Delirium

[52]

[Keenan Thorsenová]

„Co tím myslíš, že nemáš ráda Halloween? Každej má rád Halloween!" utrhla se Skylar u našeho stolu vyvrhelů na Beccu.

Ta na ni povytáhla obočí v jakémsi opovržlivém gestu. „Je to svátek pro děti, Skylar, a tak to i mělo zůstat. Co se vlastně očekává ode mě? Že si na sebe vezmu obleček sexy ďáblice a půjdu si od kluků vykoledovat nějaký sladkosti? Hm?"

Sky znechuceně odložila hranolku, kterou si právě chtěl strčit do úst. „To je tak trochu nechutný, abys věděla."

„Znamená to, že v pátek nepřijdeš do Sphynxu?" protáhnul Noah a opřel se do své židle, zatímco si založil paže na hrudi.

Becca nechápavě zatřásla hlavou. „Proč přesně bych tam chodila?"

„Protože se tam chystám předvést svoje první baletní vystoupení. Proč taky jinak?" opáčil on lehce podrážděně.

A já v sobě sotva zadusila smích, zatímco jsem si nabrala nějaké hranolky ze Skylařina tácu. Posledních patnáct minut jsem tu jen seděla a tiše přihlížela. Tihle tři byli definitivně lepší než jakákoliv reality show v televizi. Zdroj nekonečné zábavy.

A navíc? Posledních pár dní jsem neměla tak úplně potřebu do čehokoliv zasahovat. Měla jsem pocit, že od té zpropadené neděle prostě jen tak nějak proplouvám životem a všechno mě podivně míjí. Nemluvila jsem skoro s nikým. Dokonce ani se Skylar o tom, co se stalo mezi mnou a kluky za dveřmi mého pokoje.

„To by vlastně bylo celkem roztomilý," opáčila Becca a zamyšleně přikývla s lehce našpulenými rty. „Vidím to v barvách. Budeš mít i takovou tu růžovou sukýnku? V takovým případě bych se totiž nejspíš přemohla a přišla se podívat."

Viděla jsem, jak Noah visí na každém jejím slovu. Doslova ji hltal pohledem, i když to pořád dost úspěšně maskoval tím svým sebevědomým postojem. Takže teď se jen ušklíbnul a utrousil k ní: „Pokud si ty vezmeš sexy kostým ďáblice..."

Becca se k mému vlastnímu šoku pod stolem natáhla a kopla ho do nohy. „Neprovokuj mě, ty jeden mrňavej bastarde."

Sky vedle mě začala dost mizerně maskovat svůj smích tím, že předstírala kašel.

A já jen užasle sledovala, jak se Noah hbitě natáhnul, chytil Beccu za zápěstí a přitáhnul ji za něj k sobě tak blízko, až se skoro otírali nosy o sebe. „Chápu, že nade mnou pořád máš určitej pocit převahy, protože jsem o rok mladší, Becco, ale měla by sis uvědomit, že jsem větší... a definitivně silnější než ty." Beccin spodní ret se v ten moment zcela určitě třásl. A ne, že bych se jí sakra divila. Protože pohled, jímž ji Noah právě sjížděl, způsoboval, že vzduch mezi těma dvěma doslova praskal statickou elektřinou. „A je tak příjemný bejt větší než ty."

Ona namáhavě polkla a sotva viditelně zatřásla hlavou. A i když jsem měla dost nepříjemný pocit, jestli ji Noahova slova nevyděsí už kvůli tomu, čím si v minulosti víc než pravděpodobně prošla, tak se stal pravý opak. „Obávám se, že mi budeš muset poskytnou důkaz. Jinak vyhraju já," protáhla totiž spokojeně a věnovala Noahovi jeden kočičí úsměv.

Ti dva sakra vypadali, že jsou připraveni na sebe skočit a servat ze sebe šaty.

Jen jsem sklouzla zrakem ke Sky, která nad tím tak trochu krčila nos. Nakonec poklepala nehty o desku stolu a houkla na ně: „Nerada ruším to vaše dost ujetý tokání, ale docela by mě zajímalo, co přesně se teda bude dít v pátek ve Sphynxu?"

Noah sebou trhnul, jako by se probral z tranzu, a pustil Beccu. A potom? Potom nejspíš šokoval celou jídelnu, když popadnul její židli a za hlasitého vrzání ji začal šoupat až k sobě. Becca na něj jen zírala s naprosto nevěřícným výrazem, který způsoboval, že jsem se začínala pochechtávat... stejně jako několik dalších lidí kolem. A pak jen vydechla: „Co to do prdele děláš?"