebe budeme pyšní. A teď mi prosím tě řekni - která z nich je Michelle?" neubránila se zvědavé otázce. Peter ucítil, jak zase rudne.

,,Ta vysoká s hnědými kudrnatými vlasy," zamumlal celý v rozpacích. Pepper vydechla a široce se usmála.

,,Vybral sis dobře," odsouhlasil mu to Tony a Pepper ho lehce bouchla do paže. ,,No co! Ty snad nesouhlasíš, Pep?"

,,Je krásná. Ale hlavně abyste se měli rádi," řekla, a pak už se opravdu rozloučili. Peter přišel k autobusu právě včas - jejich učitel už je počítal a Flash se samozřejmě neobešel bez poznámek na Peterův účet. Peter ale pocítil škodolibou radost, když Flash zjistil, že z něj bude jen náhradník a začal protestovat.

,,Čau. To byli tvoji rodiče?" To se vedle něj objevila Michelle a zvědavě na něj zahlížela. Peter se zase začal červenat. Sakra! Co to s ním dneska je?

,,A-Ahoj. Jo, to byli naši. Promiň, jestli nějak zírali, je to trapný, ale oni jen... no, já jsem... já jsem jim o tobě vyprávěl, a tak tě chtěli vidět," sdělil jí zahanbeně a sklopil pohled k zemi. MJ se ale usmála a šťouchla ho do boku.

,,Milý," utrousila, a pak jakoby mimochodem nadhodila: ,,Sedneme si spolu?" Peterovi se z toho málem zatočila hlava. Snad to Nedovi nebude vadit...

,,Jo, proč ne?" odpověděl jí co nejvyrovnaněji a usmáli se na sebe. Všichni nastoupili do autobusu a za chvíli už vyrazili směr Washington. Liz samozřejmě využila cestu k tomu, aby se rozehřáli a připravili se na soutěž.