Ďáblův učeň ✔ | ᵖᵉᵖᵖᵉʳᵒⁿʸ ˢᵖⁱᵈᵉʳˢᵒⁿ ²

23.kapitola

Peter zabouchl dvířka od skříňky a veselým krokem se spolu s Nedem rozešli ven ze školy. Dneska měl podezřele dobrou náladu. Trochu se bál, co se zase pokazí, ale snažil se tyto myšlenky vytěsnit z hlavy.

„Dlouho jsme neměli přespávačku se Star Wars a legem,“ informoval jej Ned, když opustili budovu.

„To je fakt, ale budeme to muset udělat u tebe, doma je to teď divný. Tvé mamce to vadit nebude, ne? Určitě jí chybím,“ řekl se smíchem, načež se jeho kamarád musel zasmát taky.

„Žádný problém,“ souhlasil Ned, ale hned na to se zarazil. „Myslel jsem, že je u vás už všechno v pořádku…“

Peter si povzdechl. Nervózně se poškrábal na zátylku, zatímco přemýšlel, co mu na to odpovědět. „Víceméně jo, jen tam občas panuje dost divná atmosféra. Nat včera odjela. Ani se nerozloučila!“

„Cože? Ona se přece vždycky loučí,“ poznamenal nechápavě Ned. Peter mu kdysi sdělil, že jeho teta Nat (Ned byl stále v úžasu, že Black Widow osobně byla teta jeho nejlepšího přítele) často mizí, ale že se vždycky rozloučí. Vždycky. „Počkej, takže doktor Banner je taky pryč? Neříkal jsi, že se mají stěhovat?“

„Ne, Bruce zůstal. Měli se stěhovat, ale nastal nějaký problém s bytem. Máma říkala, že mezi sebou mají problémy, ale že se jich na to nemám ptát. Nat odjela za Clintem, ale příští týden se má vrátit. Doufám, že pak už se všechno vrátí zpátky do normálu. Bylo by na čase, nemyslíš?“ položil spíše řečnickou otázku, ale Ned stejně přikývl.

„Takže pozveš MJ na ples?“ zeptal se Ned se vševědoucím výrazem a změnil tak úplně téma. Byl si jist, že to Peterovi prospěje.

Peter cítil, jak se jeho tváře červenají. „Co tím jako myslíš?“ vysoukal ze sebe a nenápadně se rozhlédl po okolí, jestli se náhodou zmiňovaná dívka nenacházela někde poblíž.

„Ale no tak, kámo, myslíš si, že to jako nevidím? Líbí se ti!“

„To není ani trochu pravda. Jak jsi na něco takového přišel?“ Opravdu se z toho snažil dostat ven, ale už předem věděl, že je to marné. Ned ho znal velmi dobře. Nicméně, nic mu přiznávat nehodlal. Tak se mu Michelle líbila, no a co! Každému se někdo líbí. Je to jen hloupý poblouznění, které brzo zmizí. Až na to, že to tak úplně nebylo, ale říkat si to mohl.

„Vážně děláme tohle? Opravdu? Já to stejně vím, nemusíš nic zapírat. Když jsme se sešli na tvé narozeniny, zářil jsi jako sluníčko, když se objevila,“ dobíral si jej a to už Peterovi zčervenaly i uši.

„Myslím, že je čas, abych šel. Uvidíme se zítra,“ vyhrkl a mávl mu na rozloučenou, než se rychle odebral směrem domů. Nebyl ani čas na jejich legendární pozdrav.

Sotva zahnul za roh školy, vrátil se mu jeho šestý smysl, který se snažil poslední měsíce potlačit stejně jako všechno ostatní, co souviselo s jeho schopnostmi. Sklopil hlavu dolů a dál pokračoval v cestě, ale mravenčení neustávalo a začalo přecházet do formy, ve které se stávalo téměř nesnesitelným.

Chtě nechtě proto zvedl hlavu a začal po okolí hledat něco neobvyklého, co mohlo probudit jeho šestý smysl. A dlouho hledat nemusel. Podivnou dodávku, který byla zaparkovaná opodál, nešlo přehlédnout. Jenže pořád to byla jen dodávka a Peter s sebou neměl ani svůj oblek. Proto se rozhodl pokračovat ve své cestě domů.

Nebyl připravený na to být znovu Spider-manem.

•••

Tony byl překvapený, když vešel do prázdné dílny. Jeho nejlepší kamarád z této místnosti v posledních dnech sotva vytáhl paty, tudíž si byl jistý, že ho zde najde. Jenže dílna byla prázdná a vypadala, jako by byla opuštěná po mnoho let.

Tony se rozhodl dát Brucovi prostor při jeho výzkumech a sám se na pár dní stáhl. Práce v dílně mu chyběla, ale zase se mu podařilo trávit více času s Peterem a Pepper.

Rozhodl se uvařit si kávu a jít vědce hledat až pak, ale jak se ukázalo, s hledáním si hlavu příliš lámat nemusel, neboť Bruce seděl v kuchyni, v rukách hrnek bylinkového čaje a na uších sluchátka, ve kterých hrála klasická hudba. Tony nevěděl, co si o tom má myslet, takže se rozhodl, že se na kávu prozatím vykašle a opatrně se přisedl k Brucovi.

„Nepracuješ?“ zeptal se zvědavě, když si Bruce sundal sluchátka.

„Nejsem v náladě,“ zamumlal a promnul si oči. Opravdu už by se měl řádně vyspat, ale to teď nebylo možné, když byl v posteli sám. Chyběla mu jeho rudovláska.

„Chceš si o tom promluvit?“

„Asi ani ne, ale děkuju,“ řekl s malým úsměvem.

„Původně jsem se chtěl zeptat, jestli bys večer nedal pozor na mého synáčka, ale teď vidím, že to asi nebude nejlepší nápad. Měl by ses vyspat.“ Bylo to zvláštní. Tohle většinou všichni říkali jemu a teď to byl on, kdo nabádal druhé k odpočinku.

„Proč? Víš, že Petera vždycky rád pohlídám. Navíc, dlouho jsem s ním nic nepodnikl,“ namítl Bruce, kterému se ihned zlepšila nálada. Peter stále trval na tom, že se musí podívat na jeho oblíbenou filmovou sérii a tohle by byla konečně skvělá příležitost. A Brucovi klidný večer v rodinném duchu určitě prospěje.

„Chtěl bych vzít Pep na večeři. Ale to nespěchá, opravdu by sis měl odpočinout,“ povzdechl si Tony. Navíc, Peter už nebyl malé dítě. Mohl zůstat doma sám, ale Tonymu se tato představa příliš nelíbila. Ne po tom, co se stalo s Mary.

„Měli byste jít. My budeme v pohodě,“ ujistil jej.

„Ještě to promyslím,“ řekl nakonec Tony. Nebyl o tom úplně přesvědčený, ale věděl, že může Brucovi věřit. A pokud mu tvrdil, že to zvládnou, zvládnou to.

Tony se zvedl a rozešel se pryč z kuchyně, aby nechal svému příteli potřebný čas o samotě. Než však prošel dveřmi, dovolil si ještě jeden pohled na muže, který vypadal jako hromádka neštěstí a mimoděk si vzpomněl na sebe a na to, jak se cítil, když ho Pepper opustila. „Ona se vrátí, Bruci, je to jen přátelská návštěva,“ snažil se jej ujistit.

Až pár sekund na to si uvědomil, že se snažil ujistit i sám sebe. Koneckonců, Clint byl její nejlepší přítel a byl první, kdo jí dal rodinu. Co když už se k nim nevrátí?

•••

Na mém profilu najdete adventní kalendář plný bonusů k této sérii! Tak na něj určitě mrkněte, přidávám odkaz i na nástěnku🙈