63.kapitola

133 25 4
                                    

Natasha se ocitla na hraně. Bruce obýval stále jiný pokoj pro hosty a vyhýbal se jí velkým obloukem. A ona se ztrácela. Bylo pro ni čím dál tím těžší udržet Black Widow tam, kde má být schovaná. Zvláště teď, když stála v jedné z newyorských uliček a sledovala, jak na protější ulici sedí v kavárně její milovaný Bruce a žena, která musela být tou slavnou Betty. Po celou dobu jejich tváře zdobil smích a rudovlásku z toho podivně tlačilo na hrudi. Chtěla tento pocit zastavit. Zničit ho společně s hnědovlasou dívkou. Pak by mohla předstírat, že se nic z toho nestalo. Že jim to s Brucem klape pořád stejně skvěle.

V posledních dnech byla po většinu času jen zavřená v pokoji. Měla příliš práce bojováním sama se sebou. Příliš mnoho práce přemýšlet o životě. O tom, co by měla udělat. O tom, co udělala. Nakonec došla k závěru, že Fury neměl tak úplně pravdu. Překvapilo ji, že Loki ano. Stejně tak, jako se musela naučit přijmout své druhé já, musela přijmout svou minulost. Protože se mohla snažit vyléčit rány minulosti, ale pravda byla taková, že některých jizev se nikdy nebude moci zbavit. Bude se s nimi muset naučit žít. Přijmout je. Jenže ona nevěděla, jestli byla něčeho takového schopna. Popravdě, celou tu dobu podvědomě nejspíše hledala někoho, kdo by jí odpustil. Hledala někoho, kdo by smyl její minulost a umožnil jí začít od začátku. Možná proto se stala Furyho agentem. Nejspíš právě proto vstoupila do Avengers. Proto se stala součástí rodiny Starkových. Byl to krásný sen, který nikdy netrval příliš dlouho. Potlačovala v sobě monstrum toužící po krvi příliš dlouhou dobu. Momentálně z ní byla tikající bomba. Tik tak. Tik tak. Tik tak.

Bruce opustil kavárnu jako první, což jí hrálo do karet. Lepší bude, pokud bude daleko odsud, kdyby se náhodou spustil odpočet a ona udělala něco nepěkného. Už takhle to s ním musela napravit, ale to mohla udělat až poté, co bude mít menší pokec s ženou, která zničila její šanci na normální život. Elizabeth odešla chvíli po něm a Natasha neváhala ani vteřinu, než se rozešla přímo za ní. Nesnažila se skrýt svůj pokus o sledování. Nezáleželo na tom, že Betty do teď vyhrávala, protože Natasha vždycky vyhraje. To si hnědovláska momentálně nemyslela, a proto Ruska věděla, že udělá tu chybu a zavede je do opuštěné uličky, kde se jí bude chtít vysmát do obličeje. Je si sebou příliš jistá, což je právě teď její největší slabost. Sebejistota nikdy nikoho nezachránila. Ne před Natashou.

Rudovláska nepotlačila vítězné ušklíbnutí, když její sokyně doopravdy zahnula do pofidérně vypadající uličky a ještě byla natolik hloupá, že se zastavila až za dalším rohem, kde by ji klidně mohla zabít a nikdo by si ničeho nevšiml. To ale v plánu neměla. Bylo to příliš jednoduché a to ji nebavilo.

„Na někoho, kdo má být tak nebezpečný, jsi mizerný špión,“ uchechtla se Elizabeth, když se konečně zastavila a otočila se k ní čelem.

Natashin obličej se nezměnil, ale vnitřně se musela ušklíbnout. Jistota se jí tiskla v obličeji tak očividně, že by to nejspíše viděl i člověk, který se nikdy neučil číst v lidech. Ona už pár takových výrazů viděla. Většinou těsně před tím, než jim tu jistotu vymazala z tváře a chytila je do pasti. „Zdá se mi, že jsi mě v posledním měsíci celkem zkoušela. Víš ale, s kým sis to začala?“ zeptala se chladně. Tak chladně, jak bývalo v zimě v její rodné krajině.

„Přiznávám, že zprvu jsem pochybovala, ale pak jsem zjistila, kdo skutečně jsi. Tváříš se jako ledová královna, dokonce i právě teď. Budíš dojem, že všechny zabiješ pouhým mávnutím ruky, ale přitom jsi úplně stejná jako my všichni. Jsi slaboch, jen to umíš lépe schovávat před svým okolím,“ odpověděla jí pohrdavě.

S bývalou sovětskou agentkou její slova nic neudělala. Slýchávala mnohem horší. „Máš pravdu v jedné jediné věci,“ řekla klidným hlasem a zvedla pravou ruku, na které si vyhrnula rukáv. „Vidíš tohle? Když jsem byla ještě v Rusku, byla to má nejoblíbenější hračka. Když tě tohle zasáhne, může tě to omráčit. Pokud změním nastavení, můžeš po elektrických výbojích dočasně, nebo i trvale ochrnout. Když mi ujede ruka a já tam nastavím nejvyšší proud, zemřeš zcela okamžitě. Takže ano, mohu tě zabít pouhým mávnutím ruky,“ obeznámila ji se situací. Poslední možnost používala jen v případě nouze, protože Widow nikdy nešlo o zabíjení. To bylo samo o sobě velmi nudné. Nejzábavnější část byl vždycky ten proces.

„Jenže ty nic z toho neuděláš, neboť pak by Bruce zjistil, kdo doopravdy jsi. Zjistil by, že jsi jen obyčejný vrah,“ řekla celkem sebejistě, ale rudovláska v jejím hlase vycítila menší strach. Nicméně se jí podařilo zasáhnout její citlivé místo. A když i s ní opět otřásl na vteřinu strach z toho, že se Bruce dozví, co všechno v minulosti udělala, Black Widow na malý moment proklouzla ven.

První možnost; mohla ji zabít zmiňovaným elektrickým výbojem, ale kde v tom byla sranda? Žena před ní ji neohrožovala. Mohla si s ní užít ještě spoustu času.

Druhá možnost; jednoduše ji omráčí a ukryje ji v jednom z opuštěných domů daleko odsud. Zprvu ji nesváže, aby měla malou naději na útěk, až se probudí. A když už bude u dveří, celá šťastná z toho, že se jí podařilo uniknout, střelí jí do krku šipku napuštěnou flunitrazepanem. Pak bude moci začít ta pravá zábava.

„Slyšíš mě? Nejsi nic víc, než jen obyčejný vrah!“ vykřikla Betty, která byla poněkud vyděšená tím, že Natasha nic neříkala. Ta zrovna vymýšlela možnost číslo tři, ale vzhledem k hnědovlásčinu upištěnému hlasu se k ní nedostala. A byla za to i vlastně ráda, neboť mohla Widow zatlačit zpátky do kouta. Zpátky tam, kam patří.

„Poslouchej mě velmi dobře, protože tohle je jediný moment, kdy to uslyšíš. Nech Bruce na pokoji, rozumíš? Protože jestli se mi nepřestaneš stavět do cesty, zjistíš, kdo doopravdy jsem. A pak si budeš přát, abych byla jen obyčejným vrahem. Budeš prosit o to, abych tě zabila,“ zamumlala výhružně, než se na patě otočila a než stihla Betty něco říct, byla pryč.

Natasha to chtěla udělat správně, ale nevěděla, co to znamená. Byla v bezvýchodné situaci, protože Bruce na rozdíl od Tonyho nevěděl, čeho je jeho bývalá přítelkyně schopná. Což znamenalo, že jí neuvěří a ona ji nemohla odklidit z cesty, neboť až by se to Bruce dozvěděl, byl by to jejich konec. A to ona nemohla dopustit. Musela to udělat tak, aby její neohrabaný vědec zůstal jejím.

Ďáblův učeň ✔ | ᵖᵉᵖᵖᵉʳᵒⁿʸ ˢᵖⁱᵈᵉʳˢᵒⁿ ²Kde žijí příběhy. Začni objevovat