Delirium

[39]

[Keenan Thorsenová]

„Vypadáš zatraceně sexy," opáčila Skylar, zatímco jsem si prohlížela v zrcadle svůj odraz.

Poslední hodinu jsme strávily u mě v pokoji přípravami na Noahův koncert. Obě jsme si na sebe vzaly dost těsné mini šaty. Má kamarádka k nim zvolila lodičky a kostkovanou košili, kterou si převázala v pase. Já hledala něco rockovějšího, takže jsem zvolila vojenské boty a koženou bundu do pasu, jejíž rukávy jsem si vykasala až k loktům. Stihly jsme si taky udělat make-up a vzájemně se učesat. Sky mi na hlavě znovu stvořila lehce punkový účes z copánků a já jí pomohla vytvořit velké lokny, díky kterým s tím sestřihem na mikádo vypadala jako naprosté neviňátko. Ovšem to bylo samozřejmě jen zdání, pořád to byla... Skylar.

„Kdybych neměla Erica, neváhala bych tě ohnout," oznámila mi, zatímco se vedle mě postavila a zazubila se na můj odraz v zrcadle.

Jen jsem se na ni zašklebila. „Kdybys měla jen o trochu kratší šaty, možná bych tě nechala."

Sky mi věnovala jeden velice provokativní úsměv a přejela mi konečkem prstu po rameni. Koutky mých rtů zacukaly, ovšem ona to vzdala první, když vyprskla smíchy. „Měly bysme udělat dohodu, víš? Něco na způsob, že pokud nám to s klukama nevyjde, tak uzavřeme hezkej lesbickej sňatek na pláži při západu slunce a pak spolu budeme po zbytek života pít spoustu kafe, cpát se dortíkama a kašlat přitom na linii, koukat na Netflix a chodit celý dny bez make-upu a podprsenky... jenom v pyžamu," oznámila mi a důležitě přikývla.

„I když to zní vážně skvěle," protáhla jsem s uchechtnutím, „mám neurčitej dojem, že tohle tak úplně nevyjde. Eric se tě jen tak nevzdá... i přes ty vaše neshody ohledně školy. Jeho tvrdohlavost si nezadá s tou tvojí, což asi znamená, že pokud mu neustoupíš, přejde do svýho ‚jsem jeskynní muž' módu a prostě si tě odtáhne za vlasy, kamkoliv se mu zamane."

„Hmm," zabroukala ona a povytáhla obočí, „jako bys na tom byla s Reidem o něco líp, co? Do prdele, pořád vlastně nemůžu uvěřit, že jsi to udělala."

Jen jsem na ni zakoulela očima a popadla svou crossbody kabelku, kterou jsem si zavěsila přes rameno. „Není to nic zase tak... velkýho."

Skylar si vzala svou tašku a vydala se za mnou, zatímco jsem vyrazila ze svého pokoje. „Ale no tak... haló? Největší děvkař z Whitmoru tě prakticky prosil o to, abys ho vzala zpátky, a tys ho donutila k sexu po telefonu, po kterým jsi mu zavěsila? Tohle je sakra velký!"

Seběhla jsem schody až do přízemí a pod nimi se zastavila, abych se k ní otočila čelem s lehce podmračeným výrazem. „Skylar, on není... není jenom děvkař z Whitmoru, oukej? Takže i když vím, že to nemyslíš tak úplně tímhle způsobem, tak už mu tak přede mnou neříkej," požádala jsem ji a uhnula před jejím pohledem, když mi došlo, jak překvapeně se tváří. „A navíc... jo, je mi jasný, že u někoho jako on je to nejspíš velkej krok, ale mám pocit, že to potřeboval. Že my oba to potřebujeme." Roztržitě jsem se kousla do rtu, než jsem přiznala: „Popravdě tak trochu uvnitř umírám pokaždý, když mi naplno dojde, jak moc mi chybí ty jeho zatracený provokace a okatý flirtování. Dostal se daleko. Až příliš daleko na to, abych ho nechala chovat se ke mně, jako by mě měl jistou... Chci, aby o to bojoval. Aby se skutečně choval podle toho, co mi říká."