Šance na lepší život I

8. kapitola - Den bez konce

Profesorka Peregrinová byla unavená, ale nebyla schopná zavřít oči. Albus ji ze své kanceláře pustil asi v jednu ráno a ona už nemohla usnout. Celou dobu si jen četla a popíjela u toho kávu. I přes to, že profesorka věděla, že ráno bude vypadat, jako mrtvola, stejně se nemohla odlepit od knihy a popravdě se za to nenáviděla. Bylo sedm hodin, když se profesorka rozhodla odložit knihu a jít se alespoň trochu upravit. V koupelně se pokusila kouzlem alespoň trochu zakrýt kruhy pod očima. Chvíli o tom přemýšlela a nakonec si dala kapku whisky na kuráž a aby dnešní den přežila. Na snídani se jí vůbec nechtělo, ale její hladovějící žaludek ji donutil vydat se učitelskou chodbičkou do Velké síně. V místnosti bylo jen pár studentů a žádný profesor a tak si sedla na svou židli, vzala si do ruky suchý toastový chléb a s nechutí se do něj zakousla. Do velkého hrnku si nalila černou kávu a pořádně se napila. Profesorka se zamračila. Byla neuvěřitelně hořká, ale Alma doufala, že jí dokáže alespoň trochu povzbudit. Za pár minut profesorka ucítila lehký vánek od dveří z učitelské chodbičky a hned zjistila, kdo onen neznámý bude. Uslyšela totiž šustění dlouhého pláště a za pár vteřin si všimla i muže, kterému patřil. Čekala, že jí profesor Snape obejde bez povšimnutí, ale po chvíli zjistila, že se mýlila. Stoupl si k ní a ona k němu zvedla hlavu. Už se ho chtěla zeptat, co po ní chce, ale profesor jí předběhl. Položil před ní ruličku pergamenu a pak beze slova odešel. Profesorka uvažovala, jestli jí má rozevřít teď nebo až u sebe v kabinetě. Učitelské dveře zavrzaly a tak ji profesorka rychle zastrčila do kapsy hábitu.

„Dobré ráno, Almo," pozdravil jí Albus a ona na něj jen kývla. „Proč mi připadá, že jsi dnes zase nespala."

Profesorka semkla rty do úzké linky. „Nepotřebovala jsem spát," odsekla mu.

„Pokud máš problémy se spánkem, můžeme zajít za Poppy a donést ti nějaký lektvar."

„Musela jsem doopravit ještě nějaké testy," zalhala mu. „Nemyslela jsem si, že práce profesorky bude tak náročná," snažila se profesorka nenápadně přesměrovat konverzaci jinam. Vypadalo to, že si toho Albus povšiml, ale nedal to nijak najevo.

„Zvládáš to skvěle," povzbudil jí. „Jsem rád, že tu učíš právě ty." Profesorka jen zavrtěla hlavou.

„Už budu muset jít, za dvacet minut mi začíná hodina," rozloučila se s ředitelem a vydala se do svého kabinetu. Sedla si za stůl a opatrně vytáhla ruličku z kapsy, jakoby se bála, že by mohla za chvíli vybouchnout. Dlouhými prsty ji rozbalila a dala se do čtení úhledně napsaného krátkého vzkazu.

Přijďte ke mně dnes večer, v sedm hodin. Profesor Severus Snape

Profesorka se ušklíbla. Vypadá to, že se profesor Snape rozhodl udělat první krok a začít tak jejich šest dnů, které jim Albus nařídil. Zajímalo ji, co si pro ní Snape připravil. Předpokládala, že to bude něco velmi odporného. Zazvonilo a ona sešla po schodech do třídy plné prvňáků. Hodina probíhala velice klidně a ona byla spokojená. Jejich znalosti nebyly nejlepší, ale alespoň drželi jazyk za zuby. To se bohužel nedalo říci o studentech pátého ročníku, kteří byli neukáznění až běda. Jak Alma dokázala vypozorovat, mohlo za to to, že do této třídy chodil pan Potter a pan Malfoy. I když se snažila emoce obou chlapců usměrňovat, většinou se jí to nepovedlo. A tak u ní měli oba dva školní tresty skoro nepřetržitě. Samozřejmě odděleně, aby nebyly problémy. Profesorku čekala hodina s pátým ročníkem až za dvě hodiny a tak ještě oznámkovala eseje třetího ročníku o karkulinkách.

*********

Harry se neochotně loudal na hodinu obrany a musel přiznat, že se mu tam vůbec nechtělo. Učil se to štítové kouzlo proti kletbám celý týden. Doufal, že profesorka bude spokojená. Nerad by byl špatně ohodnocený. Sedl si do lavic a s Malfoyem se ihned začali propalovat nenávistnými pohledy. Profesorka už seděla za svým stolem a vůbec si jich nevšímala. Hodina za pár chvilek začala a Harry se připravoval na nejhorší.