Šance na lepší život I

2. kapitola - Nové začátky

Harry, Ron a Hermiona vystoupili z kočáru taženého testrály a rozloučili se s Nevillem a Lenkou. Harry byl stále trochu zmatený, co se týkalo testrálů. Bohužel se mu s testrály vrátily i nepříjemné vzpomínky z minulého roku. Cedric umřel kvůli němu a on si to stále vyčítal. Sirius a i ostatní se ho snažili přesvědčit, že to nebyla jeho vina. Ale on moc dobře věděl, že kdyby Cedrica nechal v tom bludišti a šel pro pohár sám, nic z toho by se nestalo. Možná mohl zabránit i návratu Voldemorta. Kdyby se stihl přemístit včas. Kdyby se bránil a neposkytl Voldemortovi svou krev. Cedric by mohl žít a Voldemort by se nevrátil. Zamračil se a naštvaně kopl do kamínku před sebou.

„Harry," ozvala se starostlivě Hermiona a položila mu ruku na rameno. „Děje se něco?" 

„Nic se neděje, Hermiono," zalhal Harry, ale věděl, že mu nevěří. Hermiona trochu stáhla rty tak, jak to dělala profesorka McGonagallová, když se zlobila. Byla ale potichu.

„Co kdybychom šli za Hagridem. Támhle stojí," řekl Ron a podíval se na Hagrida, který stál u loděnice, od které posílal prváky do místnosti před Velkou síní. Harry si pamatoval, jak byl tenkrát nervózní. O kouzelnickém světě nevěděl skoro nic a obával se, že ho Moudrý klobouk pošle do Zmjozelu. Naštěstí si svou kolej mohl vybrat a byl za to rád. Občas ale pochyboval, jestli se víc nehodí do Zmijozelu.

Harry jen pokrčil rameny. „Klidně."

Došli až k Hagridovi, který si jich ani v prvních okamžicích nevšiml. Až když stáli před ním se na ně Hagrid podíval a široce se na ně usmál.

„Ahoj Hagride,"pozdravili ho a až teď si všimli, že má poloobr ve svých rukách dva velké kufry z tmavého dřeva se zlatým kováním a zlatými monogramy A.P. na obou bocích.

„Ahoj Harry, Rone a Hermiono. Jak se vám vede?"

Naše trio se na sebe navzájem podívalo. „Máme se  dobře," řekla nakonec Hermiona. „A co ty, Hagride?"

„Však to znáte, mám se pořád stejně."

„Ty kufry asi nebudou tvoje, Hagride?"

„Ne, to vopravdu ne. Sou novýho profesora co tu bude učit.

„Kdo to je," zeptalo se trio současně.

„Nevim jestli vám to můžu říct," uvažoval Hagrid.

„Určitě můžeš Hagride. Stejně bychom se to dozvěděli od profesora Brumbála u večeře," prosila Hermiona.

„No, když to ste vy. Původně tu měla učit nějaká Umbridgeová."

„To je ta ropucha z ministerstva," řekl Harry svým přátelům. „Ta, která byla u mého výslechu a hlasovala proti mě."

„Nakonec se Brumbál rozhod, že tu bude učit někdo jinej. Myslim, že se jmenuje Alma LeFay Peregrinová. Ale už byste měli jít. Ať nepřijdete pozdě."

„Hagrid má pravdu," ozval se Ron. „McGonagallová by nás zabila."

„Profesorka McGonagallová," opravila ho Hermiona a přísně se na něj dívala. Ron jen protočil očima. 

„Měj se Hagride," rozloučili jsme se s ním a pospíchali do Velké síně. Doběhli tam jen těsně před tím, než se dveře zavřeli. 

„Kde jste byli," zeptala se jich Ginny a Neville současně.

„Šli jsme se podívat za Hagridem. Zeptat se ho jak se mu daří," řekl Harry.

„Nevíte, kdo by mohl být ten nový profesor," zeptal se Neville zvědavě.