Delirium

[53]

Nebudu lhát. U psaní týhle kapitoly jsem si tak trochu uplákla, zatímco jsem si pouštěla tu písničku nahoře na repeat. Pusťte si ji taky a nenechávejte mě v tom samotnou (:

***

[Madden Valenti]

Vzbudil jsem se do nepřirozenýho vedra. Skoro jako bych seděl někde v sauně, jenže tohle nebylo až tak intenzivní. A navíc se to až příliš koncentrovalo jen na určitejch místech.

Nadzvednul jsem ztěžklý víčka a zamrkal do šera pokoje. Šok číslo jedna byl, že jsem se nenacházel u sebe doma.

Počkat. Ne, kurva.

Šok číslo jedna byl fakt, že jsem vůbec spal. Spal, aniž by mě uprostřed noci vzbudily noční můry. V životě už nebylo moc věcí, který by mě dokázaly překvapit, ale tohle určitě byla jedna z nich. Takže šok číslo dva - Keenanin pokoj. Číslo tři?

Do hajzlu, možná bych to pořadí měl ještě přehodnotit.

Protože moje mysl nějak nezvládala adekvátně zpracovat tu situaci, ve který jsem se nacházel.

A to konkrétně to, že jsem ležel na boku a v rukou jsem pevně svíral Keenan. Keenan, která vůbec nevypadala, že by měla cokoliv proti, protože u mě byla schoulená s obličejem zabořeným do mý obnažený hrudi a tiše oddechovala.

A to pořád nebylo všechno.

Na její záda byl nalepenej Reid, kterej měl hozenou paži přes Keenanin pas, takže díky tomu měl dlaň natisklou proti mýmu břichu.

A pak tu byl Deacon. Po zběžným pohledu jsem zjistil, že leží na mejch nohách a nejspíš je víc než spokojenej, že nás tu má všechny pohromadě, protože spal jako dřevo.

Neklidně jsem si olíznul rty a znova sjel pohledem Keenan. Naše nohy byly pod peřinou propletený. Ruce měla zaklíněný mezi našima tělama. A voněla. Voněla jako květiny a citrusy, tak jako vždycky. Vypadala tak drobná. Zranitelná. Vůbec jsem nechápal, že jsem to byl já, ke komu se rozhodla ve spánku přitulit.

Kdyby byla při vědomí, určitě by si dvakrát rozmyslela, co přesně to kurva dělá.

A to nejenom kvůli tomuhle, protože tu byl ještě fakt číslo čtyři.

Měl jsem totiž velice silnou ranní erekci, kterou jsem tak úplně nedokázal ignorovat, když se ke mně tisklo měkký poddajný tělo holky, již jsem chtěl ošukat až nezdravě dlouhou dobu.

Do hajzlu.

Odevzdaně jsem položil hlavu zpátky na polštář a dlouze se nadechnul. Tohle bylo prostě... kurva nemyslitelný. Celá tahle dojebaná situace. Protože když jsem Reidovi navrhnul, že bysme se o ni mohli podělit, tak tohle nebylo to, co jsem tím přesně mínil. Definitivně ne.